1) Kašna Krásné pastýřky
Kašna Krásné pastýřky se nachází v klášterní zahradě, která je součástí komplexu Františkánského kláštera. O podobě románské stavby kláštera a kostela mnoho nevíme, neboť při velkém požáru města v roce 1270 byly obě stavby zničeny. Klášterní, ovocná a zeleninová zahrada, na kterou navazoval uzavřený dvůr s pivovarem a hospodářskými budovami, byla koncem 30. let 20. století s otevřením národopisného muzea v zadní části konventních budov přeměněna na okrasnou. Po obsazení kláštera a internaci řeholníků při akci "K", kterou provedly orgány totalitního komunistického režimu v roce 1950, byla zahrada opět proměněna v zeleninovou zahradu, tentokrát školní. V září 2002 byla zahrada po nákladné rekonstrukci znovu slavnostně zpřístupněna veřejnosti.
Více informací o samotné kašně nebylo nalezeno, ale bylo by škoda tuto kašnu vynechat.
Otázka: otevírací doba klášterní zahrady v období září – říjen je:
a) 9:00 - 20:00 (A=1)
b) 8:00 – 19:00 (A=5)
c) 10:00 – 20:00 (A=3)
d) 9:00 - 19:00 (A=6)
2) Kašna se sochou sv. Mikuláše
V říjnu 1928 byla na Růžovém kopečku postavena kašna s plastikou sv. Mikuláše. Socha byla vzata z lapidária v Městském domě a je z období baroka
Otázka: na kašně je:
a) na kašně není nic (B=9)
b) nápis ,,založeno“ + letopočet 1928 (B=3)
c) nápis ,,Errichtet“(německy založeno) + letopočet 1928 (B=8)
d) pouze letopočet 1928 (B=0)
3) Kašna Dudáka v chebském kroji
Jedná se o dílo Adolfa Mayerla, které se nachází na místě, kde stávala kdysi tzv. Horní brána.
Hudebník je pojednán jako podsaditý muž v chebském kroji, jenž hraje vsedě na dudy, hudební nástroj neodmyslitelně spjatý s chebským folklorem. Přes ramena má přehozen dlouhý plášť a na hlavě chebský klobouk se skládanými stuhami. Kašně dominují oblé formy, uplatňující se na soklu a středovém sloupu barokních tvarů, na dvojici nádržek, kované mříži s rozvilinami a koneckonců i na samotném dudákovi s nadutými tvářemi, zakulaceným břichem, nafouklým měchem dud a zaobleným kloboukem.
Počátky vzniku kašny s chebským dudákem spadají do roku 1923. Od jara tohoto roku žil Cheb intenzivními přípravami 2. německé putovní výstavy zemědělství a lesního hospodářství konané od 25. srpna do 10. září. Město se hodlalo návštěvníkům představit v tom nejlepším světle, a tak vedle zkrášlení jednotlivých ulic a obecních domů měla přispět k vylepšení jeho obrazu i nově zbudovaná kašna se sochou chebského dudáka. Za jejím zřízením stála aktivita zdejšího výboru pro památkovou péči Egerländer Altbautenbund. Bez větších ceremonií byla v ranních hodinách 4. srpna 1923 osazena plastika dudáka na své místo.
Dobový tisk vnímal kašnu s dudákem jako dílo navazující na existující historické kašny na hlavním náměstí. Veskrze příznivý ohlas přispěl k novému pohledu na chebské kašny, které začaly být považovány za důležitý prvek městského prostoru utvářející a podtrhující malebnost historické zástavby.
