Jak najít keš? / How to find the cache?
Úvodní souřadnice vás dovedou ke vstupu na nádvoří Kounicových studentských kolejí. Odpověď na první otázku naleznete před vámi na "Památníku okupace a boje proti fašismu" v místě bývalého nacistického popraviště. Na obdélníkové pamětní desce po vaší pravé ruce pak naleznete odpověď na otázku druhou.
Are you on the initial coordinates? If you're standing facing the building (Memorial of occupation and the fight against fascism in the former Nazi execution site), there you could find answer to the first question. On your right hand at the memorial plaque you could find answer to the second question.
Autor velkého bronzového reliéfu spoutaného vězně (Author of a large bronze handcuffed prisoner relief)
J. Marek (A=12.532)
M. Jaroslav (A=12.510)
Nádvoří Kaunicových kolejí sloužilo jako popraviště, v době nacistické okupace Československa zde bylo popraveno v létech 1939–45 přes ____ bojovníků proti fašismu (Exactly that text in Czech)
1350 (B=34.919)
1050 (B=34.981)
Finální souřadnice (Final coordinates)
N 49° A
E 16° B
Keš je dostupná doslova na dosah ruky z areálu Kounicových kolejí, cestou k ní z areálu nevycházejte. (The cache is available literally at your fingertips from the Kounic Student Residence Hall area, do not leave the premises on the way to the cache.)
Víte, že v areálu Kounicových kolejí už jedna keš byla? Jednalo se o tradičku s názvem
Cest jejich pamatce No.4 z roku 2006. Právě ona ukázala toto historicky velmi důležité místo i mně. Byl bych proto rád, aby podobně dobře sloužila také má multi-cache a připomínala nám všem, co se v období druhé světové války i po jejím konci v Brně dělo. Znát historii vlastního města i země je potřebné a není lepší cesty, než poznávání na vlastní kůži...
Kounicovy koleje
Na počátku 20. století a v meziválečné době bylo zvykem, že o financování staveb studentských univerzitních kolejí pečovaly spolky a nadace, protože stát nedisponoval dostatečnými prostředky. V roce 1908 věnoval hrabě Václav Kounic studentům České vysoké školy technické svůj palác na Žerotínově náměstí a inicioval vznik spolku, který měl budovu využít pro získávání financí na stavbu studentských kolejí. Jejich základní kámen na pozemku v brněnských Žabovřeskách byl položen roku 1922.
Dne 17. listopadu 1939 byly Kounicovy koleje obsazeny gestapem a pod záminkou ilegální odbojové činnosti bylo 173 tamních studentů odvlečeno do koncentračního tábora Sachsenhausen. Gestapo postupně studentské pokoje proměnilo na vězeňské cely a přibyly mříže. V roce 1943 byl areál obehnán plotem a na místě původního třešňového sadu vyrostly dřevěné baráky (jejich základy na fotografii níže), kde gestapo provádělo nejtěžší formu mučení, při nichž se vyšetřovatelé snažili navodit pocit topení.
Žalářem Kounicových kolejí prošlo během okupace až 35 tisíc osob a asi 700 z nich zde bylo popraveno. Kounicovy koleje jsou tak právem považovány za hlavní symbol nacistických zvěrstev v Brně. Nejsmutnějším místem celého areálu je nádvoří, kde nacisté zřídili největší popraviště na Moravě. Pod sgrafitem svatého Václava se popravovalo hlavně od září do listopadu 1941 za prvního stanného práva po nástupu R. Heydricha a pak od května do července 1942 po atentátu na něj.
Německá tajná policie areál opustila 19. dubna 1945, krátce před příchodem Rudé armády. Již v květnu se ale vrátil ke svému účelu z protektorátních let. Vznikl zde totiž internační tábor pro "státně nespolehlivé". Byli to zejména Němci a čeští kolaboranti, skončili zde ale také lidé, kteří za okupace spáchali jen malé prohřešky, nebo dokonce úplně bez důkazů.
Zejména v prvních měsících po osvobození docházelo k řadě případů krutého týrání, na němž se nepodíleli pouze dozorci, ale také sovětští vojáci, kteří si sem chodili "půjčovat" ženy. V tehdejší zprávě stálo: "Pokud se týče Kounicových kolejí, je nutné zdůrazniti, že poměry podobné dnešním tam nebyly ani v dobách nejkrutější nacistické perzekuce." Postavení vězněných se sice postupně zlepšovalo a excesy ustávaly, ale přesto zde zahynulo kolem tří set lidí.
Poslední vězni z Kounicových kolejí odešli v září 1945 a 14. listopadu stejného roku koleje převzali opět studenti. Události druhé světové války dnes připomíná na místě popraviště pomník s plastikou Vlastence, travertinový pylon Vítězství nad fašismem a socha V nový život umístěná v zahradě kolejí.
Podrobně:
Brněnský architektonický manuál: Kounicovy koleje, knihy
Brno nacistické a
Brno účtující
Kounic Student Residence Hall
In the early 20th century and in the interwar period it was common for university dormitories to be funded by various associations and foundations, as the state did not have sufficient resources. In 1908, Count Václav Kounic donated his palace on Žerotín square to the students of the Czech University of Technology and initiated the establishment of an association that would use the edifice to amass the financial resources necessary for the building of a residence hall for students. The foundation stone was laid in Brno - Žabovřesky in 1922.
On 17 November 1939, the Kounic Residence Hall was seized by the Gestapo and 173 students were arrested and deported to the Sachsenhausen concentration camp under the pretext of illegal resistance activities. During the war, the residence hall was used as a prison where were between years 1939-45 right in the yard executed fighters against fascism and many other were subjected to cruel torture during interrogations. These tragic events are commemorated by the memorial with the statue of the Patriot at the execution site, the travertine pylon Victory and the sculpture In a New Life situated in the garden of the residence hall.
bam.brno.cz