Debrník
Název Debrník ( něm. Deffernik ) pochází ze slovanského základu debř, což je hluboké údolí.
Původně zde bývala zrcadlová huť patřící k sousednímu statku Železná Ruda, kterou koupil roku 1776 včetně okolních pozemků s lesy Jan Jiří Hafenbrädel a roku 1785 ji odkázal své dceři Marii Alžbětě. Po Hafenbrädelech patřil Debrník od roku 1828 rodině Ábelů.
Po několika dalších majitelích získal statek roku 1852 jan Antonín Ziegler. Později se jeho majitelé opět několikrát vystřídali a po roce 1945 připadl státu.
Debrnický zámek založila roku 1779, jak dokládal nápis nad vchodem do kaple, Marie Alžběta Hafenbrädelová ( po ní název Alžbětín, dcera Jana Jiřího ). Tvořila jej obdélná patrová budova krytá mansardovou střechou.V jejím užším, severním průčelí byl patrový nástavec s arkýřem zakončeným osmibokou věžičkou s cibulovitou bání.
Přízemí budovy dělila střední chodba na trojtrakt. V jeho severozápadní části se rozkládala pětice místností se schodištěm do patra. V severozápadní části byla umístěna kaple Blahoslavené Panny Marie, jejíž obdélná loď byla sklenuta valenou klenbou s lunetami.
V kapli s výzdobou z hafanbrädelovských skláren jsme mohli nalézt ostatky sv. Konstantina ve skleněné rakvi, kterou Alžběta Hafenbrädelová koupila v Římě za 35 000 zlatých. V zámečku se nacházelo klenuté sklepení, z něhož vedla podzemní chodba směřující do Bavorské Rudy a schodiště hluboko pod podlahou, vedoucí ke studni.
V posledních měsících 2. světové války zde pobývali vojenští němečtí lékaři, kteří zde měli sklad léčiv. Po skončení války se stal zámeček lesnickým učilištěm a po roce 1948 zde hospodařila 3. rota 1. praporu 7.( Sušické ) brigády Pohraniční stráže.
Kaple byla ve spodní části přeměněna na PVS ( politickovýchovná světnice ).
V patře nad PVS byl společný pokoj pro celou četu, takže kaple musela být na výšku přehrazena. V přízemí vlevo za vchodem byla zbrojírna, místnost operačního důstojníka a kanceláře. Vpravo jídelna, místnost pro poplachovou hlídku a skupinu překrytí, koupelna a toalety a schody do sklepa. Ten byl neustále zatopený, takže pro uhlí se údajně chodilo v gumákách od „atomobleku“ a schody do patra, kde byly pokoje pro mužstvo.
Ještě o patro výš na půdě byly šatny se skříňkami a učebna.
Využití zámečku Debrník bylo bohužel limitováno skutečností, že ležel v hraničním pásmu. To se mu nakonec stalo osudným. Nepomohlo mu ani ocenění uměnovědců, podle nichž to byla jedna z mála dochovaných budov připomínajícíc světoznámé sklářství, které se v bývalém Královském Hvozdu rozvíjelo od konce 15. do začátku 20. století.
Přestože byl zámeček zachován v relativně dobrém stavu, tak po vystavění nových objektů pro pohraniční stráž zpustnul a jednotky pohraniční stráže ho na podzim 1989 bez milosti zlikvidovaly. V místech kde stával je dnes prázdné místo. Zbyla jen alej vedoucí do Železné Rudy a na místě pozůstatky kamenných základů a kašna. Nové objekty pro pohraniční stráž jsou v současné době opuštěné a v majetku ministerstva vnitra.
DE:
Name Debrník (deutsch Deffernik) kommt aus dem slawischen Grundlage Debra, ein tiefes Tal.
