A cache by Midlan2, Gríša Message this owner

Hidden : 9/24/2013

Difficulty:

Terrain:

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Tato série keší je věnována ochráncům české země - našim zemským patronům. Celkem máme téměř 20 patronů, zaměříme se však na ty základní, kteří jsou nám více známí a mají k naší zemi nejblíže. Přiblížíme Vám stručně jejich život a zajímavá fakta. Úkolem vždy bude zjistit pár indicií, které budou sloužit k vypočtení souřadnic. Při odlovu keší si nezapomeňte zapsat bonusové číslo, na konci série Vás čeká keš bonusová. Přejeme Vám příjemné luštění a prima odlov.

Svatý Václav

   Václav se narodil patrně v roce 907 nebo 908 jako nejstarší syn Přemyslovce Vratislava I. a jeho manželky Drahomíry. V té době ještě panoval jeho strýc Spytihněv I. a Václav proto nemusel mít naději, že někdy usedne na knížecí stolec. Byl to zřejmě chlapec velmi nadaný a otec ho proto poslal do Budče, kde ho jistý kněz Učeň vzdělával v latinském jazyce a liturgii. První staroslověnská legenda o sv. Václavovi tvrdí, že četl nejen latinské, nýbrž i řecké a slovanské knihy.
   Když se po Spytihněvově smrti ujal vlády Vratislav, byl už Václav cíleně připravován k vladařské činnosti. Asi v sedmi či osmi letech byl na slavnosti postřižin v kostele Panny Marie na Pražském hradě představen jako budoucí kníže. Jednalo se zřejmě ještě o pohanský rituál, ovšem už v křesťanském hávu, jak tomu nasvědčovala přítomnost biskupa Notheria až ze severoitalské Verony. Po Vratislavově smrti a zavraždění jeho matky svaté Ludmily v roce 921 se v zastoupení ještě nedospělého Václava ujala vlády kněžna Drahomíra. Na otázku, kdy sám Václav usedl na knížecí stolec, se názory různí. Historik Josef Pekař se domníval, že se tak stalo již v roce 922, kdežto Dušan Třeštík klade tuto událost až do roku 925.
   Mladý panovník si od počátku své samostatné vlády počínal velmi energicky. Vypověděl svoji matku Drahomíru, odpovědnou za Ludmilinu vraždu, z Prahy na Budeč. Jednalo se zřejmě nejen o trest, ale i o snahu zbavit se jejího přímého vlivu. Když se však poměry v knížectví uklidnily, povolal ji zase zpět. Kníže také zcela programově rozšiřoval území ovládané Přemyslovci.
   Podle legend byl Václav přes své mládí vládcem zbožným, moudrým, laskavým a spravedlivým. Za jeho panování prý byly bourány nejen pohanské modly, ale i šibenice a žaláře. Se svým přítelem a služebníkem blahoslaveným Podivenem navštěvoval pražský trh, kde kupoval otroky a pak je propouštěl na svobodu, také často obdarovával chudé a ujímal se ukřivděných. Zvláště pak dbal o to, aby byly důstojně slaveny všechny křesťanské svátky a sám se horlivě účastnil všech pobožností. Václav byl pravděpodobně ženatý, jméno jeho manželky se však nedochovalo.
   V roce 929 vpadl do Čech saský panovník Jindřich I. řečený Ptáčník, když před tím pokořil Polabské Slovany. Jeho přesile nemohl Václav s patrně nepříliš početnou ozbrojenou družinou čelit, a proto se mu poddal a zavázal se odvádět pravidelný poplatek. Jednalo se o 120 vybraných volů a 500 hřiven stříbra. Český kníže se však Jindřichovi nejen poddal a potvrdil mu placení poplatků, nýbrž uzavřel s ním také spojeneckou smlouvu. Stvrzením uzavřeného spojenectví byl jistě i Jindřichův dar Václavovi – rámě sv. Víta, saského patrona. Kosmas se ve své kronice zmiňuje, že Václav poté založil honosnou rotundu sv. Víta na Pražském hradě, čímž učinil rozhodující krok k obratu české kultury a vzdělanosti směrem ke křesťanskému západu. Tento směr vadil bojechtivým českým velmožům a Václavovu bratru Boleslavovi. V jeho očích panující kníže obětoval svazek s Polabskými Slovany orientací na krále Jindřicha I. Ptáčníka a tím vlastně na západní křesťanský svět. Hrála zde roli i bratrská žárlivost, která postupně přerostla v nenávist. Doba dávných Přemyslovců byla krutá a nelítostná a obstáli a přežili v ní jen lidé stejně krutí a nelítostní.
