-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Micro keš poblíž uzemního odboru policie Hradce Králové. „Četník se musí snažiti, aby si osvojil ve svém obvodu co možno důkladnou místní a osobní znalost, neb tím se mu značně usnadní plnění služebních povinností.” (Služební instrukce pro četnictvo, 1920) keš po vymudlení změnila umístění a velikost.
Po vzoru lombardském bylo četnictvo v r. 1849 zavedeno i v ostatních zemích bývalého Rakouska i Uherska. Podle prozatímního organického zákona, vyhlášeného nařízením ministra vnitra č.19/1850 ř.z., bylo četnictvo vojensky organizovaným strážným sborem a tvořilo součást armády. Od r. 1876, resp. od roku 1895 pak podléhalo ministerstvu zeměbrany. Po rakouskouherském vyrovnání v r. 1867 bylo četnictvo v samotných Uhrách zrušeno a ponecháno jen pro Sedmihradsko, Chorvatsko a Slavonsko, až citelné nedostatky autonomní komitátní policie si v r. 1881 vynutily opětně obnovení četnictva v celých Uhrách. Celý správní řád a správní systém Rakouska-Uherska převzala Československá republika tzv. recepčním zákonem. V historických zemích přešlo rakouské četnictvo do nové republiky poměrně plynule. Komplikace vznikaly v pohraničí, kde se někteří četníci německé národnosti podřídili vládám německých provincií, usilujících o připojení k nově se rodícímu Rakousku. Komplikovaná situace byla na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde převážná část četnictva byla maďarské národnosti. Proto zde bylo i v pozdějších obdobích většinou četnictvo tvořeno muži z Čech a Moravy. Československé četnictvo bylo vojensky organizovaným bezpečnostním sborem, plnícím bezpečnostní úkoly na celém území státu. Definitivní podobu nabyla organizační struktura vydáním zákona o četnictvu č. 299/1920 Sb. Hlavním úkolem četnictva bylo, aby podle platných zákonů a nařízení příslušných státních úřadů udržovalo na celém území ČSR veřejný pořádek a bezpečnost. Mělo působit podle potřeby i v záležitostech místní policie a spolupůsobit k odvrácení vnějšího nebezpečí státu. V době válečného stavu mělo mít funkci polního četnictva pod přímým velením vojska. Četnictvo se tak stalo spolehlivým ochráncem státního systému, zakročovalo při národnostních a sociálních bouřích, pomáhalo soudům při kriminálních pátráních, zajišťovalo bezpečnost při státních návštěvách, řídilo silniční dopravu, vedlo evidenci pohřešovaných atd. V důsledku vojenské organisace podléhalo československé četnictvo vojenským trestním zákonům a soudům a platil pro ně vojenský služební řád. K udržení vojenského pořádku a kázně v četnictvu byl ministerstvu vnitra přidělen generální velitel četnictva. Disciplinární předpisy pro četnictvo stanovilo ministerstvo vnitra. Organizace četnictva musela odpovídat organizaci ostatních úřadů a v místech sídel politických a soudních úřadů byla zřizována přiměřená četnická velitelství. Aby byla zajištěna komunikace mezi četnictvem a armádou, byl k četnictvu přidělen důstojník československého vojska. Jistou zvláštností bylo povolávání příslušníků četnictva v určitých lhůtách k vojenským cvičením, při kterých četníci podléhali vojenským předpisům a zákonům. Československé četnictvo se tedy dělilo na: 1. četnické stanice ve větších a důležitých místech; sídla a stavy jejich určoval zemský úřad po dohodě se zemským četnickým velitelstvím, 2. okresní četnická velitelství v sídle každého politického úřadu; zahrnujíce všechny četnické stanice dotčeného politického okresu, 3. četnická oddělení, jímž byla podřízena okresní četnická velitelství s příslušnými stanicemi; sídla velitelství četnických oddělení určuovalo ministerstvo vnitra po vyslechnutí zemského četnického velitelství a zemského úřadu, 4. zemská četnická velitelství v sídle každého zemského úřadu; zahrnovala veškeré četnictvo dotčené zemské