Vojenský pomník u Peruce byl postaven v roce 1913 na památku 100. výročí osvobozovací války proti Napoleonovi. V místech mezi Vraným a Perucí byla v roce 1813 provedena přehlídka vojsk spojenců, která pak byla nástupem do rozhodného boje proti podmaniteli světa - Napoleonovi, v bitvě u Lipska.
Napoleon, který se prohlásil francouzským císařem, ovládl polovinu Evropy během šesti let. Odporovaly mu jen Anglie a Rusko. Umínil si, že pokoří ruského cara Alexandra, a tak v roce 1812 vytáhl se 420 tisíci muži na Moskvu, kde hodlal přezimovat. Ale tato výprava se mu stala osudnou, neboť Moskvu nalezl prázdnou a vypálenou. Tři dny a tři noci hořela Moskva, hlavní město ruské říše. Z deseti tisíc domů jich zůstala jen třetina a co nešlo spálit, jako obilí, bylo naházeno do řeky. Napoleon se tak dostal do pasti a jeho ústup se stal jedním velkým hřbitovem za kruté zimy, hladu a nesnází. Z pyšné armády zbylo jen tisíc mužů.
Socha Napoleona - Eric Pouhier
Napoleon se ale nevzdával. Postavil novou armádu a během jednoho roku vtrhl do Německa s odhodláním bojovat dál. Tehdy se spojily tři velké armády: ruského cara Alexandra I., Bedřicha Viléma III., krále pruského a Františka I., rakouského císaře. Rakouská armáda, ke které se připojili Rusové a Prusové u Slaného, měla 237 tisíc mužů a 764 děl. Z toho bylo 110 500 Rakušanů s 359 děly, 77 200 Rusů s 274 děly a 49 300 Prusů se 128 děly. Tato armáda byla rozložena v Poohří, připravena k útoku. Kromě této armády stálo ve Slezsku dalších 80 000 tisíc mužů a v Braniborsku, okolo Berlína , dalších 100 000 tisíc mužů. Celkem to bylo 417 tisíc mužů proti Napoleonovým 440 000 mužů a 1200 děl. Vrchním velitelem těchto vojsk byl Karel Schwarzenberk, který v místech, kde pomník stojí, vykonal před třemi mocnáři mohutnou přehlídku, které se zúčastnilo 70 praporů pěchoty, 50 eskadron jezdectva a 30 baterií dělostřelectva. Vojska tábořila v celém okolí Vraného. Po bitvě u Drážďan, kterou tato armáda prohrála a ztratila v ní 15 000 padlých a 20 000 zajatců, došlo k bitvě u Chlumu, kde byl Napoleonův maršál Vandame poražen a s 10 000 muži zajat. Při cestě do zajetí byl též držen na zámku ve Vraném. Napoleon pak zahájil u Chlumu druhou bitvu, ale i tu prohrál a tak se musel stáhnout k Lipsku. Na rovinách poblíže města Lipska došlo 16.října 1813 k bitvě národů, jakou Evropa nezažila. Trvala až do 19.října. Byla to bitva strašná, přes 1200 děl chrlilo oheň, že to bylo slyšet široko daleko, ba i v Praze prý řinčela okna. A těch padlých. Francouzů zahynulo 40 000 mužů, spojenců 47 000mužů. S bitvou u Chlumce je součet padlých 65 000 mužů.
Bitva u Lipska - Vladimir Ivanovich Moschkov (1792 - 1839)
Za sto let byl tedy postaven u Vraného pomník, který tuto bitvu připomíná. Je z velkých kamenů v podobě mohyly, na jeho vrcholu je orel a pod ním do velikého balvanu zasazena plaketa s portréty mocnářů. V dolejší části je umístěna pamětní deska s nápisem. Tato deska byla odcizena v roce 1919, po nové instalaci byla zcizena v roce 1995. V roce 2012 byl mohyla vyčištěna a nakonzervována, aby se mohla tyčit opět ve své kráse. Snad se i Vám bude líbit.
Až si pomník pořadně prohlédnete, jistě dokážete odpovědět i na otázky, které Vás dovedou k finálové krabičce této multinky:
1) Celkový počet žulových patníků kolem památníku i před ním u stromu= A
2) Počet laviček u památníku = B
3) Před pomníkem je velký strom. Pokud je to smrk, potom C=1, pokud topol pak C=5, pokud dub pak C=8
Finálové souřadnice zjistíte dosazením do tohoto vzorce:
N 50° 19, (C)(2*B)(A-B) E 13° 58, (A)(A-B-C)(C)
Literatura :
Vratislav PLAŠIL, VRANÝ v HISTORII A SOUČASNOSTI I.DÍL, 1989
