***********************************************************************
Info ke keši:
Pro získání finálních souřadnic je v první řadě zapotřebí, řádně si přečíst listing. K odlovu doporučuji přibalit do batůžku kus papíru a tužku (která se mimochodem v keši nenachází) pro vyřešení malého rébusu.
U keše samotné se prosím chovejte nenápadně,možná by na Vás mohlo být vidět.
************************************************************************
Odkaz Jonáše Boudy
Když jsem před rokem zakládal keš „Liščí bouda“ , při hledání vhodného úkrytu jsem nalezl něco, na co jsem nebyl naprosto vůbec připraven. Tím záhadným předmětem se stala menší dřevěná bedna s vydutým víkem, kdysi snad natřená na zeleno. Podle kování, které skoro pozbývalo své pospolitosti díky rzi, která se do něj s razancí dravé ryby zakousla a pomalu ho sžírala, jsem usoudil, že už se zde nějaký ten rok ukrytá. Vzal jsem tedy bednu domů a opatrně, abych ji moc nepoškodil, jsem s pomocí náčiní tuto záhadnou schránku otevřel. Uvnitř na první pohled mnoho věcí nebylo. Ale první, čeho jsem si všiml, byl nějaký balíček, pečlivě zabalený ve voskovaném papíře, časem a vlhkem zežloutlém, převázaný režným motouzem opatřeným elegantní smyčkou. Určitě muselo jít o velmi pečlivého člověka, kdo ten balíček skládal a vázal. Má zvědavost už se zvýšila na maximální úroveň, ale stalo se, co jsem absolutně nečekal a po rozbalení jsem jen stihl zatajit dech a dokořán otevřít ústa….
V balíčku se nacházelo několik listin a korespondence s člověkem, který měl iniciály J.C. Kdo byl ten tajemný člověk a s kým si psal. Co je to za listiny? To vše jsem měl za pár dní rozklíčovat, ale nyní bylo mé vnitřní napětí podobné podladěné struně klavíru, kterou mistr ladič přibližuje k vyšším tónům.
Kdo Byl Jonáš Bouda
Několik další dní jsem začal poznávat příbeh člověka Jonáše Boudy, CK cifršpióna se všestraným rozhledem. Nalezené listiny byl v podstatě rozpracovaný životopis. Bohužel, nebyl kompletní . Tato keš je však o něčem jiném, takže životopis tohoto člověka popíši jen ve stručnosti.
Jonáš Bouda, narozen na samotě poblíž Dobrušky vyrůstal pouze s matkou, otce nikdy nepoznal. Ono podle všeho, otce neznala ani sama matka, holdujíc po večerech alkoholu a „životu rozšafnému“, jak popisuje v pamětech Bouda. Tím se samozřejmě stávalo, že sama nešťastnice netušila, komu předchozí večer poskytla svou bezmeznou laskavost, podpořenou šňapsem nevalné kvality. Tíha těchto okolností vyhnala v útlém věku Jonáše do světa, kde se po dlouhých peripetiích dostal do učení k věhlasnému panu Carterovi, známého taktéž z filmu „Adéla ještě nevečeřela“. Jonáš Bouda prožil svůj aktivní život ve službách policie a tajných služeb. Dokonce se traduje, že byl vzorem pro vznik postavy Jamese Bonda (zde si povšimněte podobnosti jména).
Na podzim svého života se Bouda rozhodl, vrátit se z Prahy do svého rodného kraje, který mu za ta léta ve světě velice chyběl. Rozhodl se, že se přestěhuje do obce SPY, která se sama nabízela již v kontextu názvu a Boudova povolání (SPY-špion , angl.překlad – pozn.autora).
Pan J.C. a počátky světového Geocachingu
Ve svých pamětech se Jonáš Bouda velice často odkazuje na přítele, se kterým si také vede čilou korespondenci. Záhy jsem pochopil proč. Pan J. u Jonáše trávil jedno léto na letním bytě. Bohužel tehdá to byl rok tuze deštivý a protože cestování nebylo tak snadné jako dnes, většinu času trávili v chalupě. Jednoho večera, když došlo víno a ještě se jim nechtělo ulehnout, zrodil se v Jonášovi úsměvný nápad, zahrát si společně dětskou hru „přihořívá-hoří“. Zezačátku to byla jen taková neškodná radovánka dvou postarších bláznů, hrajících si jako děti. Když ale byly snad všechny skuliny a skrýše ve světnici prozkoumány, přesunula se tato hra na dvůr a do širšího okolí chalupy. Oba muži začali se snažit najít důmyslnější skrýše a po čase si přestali i napovídat podle dětských pravidel. Každá z her začínala tak, že ten, kdo ukrýval nějaký předmět, dal hledajícímu jistou legendu, jak předmět najít. Hru poté odstartoval slovem „KŠÁ!“Nedalo to mnoho času a schovaný předmět počali nazývat Keší. Boudův „nakřáplý“ hlas, který byl po celých lesích a širokém okolí při nálezu slyšet, přímo panu J. napověděl a přítele začal nazývat „Kačerem“. Ten den si opravdu hráli jako malé děti a tak je to začalo bavit, že se rozhodli, že v této nové hře budou pokračovat. A opravdu. Týden po odjezdu pana J. z letního bytu přišel Jonášovi první dopis. Tyto dopisy muži nazývali Listina, později nazvaná familiérně- listing.Po Jonášově návratu z výpravy za Boubínskou keší, kterou hledal celé tři dny, odeslal Jonáš panu J. dopis se vzkazem a důkazem, že keš objevil. Obvykle se v keši nacházel lístek FTF (Fire to Fire – Hoří sakra hoří , anglikanizmy používali muži hojně, neboť věřili, že hra se časem rozroste a najde všeobecnou oblíbenost ve společnosti), který si nálezce vzal a následně ho poslal autorovi keše, jako důkaz, že nalezl. Tomuto dopisu říkali „long“, neboť většinou byl tak dlouhý, popisujíc strasti hledání, že obsahoval i několik desítek stran. Po čase těmto dopisům začali říkat Log.
Po tomto dobrodružství, rozhodl se Jonáš, že vytvoří keš, která bude poblíž Spů a díky tomu se zase setká se svým dávným přítelem. Rozhodl se, že využije svých znalostí z dob, kdy byl špionem a vytvoří keš, na způsob mrtvé schránky pro předávání informací. Také tuto keš nazval „mrtvá schránka - SPY“. Princip hledání byl nadmíru jednoduchý. Předpokládal, že pan J. pozná, že slovo SPY není pobídka ku spánku, ale že jde o zdejší ves. No a slovo mrtvá……poté stačilo hledat kousek od vchodové brány k mrtvým – tedy do hřbitova. Zde už byla cedulka s jednoduchou šifrou, po jejímž vyluštění, se zjevila nápověda, kde hledat schránku. Bohužel, k setkání se svým přítelem nedošlo a žádný log s FTF důkazem, pokud je mi známo, také nedorazil. Pan J. už se zde nikdy neukázal, Jonáš na to ve svých pamětech vzpomíná : …“nevím, asi už měl toliko eftéefek, že mu k trapnosti přišlo, nenalézti takto jednoduchou skrýš. Vím jen, že byl viděn povozným Kocábkem (společný přítel ve hře) jak si to štráduje směrek k Chlístovu. Zřejmě zkoušel „BuřtFajr“ (neboli také BF – toto označení s oblibou používali, když měli keš tvz. „na salámu“ a zkusili štěstí, aniž by luštili legendu ke keši).
Je jisté, že pan J. naprosto minul první nápovědu a zbůhdarma tak bloudil okolím. Poté se po něm slehla zem a již není zmiňován ani v pamětech, tak ani žádná korespondence od něj se už v bedně nenachází.
Tímto také zvolna končí paměti. Zápisy řídnou a za zmínku snad stojí tento úryvek,…“ tuto hru zarazila válka, kde kačeři započali se báti, že prohledáváním břehů, mostků a propustí u cest, v podezření přijíti by mohli a tenkrát nebyla toto žádná legrace, zde už mohlo i o holý život jíti.“ …
Kdo byl onen muž s tajemnými iniciály J.C. , o tom se můžeme jen dlouhe dohadovat. Nikdy jsem to nezjistil, ale myslím si, že to musel být jeden z největších českých velikánů - Jára Cimrman.
Jsou to však pouze spekulace, žádný jasný důkaz jsem o tom nikde nezískal.
Přeji hodně štěstí ! KŠÁ!!!
Drobné info pro odlov:
Pro zjištění jakývkoliv indícií není potřeba vstupovat do žádného objektu, cokoli přelézat atd...vše je odlovitelné z veřejného prostranství.
V průběhu lovu indície prosím vraťte na své místo, NEBERTE SI JE, aby zde mohly sloužit dalším kačerům.
Nezapomeňte, že Mudla Vás může odkudkoliv pozorovat, proto se snažte být nenápadní.
Pokud se tyto pravidla budete snažit dodržovat, určitě prodloužíte životnost této keše. Díky!