Kdysi jsem ve článku na necyklopedii o českém jazyce a jejích nářečích narazila na pěkný slovní obrat - výtrysk podkrkonošské invence, tam sice v souvislosti s dvojhláskou ej, ale myslím, že toto slovní spojení dobře vystihuje celé toto nářečí. Z jazykovědného hlediska patříme k nářečí náchodského výběžku a ne k podkrkonošskému, tato nářečí jsou si ale v mnohém dosti podobná, proto jsem si tento slovní obrat vypůjčila. Kdo nevěříte v inovativní používání dvojhlásky ej, přečtěte si následující ukázku, ke které jsem pořídila i překlad do spisovné češtiny.
Vonedá sem voprubovala, co se stane, pokaď před ňákým Moravákem, ale třeba i Pražákem poudám: "Dycky když du poránu vodevřít vohradu, pudu dolem a ne horem, abych se vyhla kopcům a nemusela se hrabat do ukrutnýho krpálu, přestože to trvá dýl. Na pastvě jsem pak vždycky pomohala klucom s koněma. A nakonec jsem musela bojovat s kladkou vod stodoly, abych mohla nakrmit zajce v zajčárně. Hlavně bacha, abych při tom nezašantrotila klíč a abych nespadla, až budu stát na poslední šprušli od žebříka, nebo aby pode mnou tahle špryncle nerupla." A vobdržela sem výsledek testu: stane se vždycky némlich to samý, bude na mě divně vejrat (Pražák tuplem) a krom toto mě popřípadě vyvede za flígr ven. Nebo ho v horším případě klepne pepka a já se nebudu moct ani v klidu, rozcapená na pohovce, najíst svejch oblíbenejch kramfleků se salámou a vypít hrnek vodtučněnýho mlíka a budu dohnaná k tomu, abych ho šla vošetřovat, což je fakt vopruz a pruda a ještě bych z toho mohla zchurnout. A když se pak probere, musim si dát bacha, abych mu nevyčinila: "Měls mi hnedle říc, že seš na moje nářečí alergickej a nemůžeš ho ani cejtit. Jak to mám tušit, že vobyčejný slova jako vozejček, futrál, binovačka a handra maj na lidi leptavej účinek a dotyčný se pak tvářej, jako bych je polila žavou vodou?" Aby se rychlej spomatoval, radši mu nabídnu bajvoko hrst, či dvě (no prostě hafo) křížal udělaných z ovoce nasbíranýho na našem sadě. A pak se ho pokusim honem odlifrovat pryč, co tu má co voplendovat, ještě tu přijde k duševní újmě. Takže nejni divu, že jen mě lidi zmerčej, vehementně prosej, ať už raděj ani nevotvírám pusu. Leda tak našemu psoj se to líbí, vždycky začne vrtět voháňkou, jen mě slyší, ale možná je to tím, že se snaží vydyndat něco k snědku, somrák jeden.
Cák za to možu, že ať je zejma nebo léto, mluvim, jak mi zobák narost? A navíc, páč sem studovala v Praze a bavim se se Slezanama, Moravákama aj Slovákama, vobčas se mi na jazyk nachomejtnou vobraty, který v mý slovní zásobě akorát zavazej a nemaj tam co robit. Ale každej člověk se někdy splet. Jeden by ze mě chcíp, pokaď teda nepojdu dřív já. Budu se s tim holt muset popasovat. Aspoň, že slovo jeden je v poho. Vo spisovnej mluvě si můžu nechat akorát zdát, ale dobrákoj, jako jsem já, to snad prominete.
Ale je to fér, že se vostatní tuze smějou, když mluvim? (A neřikejte, že nesmějou, tuhle sem u toho byla! Nejsem žádná žoužel, abych si nechala všecko líbit. A just ne!) Nepřímo mě tak nutěj mluvit normálně, a co si pak počne moje nářečí? Co komu uďálo, že se lidem nezdá? Dyť snad nejni zas až tak jetý. Nebo ste na něm schledali něco nepatřičnýho? Prauda, je to krapet jinčí kafe, ale co maj co frfňat. Viděli ste už jinší výstředníci, tak nechápu, proč se nad tím pedantský muži a puntičkářský ďouky furt pozastavujou a řeknou si nakonec o chodákoj Východočechoj, že snad ani neumí správně česky. To bysme si nezasloužili.
Takže vocaď pocaď, nebudem to s těma nářečíma přehánět (jsem na sebe pyšná, kolik se mi toho sem povedlo nahečmat). Uznávám, že sem to vopravdu drobátko přepískla, ale snad to mej východočeskej duši vodpustíte.
A vůbec, je to zvěrstvo takhle psát (i když zprvu to vypadá zajímavě), to uznává i Kálalovic ďouče. Takže si s touhle čmáranicej nedělejte echt těžkou hlavu. Propříště se pokusím vystříhat se něčeho podobnýho.
Tenkrát jsem vyzkoušela, co se stane, pokud před nějakým Moravanem, ale třeba i Pražanem řeknu: "Vždy když jdu ráno otevřít ohradu, půjdu spodní cestou a ne horní, abych se vyhnula kopcům a nemusela vyjít strmý svah, přestože to trvá delší dobu. Na pastvě jsem potom vždy pomáhala klukům s koňmi. A nakonec jsem musela bojovat s visacím zámkem od stodoly, abych mohla nakrmit králíky v králíkárně. Hlavně pozor, abych při tom neztratila klíč a abych nespadla, až budu lézt po příčkách od žebříku, nebo aby pode mnou tato příčka nepraskla." A dostala jsem výsledek testu: stane se vždy téměř to samé, bude se na mě zvláštně dívat (Pražan dvojnásob) a kromě toho mě popřípadě vyvede za límec ven. Nebo v horším případě hned dostane mrtvici a já se nebudu moci ani v klidu, natažená na pohovce, dosyta najíst svých oblíbených bramboráků se salámem a vypít hrnek odtučněného mléka a budu ho muset jít ošetřovat, což je opravdu otrava a ještě bych z toho mohla zhubnout. A když se pak probudí, musím si dát pozor, abych mu nevynadala: " Měl jsi mi hned říci, že jsi na moje nářečí alergický a nemůžeš ho ani cítit. Jak to mám tušit, že obyčejná slova jako vozíček, obal, pomlázka a hadr mají na lidi leptavý účinek a dotyční se potom tváří jako bych je polila horkou vodou?" Aby se rychleji probral, raději mu nabídnu přibližně hrst, či dvě (no prostě hodně) sušeného ovoce vyrobeného z ovoce nasbíraného v našem sadu. A potom se ho pokusím honem poslat pryč. Co tu má co okounět, ještě tu přijde k duševní újmě. Takže se není čemu divit, že jen mě lidé vidí, úporně prosí, ať už raději nic neříkám. Snad jen našemu psovi se to líbí, vždycky začne vrtět ocasem, jen mě slyší, ale možná je to tím, že se snaží vyprosit něco k jídlu, žebrák jeden.
Copak za to mohu, že ať je zima nebo léto, mluvím, jak jsem zvyklá? A navíc, protože jsem studovala v Praze a povídám si se Slezany, Moravany a Slováky, občas mi na jazyk přijdou obraty, které v mé slovní zásobě pouze překáží a nemají tam co dělat. Ale každý člověk se někdy spletl. Jeden by ze mě zemřel, pokud tedy nezemřu dřív já. Budu se s tím prostě muset vyrovnat. Alespoň, že slovo jeden je správně. O spisovné mluvě si mohu nechat jen zdát, ale dobrákovi, jako jsem já, to snad prominete.
Ale je to spravedlivé, že se ostatní velmi smějí, když mluvím? (A neříkejte, že nesmějí, jednou jsem u toho byla! Nejsem žádná havěť, abych si nechala všechno líbit. A zrovna ne!) Nepřímo mě tak nutí mluvit normálně, a co potom bude dělat moje nářečí? Co komu udělalo, že se lidem nelíbí? Vždyť snad není tak moc zvláštní. Nebo jste na něm shledali něco nepatřičného? Pravda, je to trochu jiná káva, ale co si mají co stěžovat. Viděli jste už jiné výstředníky, tak nechápu, proč se nad tím pedantičtí muži a puntičkářské dívky stále pozastavují a řeknou si nakonec o chudákovi Východočechovi, že snad ani neumí správně česky. To bychom si nezasloužili.
Takže to by stačilo, nebudeme to s těmi nářečími přehánět (jsem na sebe pyšná, kolik se mi toho sem povedlo vtěsnat). Uznávám, že jsem to opravdu trochu přehnala, ale snad to mé východočeské duši odpustíte.
A nebudeme o tom dále mluvit, je to barbarství takto psát (i když nejdřív to vypadá zajímavě), to uznává i Kálalových děvče. Takže si s touto čmáranicí nedělejte obzvláště těžkou hlavu. Propříště se pokusím vystříhat se něčeho podobného.
Pokud jste také z tohoto kraje a znáte nějaké typické slovní spojení, nebo jazykový úkaz, na který jsem ve svém článku zapomněla, budu velmi ráda, když mi přes profil, do poznámky nebo přímo do logu napíšete a já ho do svého článku nějak včlením.
A teď už konečně k luštění keše, při kterém se ukáže, jak pozorně jste četli ukázku.
A Kolik je v článku použito různých nespisovných variant slova dívka nebo děvče?
B Místo 4. pádu množného čísla podstatných jmen vzoru pán používáme B. pád.
C Kolik různých krátkých samohlásek je v nespisovné variantě slova "jiná"?
D Kolik je ve spisovné variantě slova "krapet" písmen s diakritikou?
E V nespisovné variantě slova "udělalo" chybí ze samohlásek, které obsahuje spisovná varianta: u = 1; e = 4; a = 7; o = 2.
F Slovesa v F. osobě množného čísla mají koncovku ěj místo í.
G Slovo žoužel je ve spisovné variantě: mužského rodu = 4; ženského rodu = 9; středního rodu = 1.
H Sloveso "nachomejtnout se" vyjadřuje: že se něco odněkud vyndá = 9; že se někde něco objeví = 7; že se někdo opije = 2; že někdo o něco zakopne = 5.
I Slovo "flígr" označuje jídlo = 6; zvíře = 7; část oblečení = 8; osobu = 9.
J Nespisovná varianta slova "obal" začíná na J. písmeno v abecedě (bez diakritiky).
K Slovo "zejma" je: podstatné jméno = 1; zájmeno = 3; číslovka = 5; sloveso = 5; příslovce = 6; citoslovce = 10.
L U některých sloves ve 3. osobě jednotného čísla v mužském rodě z koncovky vypadne L písmen.
M Kolik souhlásek je v nářečovém slovu, které jsem přeložila jako "stěžovat"?
N Pokud sečteme všechna písmena slova "vyzkoušet" a jeho nespisovného ekvivalentu, získáme číslo N.
O Kolikrát je v textu použita naprosto unikátní koncovka oj pro 3. nebo 6. pád slov vzoru pán?
P "Zchurnout" znamená: setmít = 10; zmrzačit = 2; zhubnout = 9; ztratit hlas = 3.
Q V nespisovné variantě slova "poslat" se nevyskytuje písmeno: o = 1; s = 2; f = 6; r = 5.
R Kolik má dohromady slabik slovo "vehementně" a jeho spisovný ekvivalent?
S O kolik písmen je kratší slovo, které vyjadřuje "copak"?
T Přídavná jména v mnohých pádech mají netypické koncovky, např. 6. pád přídavného jména ženského rodu má koncovku: ý = 1; ej = 0; é = 3; ou = 4; á = 5.
Vzorec pro výpočet finálních souřadnic:
N 50° 20,(D+ E+F)(G-C-B)(A+I+J-H)´
E 016°12,(N-P-L-R)(K+M+T)(O-Q-S)´
Pro kontrolu vypočtených souřadnic: GeoChecker.com.
CWG prosím měňte jen za jiné CWG, děkuji.