   Václav si byl jistě vědom hrozby rodinné války a snažil se svůj konflikt s Boleslavem vyřešit smírnou cestou. V žádném případě mu však nehodlal v ničem ustupovat a dobrovolně se v jeho prospěch zříkat trůnu. Bratrovo pozvání na hostinu na jeho hradišti v dnešní Staré Boleslavi přijal zřejmě s úlevou jako jeho gesto dobré vůle. Vydal se k němu pouze s nepatrným doprovodem, aby nedal důvod pro další eskalaci napětí v rodině. Spiklenci chtěli podle Kristiána zabít knížete jiiž při hostině, ale nepodařilo se jim to. Kníže byl při odchodu z hodovní síně dokonce varován jedním z přátel, který mu už osedlal koně. Václav však na varování nedbal a dokonce se na hostinu vrátil a se všemi si ještě připil na blahoslaveného archanděla Michaela, jehož svátek připadal na 29.září, tedy na pozítří.
   Ráno pak po probuzení chvátal kníže do kostela k ranní modlitbě. Kněz tohoto kostela hned jak spatřil knížete přicházeti, podle příkazů zločinců zavřel kostelní dveře. Jakmile kníže spatřil bratra Boleslava s celou svou ozbrojenou četou, objal ho a pozdravil ho slovy : „Buď zdráv, můj bratře, oplývej statky života pozemského i budoucího a ať tebe Kristus přijme ke své věčné hostině, jako tys včera mne a mou družinu s takovou štědrostí pohostil.“ On mu odpověděl zpupně a vytasil rukou meč, který měl skrytý pod pláštěm. Jím udeřil Václava do hlavy, ale pouze ho lehce zranil. Když se rozmáchl podruhé, kníže zadržel meč holou rukou. Tehdy vyběhl celý zástup zlosynů a s mnoha meči a kopími vyrazili proti němu. Přede dveřmi chrámu ho pak zahubili.
   Za pachatele atentátu na knížete Václava je ve všech legendách zcela jednoznačně pokládán mladší knížecí bratr Boleslav a jeho ozbrojená družina. Známe i konkrétní jména Václavových vrahů – Hněvsa, Tira, Česta a Tuža. Překladatelé legend shodně s Kristiánem pokládají za datum úmrtí Václava 28. září 929. Kritik Gelasius Dobner, obrozenec Josef Dobrovský a zakladatel moderní české historiografie František Palacký s rokem úmrtí nesouhlasili. Přikláněli se k roku 935. Pokud by byl zavražděn v roce 929, zemřel by teprve dvaadvacetiletý, Václavovu ambicióznímu a mocichtivému bratrovi by bylo teprve čtrnáct let. Antropolog MUDR. Emanuel Vlček při zkoumání kosterních pozůstatků však dospěl k závěru, že kostra připisovaná knížeti Václavovi patřila asi čtyřicetiletému muži. Přesné datum úmrtí tak zůstává záhadou.
   Po smrti Václava se vlády ujal Boleslav, který vyhnal ze země zejména saské kněze a kaplany, poté vypověděl spojenecké svazky s Jindřichem Ptáčníkem, který rok na to zemřel. V dalších patnácti letech válčil s jeho synem, budoucím císařem Otou I.. Nakonec se ale Sasům podrobil a Čechy se opět staly lénem Svaté říše římské. Tělo zavražděného bratra bylo pohřbeno v boleslavském kostele svatých Kosmy a Damiána. Po třech letech však Boleslav zřejmě na nátlak církve nařídil, aby Václavovy ostatky byly v noci tajně vyzvednuty a znovu pohřbeny na Pražském hradě pod oltářem v rotundě sv.Víta. Noční cestu s tělem mučedníka údajně provázela řada zázraků. Právě přenesení ostatků do Prahy a jejich slavnostní znovupohřbení bývá považováno za akt jeho kanonizace. Jisté je, že k oficiálnímu papežskému svatořečení v případě Václavově nikdy nedošlo, ale úcta k jeho památce se brzy rozšířila. Stal se zemským patronem, tedy nebeským přímluvcem české země.
   Václavovy ostatky dnes odpočívají pod oltářem svatováclavské kaple katedrály sv.Víta. Lebka je uložena odděleně jako součást svatovítského pokladu.

