O sérii "Pouť k planetám"
Plzeňská Techmania umístila poblíž centra Plzně modely Slunce a všech ostatních planet naší Sluneční soustavy. Poměry mezi jednotlivými astronomickými objekty i jejich oběžné dráhy souhlasí. Jako dobrovolný úkol můžete tato místa navštívit.
Celá série obsahuje celkem 9 keší (každá z nich je věnovaná jedné z planet, včetně slunce), plus jednu finální (3D planetárium). Pokud si pozorně přečtete listing, nebude pro vás těžké odpovědět na otázky, ze kterých získáte finální souřadnice.
Všechny krabičky jsou klasické lock and lock a kromě logbooku a tužky obsahují pro prvních 40 nálezců limitované CGW s motivem té které planety. Krabička finální keše (GC4GKVF 3D planetárium) obsahuje CGW s obrázkem série a pokud přijdete na astronomický geoevent (předem zaregistrovaní), můžete obdržet i jedenácté CWG a budete mít sérii kompletní.
Jako ultra speciální bonus je v každé krabičce pro úplně prvního nálezce připraven i Travel Bug, který netouží po ničem jiném, než se podívat po České republice a každého 4. listopadu se vracet zpátky do Plzně a v bonusové keši GC4GKVF 3D planetárium se setkat s ostatními (víc v popisu jednotlivých Travel Bugů)
Do krabiček vkládejte prosím jen drobné předměty, které mají nějaký vztah k astronomii - modely planet, dalekohledy, observatoře...
Neptun
Vypočítaná planeta
Počítejte s námi: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran – Neptun! Osmá planeta sluneční soustavy leží u vašich nohou, a to znamená, že jste také na samé hranici modelu Pouti k planetám. Neptun je ale svázán i se složitějšími počty: věděli jste, že dříve, než byla tahle osmá planeta fakticky spatřena, byla vypočítána? Její existenci vědci tušili na základě odchylek v pohybu Uranu, a to, že „tam nahoře“ skutečně je, nezávisle na sobě vypočítali Urbain Le Verrier a John Couch Adams. Pak už netrvalo dlouho a přišlo 23. září roku 1846 a jedna dlouhá noc na berlínské observatoři, kdy Johann Gottfried Galle spolu se svým studentem Louisem d´ Arrestem jako první lidé Neptun skutečně uviděli…
Záhadný dvojník?
Neptun je svým vzhledem, velikostí a hmotností jakýmsi dvojníkem Uranu. Má ovšem jednu zvláštní vlastnost: vyzařuje 2,7krát více energie, než kolik jí přijímá. Kde se v něm tato energie bere, není dosud jasné. Tušíme jen, že vyzařovaná energie odráží existenci bouřlivých procesů, které se v atmosféře této vzdálené planety odehrávají.
Pořádný fičák!
Atmosféra Neptunu je ostatně o mnoho bouřivější a proměnlivější než třeba atmosféra Uranu. Neptun je místem, kde vanou nejsilnější větry ve sluneční soustavě. Například poblíž tzv. „Velké temné skvrny“, pozorované v minulosti, dosahovala rychlost větru stěží představitelných 2000 km/h. V nejvyšší výšce Neptunovy atmosféry se navíc obrovskou rychlostí pohybují malé jasné obláčky, o kterých se vědci domnívají, že jsou tvořeny ledovými krystaly metanu.
13 průvodců
Neptun má celkem třináct známých měsíců, dost se mezi sebou liší. Například pro Tritona (o průměru 2700 km) je charakteristický rozpraskaný povrch, který spolu s absencí kráterů svědčí o vnitřním neklidu tohoto měsíce. Malý měsíček Protheus (400 km) naopak nevykazuje stopy geologické aktivity a známky kráterů na něm patrné jsou.
Chomáče prachu?
Neptun je obkroužen čtyřmi slabě znatelnými prstenci, které vytváří prachové částice a malá tělíska, jež často dopadají na povrch jeho měsíců. Pokud se na ně podíváte dalekohledem, uvidíte jen jakési oblouky. Sonda Voyager 2, která kolem planety proletěla v roce 1989 a stále zůstává jediným lidským přístrojem, od nějž máme o Neptunu informace, umožnila rozlišit více detailů. Odborníkům se některá místa v prstencích jeví jako jakési světlé skvrny nebo chomáče. Než ale z poslední planety naší sluneční soustavy uvidíme více detailů, uplyne nejspíš ještě hodně vody…
Jak na finální předfinálky
Odpovězte na níže položené otázky, čímž získáte indicie A až J. Finální souřadnice jsou:
N 49° AB.CDE E 013° FG.HIJ
- A,B,F,H,G,C = Neptun je obkroužen A slabě znatelnými prstenci, které vytváří prachové částice a malá tělíska, jež často dopadají na povrch jeho měsíců. Pokud se na ně podíváte dalekohledem, uvidíte jen jakési oblouky. Sonda Voyager (B-1), která kolem planety proletěla v roce FHG(C+9)
- I,E,D,J = Poblíž tzv. „Velké temné skvrny“, pozorované v minulosti, dosahovala rychlost větru stěží představitelných (I-1)E(D-7)(J-1) km/h.
Teď už víte všechno, co potřebujete, koukněte se do mapy, nebo využijte svých geografických znalostí Plzně, vezměte si na pomoc hint a vydejte se pro krabičku.
Ostatní krabičky v sérii se na vás už těší:
