Série keší "Pouť k planetám" vás seznámí s jednotlivými planetami naší sluneční soustavy, provede po Plzni a pokud ji celou odlovíte do 11. listopadu 2013, můžete ji zakončit Geoeventem u příležitosti otevření nového 3D planetária a areálu plzeňské Techmanie.
O sérii "Cesta k planetám"
Plzeňská Techmania umístila poblíž centra Plzně modely Slunce a všech ostatních planet naší Sluneční soustavy. Poměry mezi jednotlivými astronomickými objekty i jejich oběžné dráhy souhlasí. Jako dobrovolný úkol můžete tato místa navštívit.
Celá série obsahuje celkem 9 keší (každá z nich je věnovaná jedné z planet, včetně slunce), plus jednu finální (3D planetárium). Pokud si pozorně přečtete listing, nebude pro vás těžké odpovědět na otázky, ze kterých získáte finální souřadnice.
Všechny krabičky jsou klasické lock and lock a kromě logbooku a tužky obsahují pro prvních 40 nálezců limitované CGW s motivem té které planety. Krabička finální keše (GC4GKVF 3D planetárium) obsahuje CGW s obrázkem série a pokud přijdete na astronomický geoevent (předem zaregistrovaní), můžete obdržet i jedenácté CWG a budete mít sérii kompletní.
Jako ultra speciální bonus je v každé krabičce pro úplně prvního nálezce připraven i Travel Bug, který netouží po ničem jiném, než se podívat po České republice a každého 4. listopadu se vracet zpátky do Plzně a v bonusové keši GC4GKVF 3D planetárium se setkat s ostatními (víc v popisu jednotlivých Travel Bugů)
Do krabiček vkládejte prosím jen drobné předměty, které mají nějaký vztah k astronomii - modely planet, dalekohledy, observatoře...
Uran
Herschelova šťastná hvězda
Víte, kdo to byl William Herschel? To byl člověk, který až do třiatřicátého roku svého života nevěděl, že Uran je planeta. Nesmějte se mu ale – v jeho době to totiž nevěděl nikdo. A byl to právě on, jeden z nejúspěšnějších astronomů všech dob, kdo 13. března 1781 prokázal, že Uran planetou opravdu je. Jeden z plynných obrů naší sluneční soustavy byl sice pozorován už dříve, ale obecně se soudilo, že není planetou, nýbrž hvězdou.
Vesmírné kuličky
Na Uranu je pozoruhodná jeho osa rotace: s náklonem téměř 90 stupňů je totiž velice neobvyklá. Dalo by se říci, že se po své dráze vyloženě kutálí. Spolu s osou jsou skloněny i jeho prstence a oběžné roviny většiny jeho měsíců. Jak se to stalo? Kdysi dávno do planety pravděpodobně narazilo těleso o zhruba stejné velikosti. To Saturn zřejmě vychýlilo a změněná rotace planety pak deformovala i magnetické pole, které je vzhledem k ose Uranu natočeno o 60 stupňů.
Modrozelená záhada
Do barevných charakteristik planet můžeme přidat další: je-li Země modrou a Mars červenou planetou, pak Uran můžeme považovat za modrozelený. Metan totiž v horní atmosféře Uranu, která obsahuje celých 83% vodíku, pohlcuje červené světlo a tím dává Uranu právě modrozelenou barvu. Záhadná je ovšem energie, která touto modrozelenou planetou hýbe: bylo dokázáno, že i když polární oblasti Uranu přijímají od Slunce více energie než rovník, je rovníková oblast žhavější. Jak je to možné? Nevíme…
Pán prstenců
Roku 1977 bylo objeveno devět nenápadných prstenců Uranu, ležících v rovině Uranova rovníku. Změny jejich viditelnosti jsou pro pozorovatele ze Země velmi zajímavé. Za dobu oběhu kolem Slunce (84 let) můžeme vidět, jak se dvakrát promítnou do jedné roviny téměř kolmé na ekliptiku a dvakrát se rozšíří na téměř kruhové). A z čeho ty prstence vlastně jsou? Skládají se z částeček majících v průměru až 10 m. Co myslíte, je to pro na planetu hodně nebo málo?
Vesmírné divadlo
Věděli jste, že všechny Uranovy měsíce mají jména podle postav ze Shakespearových her? Dohromady jich je sedmadvacet! Některé z těchto měsíců jsou jen desetikilometrovými tělesy, jako třeba šestnáctikilometrová Ophelia, jíž dala jméno Hamletova milá. Miranda, pojmenovaná podle postavy ze Shakespearovy Bouře, je bizardním měsíčkem se záhadnými útvary na povrchu. Ledový měsíc Oberon, jemuž dominují světlé krátery s tmavými skvrnkami, se ve fantazii astronomů změnil na krále elfů ze slavného Snu noci svatojánské. Titania, které Shakespeare přisoudil úlohu Oberonovy manželky, pak dala jméno největšímu z Uranových měsíců. Krasavice to ovšem není: tvář 1580 km široké Titanie je zbrázděna nespočtem kráterů a několik set kilometrů dlouhými příkopy.
Jak na finální souřadnice
Odpovězte na níže položené otázky, čímž získáte indicie A až J. Finální souřadnice jsou:
N 49° AB.CDE E 013° FG.HIJ
- F,B,A,C,G,D = William Herschel F(B+1). března (A-3)(C-2)G(D-8) prokázal, že Uran planetou opravdu je.
- E,I,H,J =Roku (E-4)I(H-1)(J+7) bylo objeveno devět nenápadných prstenců Uranu
Teď už víte všechno, co potřebujete, koukněte se do mapy, nebo využijte svých geografických znalostí Plzně, vezměte si na pomoc hint a vydejte se pro krabičku.
Ostatní krabičky v sérii se na vás už těší:
