Mrtva trat, nebo take Transpolarni magistrala, mela spojovat mesta Salechard a Igarka za polarnim kruhem na severni Sibiri. V letech 1947 – 1953 zeleznici staveli vezni Gulagu, po smrti Stalina byla nedokoncena stavba zakonzervovana.
VIZE
14 E0°
Impulzem ke stavbe mohly byt duvody strategicke. Behem druhe svetove valky se do oblasti Sibire u Severniho ledoveho oceanu dostaly nemecke ponorky a Stalin si dobre uvedomoval, ze tato cast SSSR zustavala z vojenskeho hlediska prakticky nechranena. Celorocne sjizdna zeleznice s vyustenim v nekterem hlubokomorskem pristavu u Severniho ledoveho oceanu by tento fakt zmenila. Zeleznice mela propojit jiz existujici trat z Moskvy do Vorkuty (v oblasti Polarniho Uralu) s rekou Jenisej, kam by mohly priplouvat lode z nalezist rud v Norilsku a z oblasti Severniho ledoveho oceanu. Realny strategicky vyznam vsak trat nemela prakticky zadny, nebot oblast Norilska je pohodlne dostupna po rece i po mori. Zeleznice mela vest 1459 kilometru od zapadu na vychod v oblasti polarniho kruhu, kde kvuli mimoradne nepriznivym podminkam (polarni baziny) prakticky neexistovalo zadne osidleni (krome nekolika osad puvodnich obyvatel – Nencu, Evenku ci Selkupu).
ZAHAJENI VYSTAVBY
Stavba trati byla zahájena v roce 1947, na jeji stavbe se podilelo podle nekterych odhadu cca 80 tisic lidi, z nichz naprostou vetsinu tvorili veznove sovetskych pracovnich taboru Gulag.
STAVBA
0A.FIC
Vystavba trati byla rozdelena na dve stavby – 501 (zapadni cast) a 503 (vychodni cast). Na zapadni casti 501 byly krome dodnes pouzivaneho useku pres Polarni Ural z Cumu do Labytnangi polozeny koleje mezi Salechardem a Nadymem (350 km), dale byl vybudovan nasep do Noveho Urengoje (dalsich vice nez 200 km). Vychodni cast 503 nemela vzhledem k obtiznejsi dostupnosti takovou „uspesnost“. Pracovni provoz vlaku byl pouze na useku Janov stan – Jermakovo (150 km) a 60 km na jih od Igarky, na zbylych castech byl vybudovan jen nasep, pripadne stavba nebyla zahajena vubec (cca 300kilometrovy usek mezi rekami Pur a Taz). Trat navic prekracuje dva sibirské veletoky – Ob a Jenisej. Na nich nebyla planovana stavba mostu – v lete by dopravu zajistovaly specialni ricni trajekty, v zime by se koleje polozily na led zamrzlych rek.
PROBLEMY STAVBY
Mimoradne obtizne byly i technicke podminky pro stavbu zeleznice. Cela trat vede po uzemi trvale zmrzle pudy, na niz se obtizne buduje cokoli. Vetsinu roku je puda zmrzla a pokryta snehem, behem kratkeho leta svrchni cast roztaje a promeni se v bazinaty povrch. Vystaveny nasep si tudiz „seda“, obtizne se upevnují opory mostu atd. Stavelo se narychlo a bez potrebneho technickeho zazemi. Aby vezni splnili normu pri stavbe naspu, hazeli tam pro zvetseni objemu i rozvetvene stromky. Kdyz pripocitame vlivy tajiciho permafrostu, neni divu, ze si zeleznice zadala nepretrzitou udrzbu, opravu poskozenych useku a pracovni rychlost na zprovoznenych castech byla maximalne 15 kilometru v hodine.
PRERUSENI STAVBY
5 0P°
Vzapeti po smrti Stalina v roce 1953 byla novym vedenim SSSR stavba shledana jako zcela neucelna a prace na ni byly rychle preruseny.
50.-90. LETA - CHATRANI
Do 90. let po zapadnim useku ze Salechardu do Nadymu jezdili na drezinach udrzbari telefonni linky polozene podel trati. Centralni usek mezi Nadymem a Novym Urengojem byl od 70. let postupne obnoven a z jihu napojen na zeleznicni sit Ruska diky obrovskym nalezistim plynu v teto oblasti (o nichz se vsak v dobe stavby trati nevedelo). Vychodni cast stavby vsak zustala zcela opustena, pouze v 60. letech byly na nekterych usecich vytrhany koleje pro potreby Norilskeho kombinatu.
SOUCASTNOST
C0.F00
Obce, vybudovane pro potrebu stavby trati (napr. sveho casu 15tisicove Jermakovo na brehu Jeniseje) byly zcela opusteny a pracovni tábory podel teto casti trati zustaly zcela netknuty. Na nekterych mistech tak dodnes v tundre a tajze stoji zrezivele parni lokomotivy, vagony a jina technika.
BUDOUCNOST
V soucasnosti se jiz pracuje na znovuobnoveni zeleznice mezi mesty Salechard a Nadym, tento projekt bude realizovat ceska spolecnost OHL ZS. Stavbu zeleznic na Uralu zahaji ceské firmy pod vedením OHL ZS patrne az koncem roku 2013. Jedna se o 55miliardovy projekt. Cilem projektu je postavit zeleznici v mistech, kde jsou bohata rudna naleziste. Zeleznice se ma stavet i na mistech, kde byly v minulosti gulagy a kde jsou nepouzivana trate, ktere staveli vezni z dob komunismu. OHL ZS planuje, ze zachovane naspy trati vyuzije.
CESKA EXPEDICE
Badatel, rusista a publicista Stepan Cernousek se pravidelne vydava do ruskykch gulagu a na transpolarni magistralu. Podnikl uz dve expedice a dalsi planuje na letosni rok.
V srpnu 2009 na stavbu cislo 503 do Igarky na Jeniseji a pote do okoli zanikleho mesta Jermakovo, kde se prozkoumal cca 20kilometrovy usek zeleznice.
V breznu 2011 byl prozkouman usek cislo 501 - po zamrzlych bazinach se projelo podel 350kilometroveho useku zanikle trati mezi mesty Nadym a Salechard.
V zari 2013 by Stepan Cernousek rad usporadal treti vypravu do nejvzdalenejsich a prakticky nezmapovanych useku na vychodni casti byvale zeleznice.
* * * * *
Pokud si chcete prohlednout presne rozmisteni lagru, mostu, semaforu, nalezenych parnich lokomotiv a vubec cele stavby zeleznice pouzijte
tento odkaz, ktery Vas presmeruje na interaktivni mapu webu mrtvatrat.cz.
* * * * *
Zdroje: Web mrtvatrat.cz, rozhovor s reziserem filmu Mrtva trat Simonem Spidlou, casopis Koktejl.
* * * * *
* * * * *
