Podle jedné z pověstí založil Olomouc Julius Caesar. Na základě posledních vykopávek dokazujících přítomnost římských legii v Olomouci nabývá tato pověst reálných rysů. Není jasné, jestli Řím oblast Olomouce trvale osídlil nebo zde byl jen dočasný tábor, ale Římané tu prokazatelně byli… Přítomnosti Římanů v Olomouci je věnovaný nový památník poblíž hřbitova v Neředíně, tamní autobusová zastávka i tato keš…
Na úvod tedy hlavně k tomu jak najdeš keš a pak něco málo okolo ...
KEŠ
... jak již bylo řečeno na ulici ŘÍMSKÁ - nic nenajdeš ...
Ty potřebuješ najít (nebo nějak získat) údaje z ST1 (Caesarova kašna) a ST2 (památník - milník)
Keš najdeš na souřadnicích:
E - ST1 - na kašně jsou 2 vousatí vodní muži co drží štíty, na jednom je moravská orlice a na druhém je znak jiné země ... kolik je na obou štítech celkem orlů (orlic) ...
E= 017° 12, (130* počet orlů (orlic) na obou štítech dohromady )
N - ST2 - na památníku je vzdálenost do Říma ...
N= 49° (34, 916 + 0, mil do Říma)
Nic složitého, tato čísla, co potřebuješ, můžeš získat i z jiných zdrojů než návštěvou ST1 a ST2 ... u finálky chovej pokud možno přirozeně, nenápadně, ať keš alespoň chvíli vydrží ...
Teď tedy něco okolo, co bude zajímat jen toho, co čte listing ...
POVĚST, KAŠNA
Roku 57 před naším letopočtem měla na místo, kde leží dnešní Olomouc, přicestovat skupina římských vojáků. V jejich čele jel muž důstojného vzezření, oděný v nádherný šat, krytý bohatě tepaným brněním. Byl to slavný římský státník a vojevůdce Gaius Julius Caesar, jenž zatoužil poznat země na sever od Dunaje. Sám zde byl poprvé, i když římské oddíly se do těchto krajů zatoulaly již dříve.
Když se jezdci přiblížili ke skalnatému útesu, již z dálky slyšeli křik a lomoz. Proto Caesar vyslal dopředu své zvědy, aby zjistili, co se děje. Ti se však vzápětí vrátili a sdělili vojevůdci, že pod skálou se nachází malá osada, kde zrovna probíhá trh, že tedy žádné nebezpečí nehrozí. Caesar s vojáky potom vystoupil na nejvyšší ze tří návrší, odtud se mu naskytl krásný pohled na celé rovinaté okolí. Ihned rozpoznal strategickou polohu vrchu a svým mužům přikázal, aby zde postavili opevněný tábor. Vojensky upravené návrší bylo nazváno podle vzácného návštěvníka Julimons – Julimontium, z čehož se prý později vyvinulo jméno Olomouc. Vojenská stanice Římanů zde měla zůstat až do zániku římské říše.
Název Julimontium však pravděpodobně pochází až ze středověku. Základ jména Olomouc je možné spatřovat ve staroslovanském Olomút, tedy „olo“ pivo a „mútiti“ kvas. Význam jména může ukazovat na nám dnes neznámé pohanské božstvo, které dávalo kvasit pivo.
V jihovýchodním rohu Horního náměstí se nachází jedna z největších olomouckých kašen – to je ta hledaná - kašna Ceasarova .
V roce 1725 ji během pouhých pěti měsíců vytvořil mladý sochař Jan Jiří Schauberger a kamenický mistr Váslav Render. Předlohou plastiky se pravděpodobně stala jezdecká socha římského císaře Konstantina Velikého.
Kašna ztvárňuje císaře Gaia Julia Caesara na bujném oři. Caesarův zrak sebevědomě pohlíží z hřbetu koně k Michalskému návrší (ještě v době vzniku díla se tam tyčila Pohanská, nebo také Juliova věž). Pod Caesarem jsou dva vodní muži se štíty, kteří se drží za ruku. Tito muži symbolizují toky dvou řek - Moravy a Dunaje. Pes pod Caesarovým koněm má zase ukazovat věrnost obyvatel Olomouce panovníkovi.
.
MILNÍK
Milník je patník nebo sloup, který stojí u cesty, silnice, trati nebo splavného vodního toku a označuje vzdálenost (nebo staničení) v mílích. Milníky byly budovány již ve starověku.
Délka římské silniční sítě se odhaduje až na 300 000 km. Úseky silnic byly dobře rozměřeny. Tisíc dvojkroků římského legionáře (lat. mille passuum) byla jedna míle, čili 1,483 km. V těchto vzdálenostech byly osazeny kamenné milníky. Většinou byly zhotoveny z místních zdrojů, ale ty významné byly kamenicky zpracované, leckdy z dovezených, vzácnějších surovin. Zlatý milník, zřízený císařem Augustem v místě pupku světa na Forum Romanum v Římě byl z pozlaceného bronzu, zakončený zlatou koulí a své zlaté milníky měly i jednotlivé provincie. Na konci Via Apia v přístavním městě Brindisi ještě dnes stojí 15 m vysoký sloup (kdysi zde byly dva). Na milnících pořadově číslovaných byly uváděny vzdálenosti od výchozího místa silnice, případně jména budovatelů či rok výstavby nebo rekonstrukce.
