 Co ty tu, cizinče!? Ruce pryč! Cesta tvá, velmi špatně naplánovaná (zase za šipkou viď?), zavedla Tě do nebezpečných hvozdů prastarého hradu Stajice. Jméno mé je Eleanor a radu mou vezmi za pačes a mazej pryč! Ty tu stále okouníš? Poklad hledáš? Věz však, že skrýš odhaluje se nezvídavým jen velmi nerada a bedlivě je hlídána! Nebojíš se?! Tak...
Ty chceš něco vědět o mě a těchto místech?
No...dobrá tedy...Slyš...v dobách pradávných a nestálých okolo léta páně 1348, rozhodl se udatný Jindřich ze Stajic na vrcholu kopce Stejc vybudovati hrad. Hrad Stajice byl malým hradem, jednoduchého schématu, oválného tvaru. V jedné části Jindřich chtěl nahlížet do kraje, postavil tam tedy věž. V druhé části, chtěl nocovat, postavil tam...pravdu máš holomku! ... obytnou budovu ... ale jestli nechceš dýku mou uzřeti v žebrech svých, nepřerušuj mě! Další příbytky zlodějské sebranky, která se kolem něj točila, byly spíše dřevěného charakteru. Kolem celého hradu ta jeho chátra vyhloubila příkop. Jenže co s tou vykutanou zeminou? Naházela jí před příkop a vytvořila val. Jóó, oni věděli, jak na to. Když si po téhle rubárně oddáchli, hrozné to bylo zjištění, když nevěděli kudy do hradu přes ten příkop proklatý. Jindřich, ten nejmazanější, přišel s nápadem položit přes příkop padací most. Jóó, tak to se musilo oslavit, hrad byl hotov!
V letech 1364 - 1404 už jsou ale vlastníci Přibík a Bernard ze Stajic a od roku 1410 - 1413 Jan a Bušek. Neptej se mě, kde se tu vzali. Zřejmě Jindřich a další hrad v křiváku prohráli. Já tu o nich mluvím hanebně, ale věz, že skoro všichni výše jmenovaní jsou urozeného původu, i když z drobné šlechty ze Stajic. Osud tomu ale chtěl, že si na nich pěkně smlsli silnější sousedi a krátili je na svých právech. To tyhle pány hradu Stajice pobuřovalo a tak se uchylovali k přepadávání a loupežím a kompenzovali si tak svá práva. To se však znelíbilo postiženým a tak byl hrad v r. 1406 přepaden a dobyt rotou žoldnéřů, najatých Herbertem z Kolovrat. Tahle ještě větší sebranka zde zůstala delší čas a na to vem jed, že zde škodila zase Rožmberkům, kteří stáli v konfliktu panské jednoty a Václava IV. na královské opozici.
Zřejmě více než jedno sto let tomuhle vrchu vládnou Ti nejšikovnější lapkové a loupežníci. V roce 1531 už je hrad uváděn jako pustý. Co já vím, kam se tahle banda půlnočních lupičů vydala pro větší lup. Jednoho večíru jsem si neudržela svou vážnou tvář, ťukla si číše s těma neřády a probudila se až teď. Hnus ti povídám, prochrápat toliko let! Ta chátra na mě nepočkala, nevzbudila, zřejmě do Prahy za velkým lupem odtáhla, ale pátrat po tom kam se zdejchla odtud budu, na to vezmi taky jed!
Hmm, koukám, že tě ta historie moc netejrá a spíš tě baví poslouchat mé vyprávění...Viš co, přisedni si k mému ohni.
Koukej co tu z toho zbylo, jen částečně zachované příkopy a valy, na kterých se ta cháska tak namakala a terénní nerovnosti ve vrcholové části hradni akropole. Jsou to takový díry do země, tady jsem se probudila a tak tu na tuty musel být sklep s tím proradným pivem. Když jsem hledala nějaký zbytky zdí, tak jsem je našla až půl metru pod povrchem! Takhle to tu vyhladila cháska z okolních vesnic, která si neuměla vyrubat vlastní kameny na ty jejich chýše.
Ještě, proslejchá se, že v 19.století byla v tom co tu zbylo nalezena pečetidla Beneše ze Stajic a Hanuše z Maršovic, velký gotický klíč a další zajímavé předměty, ale jak to tak bývá, nějaký zpropadený lapka se jich zmocnil a kdo ví kde to všechno skončilo! No a to mi tak připomíná, někde tu byly dlouhé chodby do vísky Zahrádka, do maršovického statku Topolovina či do Dvora, ty už ale asi vzal čas. Pamatuju si, že když tu táhlo Žižkovo vojsko, hradní pán tehdá prchnul jednou z těch chodeb a pak prý na loďce přeplul rybník, který byl v místech, kde teď ta vesnická cháska čutá do míče, hrozná podívaná.
A teď něco co tvé ucho zajímá holomku nejvíc...
 Jóó, ty všichni tu loupili ve velkém, ale teď tu trojčím jen já. Z takové té setrvačnosti a ženskosti se tu starám o to co zbylo. Noci tu bývaj pro samotnou lapku o hubu, tak tu stavím z kamenů stráže vršením kamenů na sebe, hned je mi líp! Aby se nezapomnělo na cestičky na hradě, tak je vyznačuju ... no taky kamením, je ho tu všude habaděj! No a abych nespadla z těch jóó srázů, tak tu stavím zábradlí z klacků. Pěkně si to tu takhle po různu zvelebuju, pomůžeš mi holomku?! A ty se mi líbíš mladej, nejsi náhodou taky mladej zlodějíček? Jsi viď, já to hnedká tušila! Povím ti tajemství, vzadu mám takovej fujtajbl strom, moc už neplodí jako jiný co tu mám. No a pod něj jsem umístila ten poklad co tu ta chátra zlodějská nechala. Dost tlachání... Pomůžeš mi to tu trochu zvelebit? Dobrá, mrkni na poklad! Já si tu zatím zabroukám svojí oblíbenou a půjdu na kutě, už je dost pozdě. Měj se a třeba se ještě někdy setkáme :)...
|