Malý, nenápadný, přesto významný. V roce 1994 byl Ministerstvem kultury České republiky němčický kostel prohlášen kulturní památkou. První písemná zmínka o Němčicích pochází z roku 1358, kdy tvořily část Doubravického panství. V roce 1529 byla obec přidělena k Rájci.
Pověsti vyprávějí, že tam, kde dnes stojí Němčice, stálo kdysi veliké město, vystavěné a obývané převážně horníky, kteří těžili železnou rudu v dolech západně od Němčic. Postupně jak byly rudné doly vytěženy, těžba slábla a horníci odcházeli za prací jinam – převážně do Rakous a Bavorska. Dnes jsou zatopené doly zdrojem pitné vody pro široké okolí.
Původ kostela není znám. Z dochovaných písemných materiálů vyplývá, že byl postaven někdy v první polovině čtrnáctého století, později dostavován a renovován v roce 1844, kdy získal svou nynější podobu.
Nad oltářem visí na stěně obraz svatého Mikuláše, kterému je kostel zasvěcen. Velké barevné plátno obrazu je v jednoduchém dřevěném rámu. Za svatým Mikulášem, který je zobrazen jako biskup, se nachází krajina s němčickým kostelem. Obraz je kopií díla, jehož původ není znám. Protože byl originál značně poškozen vlhkem, v roce 1965 jej přemaloval Josef Václavovič.
Kostelík je 15,5 metru dlouhý, 7 metrů široký a 6,5 metru vysoký. Asi ve dvou třetinách délky kostela vyčnívá drobná věž s pláštěm z měděného plechu, zakončená křížem. Ve věži visí dva zvony, oba z 16. století. Zvonovina obsahuje i stříbro. Zvony se tedy nehodily ve válce na lití vojenských děl, a proto nebyly nikdy zabaveny.
Čerpáno z: www.blanensky.denik.cz