Postup římských legií na území dnešní Olomouce připomíná milník v městské části Neředín. Stavbu tohoto milníku realizovala společnost IP SYTEM a.s. na základě návrhu firmy STUDIO ZLAMAL . Společnost při realizaci tohoto díla použila unikátní technologii přenosu grafiky do betonu.
FAKTA
Již ve starověku vedla přes Olomouc významná obchodní cesta, táhnoucí se od Středomoří až k Baltu, směrem na sever putovaly luxusní středomořské výrobky (keramika, šperky, zlato) a směrem na jih baltský jantar. Zalesněnou středoevropskou krajinu lemovaly podél této stezky vesnice, které sem tam navštěvovali římští obchodníci.
Římský historik Plinius Starší (23-79 n. l.) ve svých spisech zaznamenal, že v době císaře Nerona (vládl 54-68 n. l.) se jeden římský šlechtic vydal na cestu za jantarem ke břehům Baltu. Tato jantarová cesta vedla také přes Olomouc, především kvůli jeho strategické poloze.
Římské dějiny Olomouce potvrzují i archeologické nálezy. Na Václavském návrší byla nalezena římská provinciální keramika, mince a bronzové předměty. Další předměty se našly v zahradách Žižkových kasáren a několik mincí v prostoru kostela sv. Michala a Dolního náměstí.
U Olomouce v okolí Neředína byl v roce 2001 objeven římský tábor. Tábor pravděpodobně vznikl v dobách Markomanských válek (166-180 n.l.) za vlády císaře Marka Aurelia. Další římský krátkodobý tábor historici odkryli v roce 2007 v Pravčicích. Jeho úkolem bylo pravděpodobně střežit Moravskou bránu.
Neředínský tábor, který byl nejseverněji položeným táborem Římanů na území České republiky, byl tehdy jedním z opěrných bodů, s nímž římská říše počítala při svém definitivním obsazení našeho území a při vzniku své nové kolonie. Pokud by se tyto plány podařilo naplnit, vzniklo by v okolí tohoto neředínského ležení již klasické římské sídlo s kamennými stavbami.
Jako památka na římskou armádu zůstaly přímo v podzemí Neředína především příkopy z jejich opevnění. To mělo čtvercový půdorys, na každé straně měřilo několik set metrů. Díky římským zeměměřičům jsou tyto příkopy po celé délce rovné a mají vždy stejný průřez. Místní tábor, v němž se římští vojáci zdrželi maximálně půl roku, tak velmi pravděpodobně zabíral i několik hektarů. Germáni, kteří zde tehdy žili, nebyli podobných staveb vůbec schopni. Jeden z těch příkopů se táhne po přímce, na níž leží brána do olomouckého krematoria a zastávka autobusů, která je před ním. Pak jde dolů k rodinným domům. Tady se láme směrem do starého Neředína a to těsně nad dnem mělkého údolíčka.
ZDROJE A LITERARURA:
http://spqo.cz/content/olomouc-ve-staroveku
http://olomouc.idnes.cz/olomouc-ukaze-lidem-rimsky-tabor-d46-/olomouc-zpravy.aspx?c=A120525_1783522_olomouc-zpravy_stk
POZADÍ - http://en.wikipedia.org/wiki/File:Wells_0706_054.jpg
Pověsti hradů moravských a slezských / Karel Kaláb. Praha, Jos. Hokr, 1937. Knihovna "Naše vlast", svazek III. signatura v katalogu E 980.791
Pověsti z dějin města Olomouce / z pramenů vybrala a upravila Mgr. Marcela Čermáková, odp. red. PhDr. Miloslav Čermák, CSc. Olomouc, Memoria, 2000. 1. vydání. signatura v katalogu 1-118.564
VÍCE ZDE - ŘÍMANÉ V OLOMOUCI
Ke keši
… vzhledem k přemudlení místa uložení, jsem zvědav, jak budeš opatrný a jak dlouho vydrží … …
… před vyzvednutím a uložením se rozhlédni, ať víš, kolik očí Tě sleduje …
NELOGUJ, PROSÍM, PŘÍMO U KEŠE
Snad se Ti tato piksla alespoň malinko líbila a pokud ne, tak máš jen další bod…
POZOR
20.4.2015
změna nápovědy a umístění … z původní schránky po prořezu nezůstalo prakticky (kromě víčka) vůbec nic a tak se keš stala pouhou díkzabodovkou pohozenou jen tak volně poblíž cesty
POZOR
18.11.2016
změna nápovědy a umístění … posunuto cca o 1,5m , mírná úprava výpočtu a nápovědy