Lojzek z pod Kozinca Mystery Cache

Žil byl pod Kozincem jeden sedlák Alois se svoji ženou Jenůfkou a měli syna Aloise, kterému nikdo neřekl jinak než malý Lojzek. Jméno se v rodině dědí již po 4 kolena a se jménem i velké stádo krav, které chovali. Byly jejich obživou a zároveň celoživotní láskou. Celá vesnice se k nim scházela pro mléko, máslo, sýry, maso či kůži.

Lojzek byl od dětství velmi bystrý chlapec. Zajímal se o vše kolem něj, o zvířata, rostliny, řemesla. Aj za robotu vzal. Až trochu povyrostl, chodil s otcem pást krávy, a jak se naučil vše potřebné, chodil už i sám. Vzal si bochník chleba, tvaroh a šel. Jak tak dával pozor na ty kravky v tej trávě zelené, aby ukrátil čas, strouhal si rád ze dřeva. A tak raz strouhal a strouhal, až vystrouhal píšťalu. Taků velků píšťalu… Byl na své podařené dílo tak hrdý, tož zkusil do ní fouknout. Foukal a foukal, až se ta píšťala rozezněla. Ale jak? Rozezněla se tak, že se krávy postavily do pozoru! Lojzek zůstal stát vyjevený na krávy a krávy na něj. Tož zkusil fouknout znova, tentokráte trochu jinak a krávy jak na povel se začaly pást. Začlo se smrákat a bylo potřeba krávy hnát domů. I zapřemýšlel Lojzek, či nejde zahrát nějaká písnička, aby krávy šly poslušně domů a on je nemusel naháňat a křičet na ně, co mu jeho malé plíce dovolí. I zkusil něco zafoukat, krávy se seřadili a za zvuku píšťaly odpochodovaly až do chlíva k dojení.

Lojzek byl ze své píšťaly tak nadšený, že se stala součásti každodenní výbavy na pastvu. Postupně jen zdokonaloval svoju písničku na pastvu a z pastvy k dojení. Krávy posluchaly na tón, a sousedé se těšili až uvidí zase hrajícího Lojzka s rotou krav.  Když jednou zase vedl krávy z pastvy na Rybářství domů pod Kozinec podél Hlubokého potoka, setmělo se, udeřilo a začala hotová podzimní plískanice – vítr déšť až se k zemi stromy ohýbaly. Tak tak dorazil domů i s kravkami. Ani jedna nechyběla. Sotva se však osušil, než sedl k horkému mléku s medem, zjistil, že cestou ztratil svoji pasáckou píšťalu. Svoji milovanou píšťalu.

Cestou ráno na pastvu se po ní díval, ale píšťala nikde!!! Od té doby zase krávy přestaly posluchat a Lojzek musel za nima běhati a křičet s proutkem…

Keš:

Manipulujte s keši opatrně. Není v ní tužka. Do logbooku nerazítkujte (zbytečně zabíráte místo) a zapisujte se pouze psacími potřebami (šminkami, klíčem jen logbook ničíte a nikdo to po vás nerozluští).