Milíkov leží západně od Jablunkova, jižní hranice katastru probíhá mezi vrcholy Kozubové (982 m n. m.) a Malé Kykuly (780 m n. m.). Obec tvoří dvě samostatné části - Dědina a Paseky. V každé části je hustá zástavba rodinných domků a hospodářských usedlostí, některé jsou rozptýleny až k úpatí hory Kozubové. Katastrem obce o rozloze 916 ha protékají jako dva hlavní vodní toky potoky Milíkov a Kopytná. Takřka třetina plochy obce je pokryta lesy, dvě třetiny jejího katastru jsou součástí Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Přístupové silnice vedou z Bystřice nad Olší a z Jablunkova.

Historie

První písemné zmínky o existenci obce jsou z roku 1577, kdy Milíkov patřil k těšínskému knížectví knížete Václava Adama. Milíkov měl již tehdy výměru 916 ha a 14 gruntů (dvorců). V roce 1621 měl již 17 gruntů, jedno fojtství (rychtářství) a dva mlýny. Název obce Milíkov má tři verze. Nejpravděpodobnější verzi je, že název připomíná milíře, ve kterých se v minulosti vyrábělo dřevěné uhlí.

Významnou památkou je kaple sv. Anny s rozhlednou z r. 1928 na Kozubové.

První asfaltová silnice byla postavena v roce 1950 z Bystřice nad Olší a začal po ní jezdit první autobus. O čtyři roky později byla tato silnice prodloužena do Návsí a tímto začalo autobusové spojení Milíkova s Jablunkovem. Elektřina byla v obci zavedena před 30 - 50 lety. V roce 1980 byl Milíkov administrativně spojen s Bystřicí nad Olší a v 90. letech 20. století se opět osamostatnil. Roku 2001 měla obec 1302 obyvatel. Znak Milíkova má v modrém poli pod zkříženými zlatými liliovými hůlkami stříbrné vozové kolo. Hodně štěstí při procházce po milíkovu.

Finál: N 49° 3B.ED(B+E) E 018° 4E.(D+E)CA