Použitá literatura :
Jan Bauer : Čeští světci a kacíři, MOBA, 2006

A) Přesný rok narození svatého Václava je nám neznámý, obdobně jako v případě úmrtí. Dle sepsaných legend se udává rok 907, avšak může to být úplně jinak. Podle legendy se Václav narodil na hradiště Stochov mezi Kladnem a Novým Strašecím roku 903. Indicii A získáte tak, že spočítáte počet písmen rodového jména stromu, který v obci stojí dodnes a který dle pověsti zasadila Václavova babička, sv.Ludmila.

B) Hradiště Budeč se nacházelo 17 km od centra Prahy, v dnešním okrese Kladno u obce Zákolany. Václav sem byl poslán svým otcem, aby získal vzdělání. V obci stojí nestarší stojící budova v České republice, jedenáct století starý kostel sv. Petra a Pavla. Tato rotunda byla založena mezi roky 895 a 905 z příkazu českého knížete. Indicii B získáte, když zjistíte, jaký měl příbuzenský vztah tento kníže ke svatému Václavovi. Spočtěte počet písmen.

C) Nyní se zastavme na hradišti, které bylo svědkem Václavovy smrti, ve Staré Boleslavi. Kníže byl zavražděn bratrem před dveřmi do kostela, zasvěcenému dvěma bratrům, kteří působili jako lékaři. Nás bude zajímat počeštělé jméno císaře, který nechal oba bratry v Kilikii popravit. Spočítejte počet písmen v jeho jménu a dostanete indicii C.

D) První kostel zasvěcený knížeti Václavovi byl vystavěn na Proseku, čtvrti spadající pod městskou část Praha 9. Pověsti o vzniku názvu čtvrti říkají, že právě kníže Václav se musel při cestách těmito končinami prosekávat porostem. Přes Prosek vedla v minulosti významná stezka spojující dvě hradiště, spojována se životem sv.Václava – Prahu a Starou Boleslav. Podle kronikáře Václava Hájka z Libočan zde roku 970 při cestě odpočinul kníže Boleslav II. Ve snu se mu zjevil jeho strýc Václav a přikázal mu, aby zde vystavěl chrám. Stavbu kníže provedl za 3 měsíce, kostel na Proseku stojí dodnes. Indicii D dostanete, když zjistíte křestní jméno biskupa, který tento kostel posvětil. Pozor, ch počítejte jako 2 písmena. Patrně tomu tak ale nebylo, protože nejstarší pozůstatky datují vznik kostela až na přelom 11. a 12. století.

E) Nyní se podívejme na místo posledního odpočinku svatého Václava, do Svatováclavské kaple katedrály sv.Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Tato kaple byla vysvěcena roku 1367 za vlády Karla IV. a bohatě vyzdobena. Její součástí je náhrobek sv.Václava z ryzího zlata a drahokamů. Nad hlavním oltářem stojí nejznámější dílo kaple - opuková socha sv.Václava. Původně měla stát nad kaplí a upozorňovat poutníky na místo hrobu. Z rozhodnutí císaře Karla IV. byla umístěna nad oltářem v kapli. Tato socha byla vytvořena podle světcovy lebky. Indicii E získáte spočítáním písmen celeho jména jejího autora. Dáme vám nápovědu, za autora je považován samotný stavitel katedrály. Podle posledních bádání jím však měl být jeho synovec.

F) Pojďme se na chvilku vypravit na Moravu, do města Olomouc. V 11. století zde bylo ustaveno biskupství, na počátku 14.století zde vymírají Přemyslovci po meči. Mezi hlavní památky města patří katedrála sv.Václava, jejíž stavba byla zahájena kolem roku 1100. Roku 1469 část českých a moravských pánů prohlásila uherského krále českým. Když spočítáte počet písmen jeho křestního jména, dostanete indicii F.

G) Pouť zakončíme na Vyšehradě, mystickém bodu Prahy. Každý zná nejznámější pomník svatého Václava, jezdeckou sochu na Václavském náměstí od sochaře Myslbeka. Tato socha je poměrně mladá, dříve uprostřed stála jiná jezdecká socha. Ta byla v 19.století přesunuta právě na Vyšehrad. Dnes tam stojí její kopie, originál je umístěn v lapidáriu Národního muzea na Výstavišti. A nyní k indicii G. Jaké je příjmení sochaře, který tuto sochu zhotovil v 17.století?

Výpočet finálních souřadnic :