Je tvořena dvěma vrchy. Levý z nich se nazývá Peklo ( 338 m n. m.) a pravý je Chožovská hora. V současné době je to lokalita chráněných rostlin. Ač se to nezdá z vrchu je překrásný výhled na celé Středohoří.
V minulosti byl vrch velmi cenným objektem s porostem, pastvinami a čedičovými lomy. Proto byl stálým předmětem svárů mezi vrchností a obcí.
Pamětihodné spory trvaly již v době před rokem 1848, vyvrcholily v roce 1863 a 1864, kdy byl po dlouhých procedurách vydán dokument o vyrovnání sporu. Z výsledků bylo patrné, že obec měla starodávné právo ke spoluužívání jak vrchu, tak i okolních lad a pastvin, což jí bylo vrchností stále více upíráno. V uvedeném dokumentu bylo přesně určeno budoucí užívání vrchu mezi majitelem velkostatku Schwarzenbergem a obcí.
Hlavní těleso vrchu s přilehlými svahy na východě a na západě zůstalo velkostatku. Severní a severovýchodní svahy - tedy strana k Mnichovskému Týnci a Chrabercům připadly obci.
Toto narovnání bylo potvrzeno c.k. Místodržitelstvím 28.7.1864 a bylo v platnosti až do pozemkové reformy provedené po 1. světové válce v roce 1925. Poté převzal do vlastnictví vrch okres, potažmo Čs. státní lesy, což trvá dosud.
Zajímavostí tohoto vrchu bylo, že ještě počátkem 19. století byl téměř holý, bez stromů, jen s mírnými křovisky. Až po roce 1848 panští započali s osazováním vrchu akáty. Z kroniky vyplývá, že toto osazování trvalo až do roku 1890.
Podle pamětníků byly části vrchu v minulosti rozparcelovány a pronajaty místním občanům jako pastviny. Tak byl vrch využíván až do počátku šedesátých let minulého století.
Pastva skotu byla pro vrch očistným procesem. Náletové rostliny a těžná tráva byly spaseny a tím byl vrch neustále čistý a průchodný ze všech stran.
(zdroj: internet a Chožovská kronika Bohumila Lůžka z r. 1929, zpracovala p. Věra Hlubíková současná kronikářka obce Chožov)
Info ke keši samotné.
Putování je vhodné začít na souřadnicích parkoviště. Odtud vyrazíte směrem severozápadně po kamenité polní cestě, která vás zavede na druhou stranu vrchu. Po cestě je při dobré viditelnosti krásný výhled do otevřené krajiny. Nekoukejte na šipku, v určitém místě se budete vzdalovat od první stage. Zhruba v polovině vrchu na druhé straně se vydáte do kopce, v těchto místech najdete stage 1 se souřadnicemi stage 2. Zde, po identifikaci prvku v krajině, získáte finální souřadnice.
Vrch je trochu zarostlý a po dešti či za deště počítejte se ztíženým terénem. Myslím ale, že výhled ze shora jistě stojí za to.
Pokud se vám nebude chtít jít stejnou cestou zpět, tak to můžete vzít kolmo přes vrstevnice. Vydali byste se k souřadnicím N50°24,134 E013°51,304 a z kopce dolů vede zarostlá pěšina. Vyjdete na místním fotbalovém hřišti. Pokud sem dorazíte po 17. hodině, můžete se ve zdejší sportovní hospůdce odměnit zlatavým mokem nebo malinovkou.
Přeji příjemnou procházku s krásnými výhledy a možná i trochou adrenalinu.