Obratník Vinného Hroznu
Malovaná dědina Mikulčice, jak ji ve svým písních a obrazech zpodobnil místní rodák František Hřebačka (zvaný Fanoš Mikulecký), se poprvé připomíná v roce 1141 jako majetek farního kostela v Břeclavi. Ve 12. a 13. století se u kostela rozkládalo řadové pohřebiště, ve stejné době se objevuje i zmínka o osadě Těšice, která je od roku 1951 součástí Mikulčic.
Tradici vinařství v kraji dokládá i archeologický výzkum na Valech, který prokázal výskyt šlechtěné révy vinné v zaniklém rameni řeky Moravy. Písemný doklad o vinaření v Mikulčicích pochází z roku 1353, kdy Václav z Mikulčic prodal čtvrtinu vinic Anně z Rosic za čtyřicet hřiven.
Vpády Tatarů, Turků a třicetiletá válka (1618 - 1648) v 17. století a kurucké vpády počátkem 18. století způsobily zánik mikulčických a těšických vinohradů a jejich přeměnu v pastviny. Znovu byly vinice v obci zakládány koncem 18. století, v polovině následujícího století jsou zmiňovány viniční trati na Přední Čtvrti a Předních Padělcích podél josefovské cesty. Vinice vysazované ve dvacátých letech 20. století na Drahách, na Padělkách a Předních Dílech nesly již nové odrůdy na amerických podložkách. V Těšicích jsou vinohrady vysázeny na Předních Dílech po levé straně vinohradské cesty od obrázku svatého Urbana po búdu Pavla Vavryse a na Zvolenci.
U Myslivecké chaty - GC4H00M
Sklepní kolonie U myslivecké chaty je vystavěna do tvaru podkovy s mysliveckou chatou uprostřed. Představuje jak pestrou přehlídku sklepní architektury, tak i ukázku výtvarného cítění a vkusu majitelů.
Na plácku v sousedství mikulčického hřbitova stojí zřejmě nejstarší sklepy v obci. Již v mapě z roku 1827 je vpravo od myslivny zakresleno pět lisoven, dnes je v lokalitě téměř třicítka vinařských stavení nejrůznějšího stáří.Většina lisoven vyrostla nad kvelbenými sklepy se šíjí a zapuštěnou "presovnou" teprve v meziválečném období 1. republiky.V místnůstkách před sklepy sedávali staří hospodáři a popíjením vína s vodou se osvěžovali v čase velkých veder.
Významnou roli sehrály tyto "cimérky" v době německé okupace, kdy bylo povoleno držení pouze 300 litrů vína pro rodinu. Žíznivější hospodáři se však s tímto omezením nesmířili a s vynalézavostí sobě vlastní ukrývali víno na různých místech ve sklepě. Nejúčinnější skrýší bylo zazdění 500 litrového sudu v zádveří, úzký otvor na vstup přitom zakrývaly otevřené dveře. Nalezení úkrytu znemožňovalo i nedostatečné osvětlení, protože ve sklepě se svítívalo pouze svíčkou.
Těšické búdy - GC4H00N
Název búd na okraji vinic v tratích Pusty, Zvolence a Přední díly napovídá, že zdejší sklepy patřily v minulosti občanům Těšic a dodnes udržuje živé povědomí o hranicích dvou původně samostatných obcí. Těšičané docházeli za svými vinicemi pěšky nebo s kravkami, jak oni říkávali "dozadu". Sklepy s vinohrady měli i v Josefově a cesta, kterou absolvovali až 60 krát ročně, měřila zamlada 10 250 kroků, pro stařečky již 12 500 kroků.
Vinařskou kolonii dnes tvoří 47 přízemních lisoven se sklepy rozptýlenými podél cesty. Různorodost půdního složení v katastru obce určovala podmínky pro hloubení sklepů, proto vedle sebe najdeme zahloubené plže i shora kopané sklepy.
Několik těšických sklepů i s búdama bylo obětováno těžbě uhlí v letech 1900 - 1902. Ještě několik let po skončení těžby se stávalo, že se rolníci i s dobytkem propadli do podzemních štol bývalého dolu Heinrich. Těšická sklepní kolonie nabízí i ukázku ojedinělých vinařských staveb - dnes již téměř vymizelých zemních sklepů s vchodem chráněným jednoduchým přístřeškem z krokví. Tyto sklepy stavěli menší vinaři, kteří si hrozny nechali lisovat u svých nejbližších sousedů.
Na Dědině
Na začátku 19. století byly vybudovány i první sklepy "Na dědině". Deset kvelbených sklepů s cihlovým průčelím, které původně sloužily pro skladování krmiv pro dobytek, se nachází před domy směrem k velkomoravskému sídlišti Valy. Takzvané "řepáky" v průběhu let měnily svoji funkci, zvláště pestrý je osud sklepa, kde dnes hospodaří nestor mikulčických vinařů pan Vavrys. Zděné sklepení v sousedství fary sloužilo v minulosti jako ševcovská dílna, přechodně zde ale probíhala i školní výuka.
U Cihelny
Kolonii, kterou tvoří převážně cihlové přízemní lisovny se sklepy, dal název blízký rybník, který je pozůstatkem těžby zeminy na výrobu cihel. Krátké a plytké sklepy zde vznikly počátkem 19. století a sloužily především k uskladnění krmiva pro dobytek a uložení dřevěných "kanónů" na vyvážení močovky od dobytka. "Kanóny" se nejprve v blízké cihelně zamáčeli a po použití se skladovaly v prostorách sklepení, aby se nerozeschly. Pravděpodobně zde bylo již tehdy uloženo i víno.
(zdroj www.vinomikulcice.cz)
Pro ulovení této keše potřebujete dvě poloviny souřadnice, které najdete v keších
GC4H00M - Sklepy U Myslivecké chaty a GC4H00N - Sklepy Těšické búdy