Kroužek - Hřebenatkový útes
Krátká nenáročná multikeš, která Vás zavede krátkou procházkou na pozoruhodné místo.
Kroužek
Něco z historie
Nejstarší informace o Kroužku z roku 1483 sděluje, že ves zpustla ve 2. válce husitské. V polovině 16. století obec získali Kounicové a připojili ke slavkovskému panství. Lidský ruch se do Kroužku navrátil až na konci 17. století, kdy Dominik Ondřej z Kounic povolal v roce 1690 německé osadníky z Švábska a Slezska. Jednalo se většinou o pláteníky. Osadil jimi 10 lánů, 15 půllánů a osvobodil je do roku 1696 od roboty. Němečtí obyvatelé se postupem času počeštili; jejich původ dodnes připomínají německá jména jako Reich, Sedlmajer, Vintr, Heinzl, Marišler.
22. května 1871 byl zaznamenán velký požár, jemuž podlehlo 18 stavení a 10 stodol. Další pohromou bylo krupobití z let 1891.
S Rousínovem se Kroužek sloučil v roce 1976.
Součastnost
Z původních starousedlíků dne žijí v obci jen dva občané. Zbytek populace tvoří přistěhovalci a chalupáři. Nyní v obci působí dobrovolný hasičský sbor. Budova místní školy již slouží zájmovým aktivitám kroužeckých občanů. Nedílnou součásní kulturního života v obci je činnost místního fotbalového oddílu.
Hřebenatkový útes
Křebenatkový útes se rozkládá na ploše zhruba 250ti čtverečních metrů v lesíku zvaném Borky. Od listopadu 1990 je přírodní památkou. Hřebenatkový útes je vápencový útvar z období třetihor, který tvoří několik skalek. Vznikl z ulit a lastur uhynulích mořských bezobratlích mlžů a plžů, zejména mlže hřebenatky. Památka pochází z období miocénu, tedy z geologické doby před 25ti a 5ti miliony let. V této době se ještě pohybovali kontinenty a srážkami vznikala známá pohoří, jako třeba Himalje, Andy, Skalisté hory nebo Alpy. Zní to pro dnešního člověka takřka neuvěřitelně, ale půda, po níž dnes kráčíme, byla tehdy mořským dnem. Hřebenatkový útes nám tedy podává svědectví o tehdejší městské fauně. Kromě mlžů, hlavně hřebenatky, po které má útes svoje jméno, tam paleontologové objevili třeba také i zkamenělé zuby žraloků. Právě díky těmto ojedinělým nálezům, které jsou důkazem poslední existence moře v oblasti Vyškovské brány je Hřebenatkový útes tak cenný a chráněný. V pozdějších geologických dobách se však poměry změnili, moře ustoupilo a zem byla pokryta nánosy tlustými desítky i stovky metrů, ve ktrých se zachovalo velké množství lastur a mušlí a ty se dostávali na povrch při obdělávání polí. Ještě ve 40. letech minulého století je rolníci sbírali a odkládali na mezích a nejzachovalejší z nich si schovávali na památku.
Hřebenatkový útes
Lastury
1. Stage
Nacházíte se na výchozích souřadnicích na návsi u zvoničky a sochy sv. Jana Nepomuckého. Na zadní straně podstavce sochy jsou letopočty ve tvaru:
ABCD-EFGH
IJKL
2. Stage
2. stage se nachází zde:
N 49 (F+I).(C+A)(H)(E+I) E 016 (L-D) (A+D+E).(F-E)(L-I)(F)
Na tomto místě zjistěte, jakou pokutu zaplatíte, pokud zde založíte skládku: "MNOPQ" Kč
Cache
Samotná cache se nachází zde:
N 49 (F+I).(M+E)(H-D)(2*D) E 016 (F+A-M)(H-E).(J)(N)(L)
I když to na většině map není zobrazeno, tak až skoro ke keši vede asfaltová cesta okolo lesíku.
Ke keši: Vzhledem k pravidlům geocachingu nebylo možné uložit keš přímo v oblasti Hřebenatkového útesu, proto je v lokalitě, kde Hřebendatkový útes vystupuje zvolna na povrch. Přesto doporučujeme samotný útes navštívit. Je to jen pár kroků na víc a stojí za to ho vidět. Naleznete ho zde: N 49° 11.580 E 016° 54.015 Souřadnice jsou také ve waypointech.