Na uvodnich souradnicich kes nehledejte. Stoji zde v miste zvanem Barbora, kaplicka sv. Barbory. Muj puvodni zamer byl, umistit finalku do blizkeho okoli teto kaplicky. Od tohoto zameru jsem upustil vzhledem k tomu, ze kaplicka stoji v tesne blizkosti mistnich staveni.
Zanikly poutni kostel sv. Barbory
Soucasna kaplicka na Barbore
Misto, na kterem se kdysi nachazela poustevna a kostel sv. Barbory je dnes soucasti obce Majdalena. Historicke dokumenty z doby, kdy obec Majdalena neexistovala o tomto miste mluvi jako „o sv. Barbore v lesich u Branne“. Existenci zdejsi poustevny predpokladame jiz na pocatku 15. stoleti. Se stavbou kostela se zacalo v roce 1495 za panovani Petra IV. Z Rozmberka (1462-1523) a za tri roky byl kostel dostaven. Svetil jej biskup Jan Simbaliensky 6.8.1498.
Poutni kostely u Majdaleny na mape schwarzenberskeho panstvi z roku 1684
Klicovy pramen o vysveceni tu predstavuje listina ze 6.8.1498, jejiz zneni se dochovalo v notarskem instrumentu Sumera z Rosenfeldu z roku 1647. Jan Simbaliensky vysvetil kapli se tremi oltari v lesich u Branne a zaroven udelil ctyricetidenni odpustky jejim navstevnikum, pokud na kapli prispeji. Uvedena listina je pozoruhodna tim, ze prinasi udaje o kapli, o ktere mame z doby pred rokem 1600 jen ojedinele informace. Sumeruv notarsky instrument doklada dulezitost odpustkove listiny z roku 1498. Tabule s pripevnenym originalem ci opisem listiny zrejme v dobe chatrani kostela utrpela a jeji obsah se jevilo jako vhodne verohodnou formou zachovat a take snaha udrzovat povedomi o minulosti kostela. V kostele byl pametni napis o vysveceni kostela roku 1498, jak o tom svedci kostelni ucty z roku 1663: „Item temuz maliri od napsani latine a cesky na zdi stary pameti, kdy a skrze ktereho biskupa ten chram Pane posvecen jest“.
Oltar svate Barbory
Vzhledem k tomu, ze Rozmberkovi zemrela jiz v utlem mladi jedina dcera jmenem Barbora, je pravdepodobne, ze vystavba i volba zasveceni kostela souviseji s nadeji slechtice v jeji vecnou blazenost. V kostele tehdy byly tri oltare: sv. Barbory (patronky stastne smrti), Panny Marie a sv. Prokopa (jednoho z patronu ceskych poustevniku). Presto zustava nezodpovezena otazka, kdo stavbu kostela financoval. Neovereny zdroj (spolehlive doklady o zdejsich poustevnicich pochazeji az v prubehu 16. stoleti) uvadi, ze kostel byl vystaven z daru od poutniku a z prispevku jinych dobrodincu.
Novy poustevnicky kostelik sv. Barbory se patrne netesil takove oblibe jako nedaleka poustevna sv. Mari Magdaleny. Ve sv. Barbore neni dolozena poustevnicka komunita, tak jako je tomu v pripade sv. Mari Magdaleny. Spise se zda, ze zdejsi poustevna byvala osidlena jen sporadicky. Z roku 1527 pochazi zprava, ze pri kosteliku pusobi poustevnik viry utrakvisticke a ze tupi katoliky a jejich viru. Tehdejsi hejtman na Treboni Jan Cinispan z Herslaku se obaval, ze by mohl byt kostel znesvecen a tak se zminil panu svemu z Rozmberka. Jan z Rozmberka svemu urednikovi ulozil, aby poustevnikovi naridil se odstehovat. Dalsi poustevnici ve sv. Barbore jsou dolozeni z let 1534 (Bartos Stolicka), 1570 (poustevnik Petr).
V dobe tricetilete valky zrejme kostelik znacne zchatral a snad byl i vyplenen roku 1619 stavovskymi vojsky. Zustal nekolik let bez opravy. Kniha kostelnich uctu jej popisuje jako ruinu: „Zustavaje mnoho let bez krovu, ackoliv chur byl klenutej, avsak od destuv nerkuli se nezboril, ale ani nepromokl. V kostele pak drivi vosikove zrostlo a pred oltarem na pravej strane do kostela jdouc velika vosika se zelenala“. Roku 1633 byl kostel prestavovan a po pozaru roku 1655 jej nechal znovu obnovit hejtman trebonskeho panstvi Jakuba Ruland. Kostel ziskal pote radu priznivcu a stalo se z nej hojne navstevovane poutni misto. Do roku 1661 zde slouzil jednou za mesic msi svatou farar z Lutove, pote ze Suchdola.
