Nevím jak vy, ale já se rád dívám na oblohu a sleduju mraky. Mám rád hlavně "kumuly", které se tvoří za pěkného počasí a přímo vybízejí k obrazotvornosti, co ten který mrak může představovat. Ale podívejme se na mraky (odborně oblaka) trochu zblízka. Často se objevuje mylný názor, že oblaka jsou složena z vodní páry. Není to pravda, protože samotná vodní pára je neviditelná bez ohledu na výšku a hustotu.
Oblaky tvoří voda v kapalném nebo pevném skupenství. Oblaky vznikají tehdy, když se vlhkost vzduchu zkondenzuje na kapky nebo ledové krystalky. Výška, ve které se děj odehrává, bývá různá a hranice, za kterou se voda v plynném skupenství mění na kapalinu se nazývá rosný bod. Závisí na stabilitě vzduchu a množství přítomné vlhkosti. Průměrná oblaková kapka nebo ledový krystalek má v průměru přibližně 0,01 mm. Studená oblaka tvořící se ve velkých výškách obsahují pouze ledové krystalky, nižší, teplejší oblaka obsahují pouze vodní kapky.
Oblaky se liší vzhledem, výškou, ve které vznikají, i vlastnostmi. Tyto rozdíly jsou základem mezinárodního systému jejich klasifikace. Tato klasifikace je odvozena od klasifikace, kterou zavedl v roce 1803 Luke Howard. Název mraků se tvoří kombinací čtyř latinských slov: cirrus (řasa nebo kučera), stratus (vrstva nebo sloha), nimbus (déšť) anebo cumulus (kupa). Tato klasifikace obsahuje 10 základních typů.
A= 4 (cirrus) 5 (kumulonimbus) 6 (stratokumulus)
B= 7 (cirrus) 8 (kumulus) 9 (nimbostratus)
C= 3 (altocumulus) 4 (stratus) 5 (kumulus)
D= 1 (stratokumulus) 2 (nimbus) 3 (cirrus)
E= 4 (stratokumulus) 5 (kumulonimbus) 6 (altocumulus)
F= 1 (cirrus) 2 (nimbus) 3 (stratokumulus)
N 49°55,ABC
E 015°46,DEF
Kontrolní součet A až F je 27 a souřadnice si můžete ověřit TADY
Už mi to přijde skoro zbytečné, ale dobře, "na výchozích souřadnicích nic není". Ovšem dají se z toho místa skvěle pozorovat mraky ;). Nejezděte prosím autem až ke keši. Děkuji.
Zdroj: cs.wikipedia.org