Ursprünglich gab es früher ein Spiegel Glashütte aus der benachbarten Eisenstein, im Jahre 1776 erworben, darunter das umliegende Land mit Wäldern Jan Jiří Hafenbrädel und im Jahre 1785 vermachte es seiner Tochter, Mary Elizabeth sein. Nach Hafenbrädl war Debrník seit 1828 Familie Abel, nach mehreren anderen Besitzern der Bauernhof wurde 1852 Jan Antonín Ziegler erworben. Es wechselten die Besitzer mehrfach wieder und nach 1945 fiel an den Staat.
Debrník Schloss wurde im Jahre 1779 gegründet, um bestätigen die Inschrift über dem Eingang zur Kapelle, Mary Elizabeth Hafenbrädlová (nach dem Namen des Dorfes Alžbětín, Tochter von John George). Es war eine rechteckige zweigeschossige Gebäude abgedeckt Mansardendach, im engeren, Nordfassade war stöckigen Anbau mit Erker und achtseitige Turm mit einem Zwiebelturm.
Das Erdgeschoss wurde auf dem zentralen Korridor in drei Teile unterteilt. Im nordöstlichen Teil der Laien über fünf Zimmer mit Treppe zum ersten Stock, im nordwestlichen Teil wurde in der Kapelle der Jungfrau Maria, deren rechteckige Kirchenschiff hatte ein Tonnengewölbe mit Lünetten gelegt. In der Kapelle der Dekoration der hiesigen Glashütte wir finden konnten Reliquien des heiligen Constantine in einem gläsernen Sarg, die Elizabeth Hafenbrädel gekauft in Rom wurde für 35.000 Gold.
Das Schloss wurde Gewölbekeller, die aus einem unterirdischen Durchgang zum Bayerischen Eisenstein und Treppen deutlich unter dem Untergeschoss führte, was zu dem Brunnen gelegen.
In den letzten Monaten, der Zweite Weltkrieg militärischen und waren hier für deutsche Ärzte, die das Schloss oberirdische Lagerung von Medikamenten hatte. Nach dem Krieg gab es eine Forstschule, und nach 1948 beherbergte es die 3. Kompanie 1. Battalion 7. Grenzwachtkorps Brigade aus Sušice. Kapelle war am Boden umgewandelt PVS (der Raum für politische Bildung).
In der Etage darüber PVS war ein Aufenthaltsraum für die ganze Mannschaft, so dass die Kapelle auf der Höhe des aufgestauten sein musste. Der Eingang im Erdgeschoss auf der linken Seite für die Waffenkammer, ein Zimmer für Operationsofizzier und Büro. Rechts Esszimmer ,ein Zimmer für die Alarmwache und einer Gruppe von Überschneidungen, Bad und WC und Treppe zum Keller, die ständig überflutet wurde, wird so Kohle angeblich mit der Gummishuhe von „atomkleidung“ und Treppen in den ersten Stock ging, wo die Räume für die Mannschaft.
Noch auf dem Boden über dem Boden wurden Umkleideräume mit Schließfächern und Klassenzimmer.
Verwenden Schloss Debrník wurde leider durch die Tatsache, dass in der Grenzzone lag begrenzt. Dies führte schließlich zu seinem Verderben führte. Nicht einmal die Experten Kunsthistoriker, wonach es war eines der wenigen erhaltenen Gebäude, breite Glas-Industrie, die in der ehemaligen königlichForst (Královský hvozd ) aus dem späten 15. entwickelt Anfang des 20. Jahrhundert ".
Obwohl das Schloss in einem relativ guten Zustand erhalten wurde, und nach dem Bau neuer Anlagen für Grenzschutz wurde aufgegeben und treiben ihn an den Grenzposten Herbst 1989 ohne Gnade vernichtet. In Orten, wo es stand nun ein leerer Raum. Behalten Sie nur die Allee zum Eisenstein und Ort die Überreste der steinernen Fundamenten und der Brunnen. Neue Objekte für Grenzsoldaten sind derzeit bereits verlassenen Eigentums von dem Innenministerium.
Zdroje: www.vojensko.cz a www.zanikleobce.cz
U keše se prosím chovejte obezřetně a důkladně maskujte.