správní oblasti a tvořila po stránce vojenské, hospodářské a správní samostatné útvary. Zemská četnická velitelství byla podřízena ministerstvu vnitra. U každého zemského četnického velitelství bylo zřízeno doplňovací oddělení za tím účelem, aby tam byli teoreticky vycvičeni četníci na zkoušku pro službu četnickou a definitivní četníci na velitele stanic. Mezi speciální četnické útvary řadíme: 1. Četnické pátrací stanice, jež se především podílely na vyšetřování trestních činů, které přesahovaly možnosti četnické stanice. Dále vedly vlastní evidenci pachatelů trestných činů, nalezených mrtvol, pohřešovaných osob, zabavených věcí, potulných osob a jimi spáchaných trestných činů. V jejich čele bylo ústřední Četnické pátrací oddělení, které řídilo veškerou pátrací službu a zároveň působilo jako evidenční úřad. K Ústřednímu četnickému oddělení byl též přidělen Ústav pro výcvik a chov služebních psů četnictva v Pyšelích. 2. Četnické pohotovostní oddíly, které sloužily k zesílení služeb k udržování veřejného klidu a pořádku. Byly původně zřízeny v Čechách a Slezsku k posílení pohraničních oblastí s Německem. Ale ještě koncem roku 1933 byly založeny další na Moravě a na Slovensku, v roce 1935 pak na Podkarpatské Rusi. V roce 1937 byly ČPO zapojeny do struktur SOS. Byly přemístěny do sídel praporů SOS jako samostatné jednotky a tvořily většinou dispoziční zálohu velitele SOS. Protože opevňovací práce byly objektem zájmu německé zpravodajské služby, byly u ČPO zřízeny zvláštní zpravodajské oddíly v počtu 8 až 10 četníků. 3. Četnické silniční kontrolní stanice pro odborný dohled nad zachováváním dopravně-policejních předpisů na veřejných silnicích a cestách a poskytování první pomoci při těžkých silničních nehodách. 4. Četnické letecké hlídky. Důvodem k jejich založení byla potřeba zajištění výlučné pravomoci a svrchovanosti státu ve vzdušném prostoru nad územím ČSR. Šlo o reakci na špionážní přelety a nerespektování stanovených přeletových úseků německým a maďarským letectvem, jejichž počet stále vzrůstal, zejména po roce 1933. K těmto oddílům patřily také četnické pohraniční kontrolní stanice. Vylíčený systém organizace četnické služby se záhy plně vžil a získal si obliby u naší veřejnosti, která vždy a ochotně podporovala četnictvo při konání jeho namáhavé služby. Členové sboru byli rozděleni na mužstvo (gážisté mimo hodnostní třídy) a důstojníky (gážisty). Gážisté mimo hodnostní třídy chránili bezpečnost osob, majetku, zjednávali klid a pořádek při obecném ohrožení i výtržnostech, konali hlídky, zatýkali osoby stíhané a prováděli další úkoly dle platných zákonů a nařízení. Vrchní strážmistři zastávali zpravidla funkci velitele stanice. V letech 1936-1939 bylo četnictvo zařazeno do Stráže obrany státu, kde bylo nejpočetnější a také nejlépe hodnocenou složkou. Dramatické období let 1938–1939 je spojeno s obrazem henleinovského teroru v českém pohraničí, kde se právě muži v četnických uniformách stávali vedle dlouhé řady vojáků, policistů a příslušníků pohraniční finanční stráže prvními oběťmi nacistické agrese proti demokratickému Československu. Protektorátní četnictvo zůstalo v činnosti na redukovaných územích v podstatě ve stejné struktuře, jakou mělo v českomoravských prostorech II. republiky. I nadále stál v jeho čele generální velitel četnictva, který byl ale v rámci reforem, zaměřených na připodobnění německé struktuře, jmenován i generálním velitelem uniformované policejní stráže. Nad ní vykonával dozor, pokud se týkalo kázně, výcviku a školení, tedy stejně, jako dosud u četnictva. zdroj:http://www.1-prapor-sos.wz.cz/sos/cet.html ke keši:keš je bez tužky.setrete mistem,co jedno políčko jeden log,at dlouho vydrzi.pri otvírání se nebojte zabrat.díky a užijte si odlov četníci.
Additional Hints
(Decrypt)
gahcf
K