Otázka: kolik kvádrů tvoří podstavu kašny
a) 6 (C=3)
b) 5 (C=9)
c) 4 (C=7)
d) 3 (C=5)
4) Kašna se sochou Rolanda
Uprostřed náměstí před novou radnicí je osmiboká Rolandova kašna, postavená z kamene r. 1523, jak říká vročení na podstavci. Socha rytíře Rolanda byla symbolem městského tržního práva. V roce 1528 na ní byla umístěna dřevěná plastika rytíře Rolanda, kterého vyzdobil chebský malíř Mathes. Tato plastika vydržela do roku 1591, kdy byla nahrazena pískovcovou sochou od sochaře Wolfa Hempfa, který za tuto práci dostal povolení dál pracovat v Chebu. 184 cm vysoká vzpřímená socha rytíře nebo landsknechta (Boháč 1999) drží levou rukou štít s městským znakem, posazený na ležícím lvu, v pravé ruce třímá kopí, na které se v době trhu měla vyvěšovat městská vlajka. Postavička s pytlem na rameni, stojící u rytířovy pravé nohy, je nejspíš chráněný obchodník. Zčernalý a značně zvětralý originál sochy, zvané lidově "Wastl", je od roku 1981 umístěn v expozici Chebského muzea (nejprve v mázhausu, od r. 1995 v expozici dějin města). Kašnu dnes zdobí kopie ze žlutého pískovce, kterou zhotovil v roce 1981 akademický sochař Jiří Živný. Dnešní roubení ze šedé žuly je dílem rekonstrukce v 19. století. Rekonstrukční práce na kašně konstatuje v roce 1965 denní tisk (Zemědělské noviny 27.4.).
Při rekonstrukci kašny v únoru 2004 bylo po rozebrání konstrukce z 19. století odkryto původní dno ze 68 žulových desek různé délky, rovnaných v 11 řadách směrovaných od východu k západu. Kamenné desky byly spojované železnými kramlemi. Po obvodu osmiboké plochy je 30 cm široký a 5 cm hluboký žlábek pro osazení původních kamenných stěn. Cihlová obezdívka s obrubníky z 19. století je od vnějšího okraje původní stěny kašny vzdálená 60 cm, z čehož vyplývá, že původní kašna byla mnohem menší.
V březnu 2004 byl začištěn profil vybagrované jámy pro technické zařízení u severního okraje kašny. V hloubce 120 cm od povrchu žulového dna se objevil strop kamenného kanálu, širokého 60 cm. Překlad je z velkého žulového bloku 100x40x? cm. Mezi stropem a sedimentem bylo pouze 5 cm volného vzduchového prostoru. Dno kanálu bylo v hloubce 35 cm od stropu. Kamenné stěny kanálku byly pojené jílem a jejich základ byl v černém podložním jílu v hloubce 240 cm ode dna kašny.
Zásyp vkopu kanálu pod kamennou vyzdívkou tvoří černá písčitá hlína s relativně velkým množstvím pozdně středověkých keramických střepů. Nad překladem kanálu je podezdívka kašny z lomového kamene, pojeného maltou. Ve východní stěně výkopu byl v hloubce 135 cm odkryt zbytek ztrouchnivělého dřevěného potrubí, ústící pod kamennou podezdívku kašny.
Zahloubení dna kašny proti stávajícímu svažitému terénu je 60 - 90 cm a na rozdíl od dolní kašny nebyla úroveň okolí zachována na jeho úrovni.
Otázka: co je u pravé nohy sochy
a) postava držící ve své pravé ruce lidskou hlavu (D=3)
b) postava držící ve své levé ruce lidskou hlavu (D=5)
c) postava držící v obou rukou lidskou hlavu (D=7)
d) postava nic ani v jedné ruce nedrží (D=9)
5) Kašna se sochou Herkula
Dolní kašna na náměstí s barokní sochou Divého muže, chránícího zlaceným kyjem městský znak. Znázorňovala moc a sílu města. Tato kašna je jako prostý čtvercový objekt se sloupem uprostřed zřetelná na známé kresbě dolního náměstí, datované kolem r. 1490, jejíž originál se nachází v Národním muzeu v Norimberku (Nationalmuseum Nürnberg). 15. srpna 1580 na ní byla osazena dřevěná plastika, kterou vyřezal truhlářský mistr Peter Eck a polychromií opatřil mistr Heinrich. V době vrcholného baroka, kdy exponovaná místa ve městě byla zkrášlována uměleckými díly, byla tato dnes neznámá a ztracená plastika sejmuta a nahrazena takzvaným Divým mužem. Tuto sochu z červené žuly vytvořil v roce 1738 významný barokní sochař Peter Anton Felsner jako repliku mramorové plastiky, která zdobí již od roku 1728 honosné schodiště "nové radnice". Z hlediska umělecko-historického je zajímavá zřetelná disproporce mezi použitým výrazně širším barokním podstavcem a vlastní sochou. V roce 1980 opravil a pozlatil kyj Jan Živný, ale krátce nato ho neznámí vandalové opět urazili.
Při restaurování v roce 2004 bylo odkryto původní dno z žulových bloků a očištěny všechny tři vrstvy šestibokého roubení, skládaného do žlábků, vymazaných černou pryskyřicí. Kamenné deskové dno přesahuje pod stěnami kašny ven, kde tvoří blokovou dlažbu na stejné úrovni jako dno kašny.
Při výkopu pro základ schodiště okolo kašny byla odkryta černá kulturní vrstva černého bahna, obsahující množství dřevěných úlomků, kostí a keramických střepů. Tato hnojná vrstva potvrzuje předpoklad zástavby dolního náměstí před požárem 1270. Veřejná kašna byla postavena až počátkem 14. stol., patrně k roku 1323.
Při obkopávání kašny byly nalezeny dřevěné roury původního dřevěného vodovodního potrubí. Pro nedostatek letokruhů je bohužel nebylo možno dendrochronologicky datovat.
Kašna je v zimním období chráněna přístřeškem, které pořídilo Město Cheb.
Otázka: kolik ocelových spon je použito na straně při pohledu kolmo na erb
a) 12 (E=0)
b) 14 (E=8)
c) 16 (E=5)
d) 18 (E=3)
6) Cechovní kašna
Autorem kamenné kašny z roku 1926 je sochař Adolf Mayerl, který pocházel ze známé hnčířské rodiny. Kašnu tvoří kamenná nádrž a sloup se sousoším mistra, tovaryše a učedníka.
„Kašna v Kamenné ulici vznikla v roce 1926 u příležitosti 50. výročí založení místního Spolku pro řemesla,“
Na středovém sloupu jsou pak umístěny alegorické postavy mistra, tovaryše a učně. Jejím autorem byl chebský sochař Adolf Mayerl, absolvent pražské akademie – ateliéru slavného českého sochaře Josefa Václava Myslbeka.
Na nádrži je osazena kovová mříž s vyobrazením 33 cechovních znaků. Kašna se restaurovala již dvakrát, v 60. letech minulého století a po roce 1990, kdy původní litinové znaky cechů nahradily repliky. Část originálu je uložena v chebském muzeu.
Část mříže se znaky chebských cechů z kašny v Kamenné ulici. Jako připomínka řemeslné tradice, která představovala jednu z hospodářských sil města, byla tato kašna vybudována na spojnici ulic Kamenné a Cechovní. Na realizaci plánu byla vypsána městem autorská soutěž, které se zúčastnil také sochař Adolf Mayerl, který pocházel ze známé chebské hrnčířské rodiny. Jeho návrh na řešení kašny se umístil na druhém místě v soutěži, ale přesto byla kašna realizována právě podle něho. Ke slavnostnímu vysvěcení kašny došlo v r. 1926.
Kašna byla restaurována v 60. letech a po roce 1990 byly původní mřížoví a litinové znaky cechů vyměněny za repliky. V muzejní expozici je vystaven jeden díl původního Mayerlova mřížoví s 5 znaky: hostinští, sládci a sladovníci, tesaři, barvíři, pekaři.
Otázka: jaký rok je na tomto erbu?
a) 1656 (F=3)
b) 1658 (F=1)
c) 1660 (F=2)
d) 1662 (F=4)
Finální souřadnice keše naleznete na: N50° 04.ABC E012° 22.DEF
Historie keše
Dne 10.9.2013 Založení keše
Dne 10.15.2013 Změna umístění kešky do historické části města
Dne 22.2.2014 Keš poprvé vykradena a následně obnovena
Dne 21.5.2014 Keš opětovně vykradena a ihned obnovena
Dne 2.10.2014 Proběhla již třetí obnova krabičky tentokráte na jiném - tématičtějším místě (i když to málokomu přijde)
Dne 29.10.2014 Keš opětovně vykradena. Z důvodu opakované likvidace krabičky byla změněna na velikost micro a posunuta o pár metrů.
!!!Při odlovu dávejte pozor, protože finále je umístěno na frekventovaném místě, kde je velký výskyt mudlů!!!