Dalsi zpustoseni zpusobil blesk roku 1709 a kostel byl znovu staven. K teto dobe se take vztahuje povest o knizeti Adamu Frantisku Schwarzenberkovi (1680-1732), ktery zde v hlubokem lese na lovu zabloudil a modlil se k sv. Barbore. Z vdecnosti za vyvaznuti z nebezpeci pak se svou zenou Eleonorou Amalii (1682-1741) nechali kostel v letech 1712-1714 obnovit. Budova kostela ze sklonku 15. stoleti doznala behem 17. stoleti mnoha zmen. Kostel byl pomerne velky o rozmerech priblizne 30x15 m. Roku 1741 sem dal trebonsky mestan Antonin Miller zhotovit novy oltar sv. Barbory. Konec kostela i poustevny privodily josefinske reformy roku 1786. Kostelni zarizeni bylo prodano v drazbe a pak umisteno v okolnich kostelech.
Kostel byl po zruseni vyuzivan jako chlev pro dobytek a jeho zkazu urychlil jeste pozar sindele roku 1810, kdy plameny zasahly v nekolika hodinach krov kostela i veze. Tehdy byl z veze kostela snesen zelezny kriz a darovan na vez kostela v Suchdole nad Luznici. Roku 1816 byl kostel zboren a zdi rozebrany na stavebni material. Mistu se dnes rika Barbora, ale po kostele a poustevne zde nezbyly zadne stopy. Dnes nelze lokalizaci zanikleho kostela bez archeologickeho pruzkumu s jistotou urcit.
Kazatelna
Jako nahrada za zanikly kostel byla v jeho blizkosti postavena alespon mensi kaple sv. Barbory (uvodni souradnice), ktera byla dne 28.8.1834 posvecena trebonskym dekanem Josefem Zelenkou. Tehdy take byly sepsany dejiny tohoto poutniho mista a listiny byly vlozeny pod oltarni kamen. Roku 1857 daroval kapli pozlacenou sochu sv. Barbory trebonsky dekan Josef Fiser. V kapli byla slouzena poutni mse svata pouze jednou do roka, kdy sem prichazelo velke mnozstvi lidu. Puvodni oltarik i socha sv. Barbory jsou nezvestne.
Cennymi pamatkami na zanikly kostel sv. Barbory jsou predevsim barokni oltar sv. Barbory, ktery byl po zruseni kostela prevezen do kostela sv. Alzbety v Treboni spolecne se zvony. Oltar byl roku 1974 prevezen do hlavniho dekanskeho chramu v Treboni, kde se nachazi dodnes. Obraz Ukrizovani Pane byl zakoupen roku 1888 do Rudolfina a dnes je v Narodni galerii v Praze. Oltar sv. Mari Magdaleny a obraz sv. Prokopa se dostaly do kostela v Jilovicich. Pozoruhodna pozdne barokni kazatelna ve tvaru velryby (symbol to proroka Jonase) byla prevezena do kostela v Bosilci a je jedina tohoto typu v jiznich Cechach.
Nakres novostavby kostela z roku 1712
Jak na kes:
- Rok, kdy se zacalo se stavbou kostela – ciferaci ziskate cislo A.
- Den, mesic a rok kdy byl kostel vysvecen – ciferaci celeho datumu ziskate cislo B.
- Z jakeho roku pochazi zprava o pusobeni poustevnika viry utrakvisticke – ciferaci roku ziskate cislo C.
- Do ktereho roku zde slouzil jednou za mesic msi farar z Lutove – ciferaci ziskate cislo D.
- Rok, kdy josefinske reformy privodily konec kostela i poustevny – ciferaci ziskate cislo E.
- Rok, kdy byl kostel zboren a zdi rozebrany na stavebni material – ciferaci ziskate cislo F.
- V jakem roce byl oltar sv. Barbory prevezen do hlavniho dekanskeho chramu v Treboni – ciferaci roku ziskate cislo G.
Final:
48° DF. (F-G) (C-A-A) (B-D)
014° EB. (B-E) (B-F) (A+E)