Wieso bayerische Dörfer nach Asch eingepfarrt waren
Von Richard Heinrich, Selb
Bis 1945 waren die bayerischen Dörfer Wildenau, Neuhausen, Lauterbach, Schönlind, von Reichenbach die Häuser auf der rechten Seite des Baches und ein Teil von Mühlbach in der Kirche von Asch eingepfarrt. Das kam wie folgt:
Am 1. Mai 1232 schenkte Kaiser Friedrich II, ein Enkel Friedrich Barbarossas, die Märkte Asch und Selb dem Vogt Heinrich von Plauen für dessen Hilfe bei einem Kreuzzug 1227.
Diese Ämter waren der nördlichste Teil der „bayerischen Nordmark“.
Kaiser Barbarossa hatte davon einen großen Teil, so im weitesten Sinne das „Egerland“, durch seine Heirat mit Adele, einer Tochter des bayerischen Markgrafen Berengar, als Mitgift erhalten.
Diese „bayerische Nordmark“ umfasste den Landstrich, in welchem noch heute die „nordbairische“ Mundart gesprochen wird.
Diese Ausdehnung hatte auch das Bistum Regensburg, dessen nördlichster Teil im Mittelalter ja ungefähr bis Adorf reichte.
Dazu gehörte deshalb auch der Markt und der Amtsbezirk Asch. Sämtliche Ortschaften in diesem nördlichsten Raum waren damals bei der Kirche in Asch eingepfarrt, bis 1320 deren Tochterkirche in Adorf zur selbständigen Pfarrei erhoben wurde.
Die Grundbesitzer dieses Kirchensprengels waren die Herrn von Neuberg (Neiperg), eine Seitenlinie der schwäbischen Herrn von Neipperg (Montenuovo).Von ihrem Stammschloss Neuberg (heute Podhradi) bei Asch steht heute noch der alte Rundturm.
Diese Herren von Neuberg waren zu dieser Zeit ein sehr begütertes Geschlecht. Ihre Besitzungen reichten in der Gegend von Adorf, Bad Elster, Bad Brambach über den Ascher Bezirk hinüber bis zu den genannten bayerischen Grenzdörfern.
Als sie in dem Kampf des Adels gegen die Reichsstädte an der Seite des Adels teilnahmen, unterlagen sie gegen die mächtige Reichstadt Eger.
So musste am 15.Juli 1373 Konrad von Neuberg einen großen Teil seiner Güter an die Stadt Eger abtreten, in der Urkunde hieß es zwar „verkaufen“.
Es war die Hälfte des Tannichwaldes südlich von Asch, die Dörfer Wildenau, Reichenbach, Lauterbach, Schönlind und den „Zehnt“ von der Mühle und den Torsteinhof in Mühlbach.
Der Rat von Eger hatte vermutlich wenig Freude am Ertrag der Dörfer und widmete die „Vierdörfer“ dem Egerer Kreuzherren-Orden als fromme Stiftung. In den kriegerischen Wirren des 15.Jahrhunderts konnte die Stadt Eger den weitab gelegenen Dörfern kaum den nötigen Schutz gewähren, deshalb ließ sie diese unter den Schutz der Hohenzollerschen Markgrafen von Bayreuth stellen, denen sie dafür eine Abgabe, den sogenannten Schutzzoll, zahlen musste.
Während des dreißigjährigen Krieges verkaufte die Stadt Eger dann die Dörfer 1626 an den Markgrafen, der damit nicht nur Schutzherr, sondern auch Landesherr dieser Dörfer war. Die Bewohner waren aber weiterhin in der Ascher Kirche eingepfarrt und blieben es. Sie gingen weiterhin nach Asch zu Kirche, ließen ihre Kinder dort
taufen und konfirmieren, begruben ihre Toten auf dem Ascher Friedhof, halfen auch mit beim Bau der in den Jahren 1746 bis 1749 erbauten neuen Kirche, die 2800 Sitzplätze hatte. Sie besaßen auch dort ihre Stühle, das änderte sich auch nicht als die Markgrafschaft Bayreuth dem neugegründeten Königreich Bayern einverleibt wurde.
Als im Herbst 1945 der tschechische Staat seine Grenzen zu Deutschland schloss, konnten die Einwohner der Dörfer nicht mehr wie gewohnt nach Asch zur Kirche gehen, konnten auch die Gräber ihrer verstorbenen Angehörigen nicht mehr besuchen.Sie mußten sich danach einer bayerischen Kirchengemeinde anschließen.
So die Neuhausner und Schönlinder nach Schönwald, die übrigen Dörfer der inzwischen neugegründeten Kirchengemeinde Erkersreuth, für die 1928 eine neue Kirche gebaut wurde. So endete eine über 800 Jahre alte Verbindung.
An Station 1 findet Ihr ein Schild mit drei Zahlen:
AB, CDE, FGHJ
Die Koordinaten des Caches ergeben sich aus folgender Rechnung:
AB – J5 = Gradzahl zum Cach ( Nordreferenz )
AB + CDE + FGH + 56 = Entfernung zum Cach
Inhalt:
Logbuch
Stift
Diverse Münzen von damals und heute und der ganzen Welt.
Wäre schön, wenn sich in der Dose allerlei „grenz-wertiges“ ansammelt.
Station 1 befindet sich auf Privatgrund, ist aber normal zugänglich. Die Bewohner wissen Bescheid.
Je nach Wetter- und Schneelage ist der Cach auch im Winter machbar !
Zusatzinformation auch für die „Waldtier-Serie“ und den „Prexhäuser“ - Cach
In dieser Gegend häufen sich in letzter Zeit Einbrüche und Diebstähle. Daher sind die Anwohner etwas misstrauischer gegenüber fremden Fahrzeugen und Personen als üblich.
Das ist nicht böse gemeint, sondern leidvoller Erfahrung geschuldet.
„Ein Multi“ na dvou zastávkách. „Cach“ leží na bývalé Ašské kostelní cestě (Ascher Kirchweg). Touto cestou chodili obyvatelé Lauterbachu na Bohoslužby do Aše až do roku 1945. Je to malá zvláštnost, protože Aš už tehdy ležela na Českém území a Lauterbach v Bavorsku. Jakto, že chodili obyvatelé německých vesnic do Aše (od Richarda Heinricha, v Selbu) Do roku 1945 patřili do Ašského sboru tyto bavorské vesnice: Wildenau, Neuhausen, Lauterbach, Schönlind, část Mühlbachu a z Reichenbachu domy na pravé straně potoka. To bylo tak: 1. května 1232 daroval císař Fridrich II. (synovec Fridricha Barbarossy) Aš a Selb Vogtovi Heinrichovi z Plauenu (Plavno) za jeho pomoc při křížové výpravě v roce 1227. Tyto dva úřady byly nejsevernější součástí tzv. Bavorké severní značky (Bayerische Nordmark, dále BN). Císař Barbarossa obdržel velkou část této oblasti (Poohří, něm. Egerland) jako věno, když si vzal Adele, dceru bavorského markraběte Berengara. BN zahrnovala oblast, kde se do dneška mluví severobavorským nářečím. Rozšířila se i do biskupství Regensburg, jehož nejsevernější část dosahovala přibližně až k Adorfu. A právě proto k tomu patřil také úřední okres Aš. Veškeré osady v tomto nejsevernějším území patřily tehdy ke kostelu v Aši až do roku 1320, kdy v kostele v Adorfu vznikl vlastní samostatný sbor. Tento pozemek vlastnili páni z Neubergu (nebo také Neipergu), což byla postranní linie švábských pánu z Neippergu (Montenuovo). U místa, odkud páni z Neippergu pochází, stojí dodnes stará točitá rozhledna. Tito páni z Neubergu byli toho času velice zámožní. Vlastnili území od Adorfu, přes Bad Elster, Bad Brambach, Aš, až po už jmenované bavorské hraniční vesnice. Když tato knížata bojovala ve šlechtické válce proti bohatým městům, prohrála v boji proti mocnému městu Chebu. A tak musel Konrad von Neuberg 15. června 1373 velkou část svých statků “postoupit“ Chebu, podle listiny však “prodat“. Tuto oblast zahrnovala polovina Tannichwaldu (jižně od Aše), obce Wildenau, Reichenbach, Lauterbach, Schönlind, desetinu všech mlýnů z této oblasti a Torsteinhof z Mühlbachu. Chebská rada pravděpodobně neměla moc radost, že získala tyto vesnice a tak je věnovala chebskému řeholnímu řádu křížovníků. Ve válečném chaosu patnáctého století mohl Cheb sotva poskytnout těmto daleko položeným obcím ochranu, proto toto území dal pod ochranu Hohenzollernského markrabství bavorského. Všichni pak markrabství museli platit tzv. ochranné clo. Nakonec Cheb v roce 1626 během třicetileté války vesnice Hohenzollernskému markrabství prodal. A tak mělo markrabství na starosti nejen obranu území, ale i všechny ostatní povinnosti. Obyvatelé těchto vesnic ale dále navštěvovali Ašský sbor, nechávali zde křtít a konfirmovat své děti, pohřbívali zde své příbuzné a dokonce pomáhali při stavbě nového kostela v letech 1746-1749, který měl 2800 míst k sezení. I zde chodili na bohoslužby a to se nezměnilo ani, když bylo markrabství bavorské připojeno k nově zbudované “Královské říši Bavorské“. Když na podzim roku 1945 uzavřelo Československo své hranice, nemohli už obyvatelé německých vesnic chodit do Ašského kostela, jak byli doposud zvyklí. Tím pádem nemohli ani navštěvovat své zemřelé na Ašském hřbitově. Museli se tedy připojit k nějakému bavorskému sboru. A tak chodili obyvatelé Neuhausneru a Schönlinderu do sboru v Schönwaldu a zbylé vesnice do nově vzniklého Erkersreuthského sboru, pro který byl roku 1928 postaven nový kostel. A tak skončilo přes 800 let staré sloučení. Na stanici 1 najdete ceduli se třemi čísly: AB, CDE, FGHJ Souřadnice Cache vyplývají z následující rovnice: AB – J5 = stupně severní šířky Obsah: • Notes • Tužka • Různé mince z celého světa, některé platí, některé už ne Bylo by dobré, kdyby do krabičky přibylo něco normálního. :) Stanice 1se nachází na soukromém pozemku, ale je normálně přístupný. Obyvatelé o tom ví. I v zimě je možno se k Cachi dostat! Další informace také pro „Waldtier-Serie“ a „Prexhäuser“ – Cach. V této oblasti se v poslední době rozšířila vloupání a krádeže. Proto jsou místní více než obvykle nedůvěřiví k cizím dopravním prostředkům a k cizím osobám. To není myšleno nijak špatně, ale znám to z vlastní zkušenosti.