Slovo úvodem
Na uvedených souřadnicích keš nehledejte, našli byste jen ceduli označující začátek obce Slavětín. Tato keš je poslední z malé série nazvané Cesta sedláka Klímy (CSK). Sérii tvoří: Martinice (CSK1), Hradiště Hradec (CSK2), Hudčické lomy (CSK3), Koupě a Telčovice (CSK4) a cílová keš Poklad u Koupě – cesta sedláka Klímy (CSK) FINAL. Doporučujeme odlov v uvedeném pořadí, protože v každé keši jsou uloženy souřadnice keše následující. A aby to nebylo úplně jednoduché, tak v každé z dílčích keší najdete číslo, které budete potřebovat pro dopočet souřadnic finálky.
Série je určena pro lovce, kteří jsou rádi venku a pro pohyb v přírodě používají nohy nebo kola (nejlépe horská). Také proto je jako parking pro každou cache v sérii uváděno stejné místo – vlakové nádraží v Březnici, které je nutné navštívit, i když nemáte co zaparkovat: Naleznete zde indicie pro výpočet souřadnic startovací cache CSK 1!!! Dá se to pochopitelně objezdit autem, ale z vlastní zkušenosti získané při zaměřování souřadnic uvedených u jednotlivých keší to nedoporučujeme, protože je to nuda.
Celá trasa má zhruba 11 km a dá se za pár hodin zvládnout pěšky i třeba s kočárkem (nejlépe takovým, který není určen jen pro pohyb po městě a nákupních centrech:-). Pokud se budete potřebovat vrátit zpět na výchozí souřadnice, tak je potřeba počítat se zhruba stejnými kilometry a časem navíc. Pro zpáteční cestu lze použít i vlak, v rozumné vzdálenosti od finálky jsou dvě zastávky trati Březnice – Blatná. Dopředu ale upozorňujeme, že vlaky zde jezdí každé dvě hodiny.
Poklad u Koupě
Vesele vraceli se toto dne 4. dubna 1823 Koupští z roboty v panském lese. Rozpálené tváře, radost v očích a úsměvy kolem úst prozrazovaly, že se stalo něco neobyčejného. A když doma, za zavřenými dveřmi, otevírali křečovitě zaťaté pěsti, nebo rozvazovali uzlíky a šátky a vyprazdňovali kapsy, lidé žasli: samé zlato a stříbro. U Koupě se našel poklad.
Při sázení stromků na mýtině nad Slavětínem, po odkopnutí ztrouchnivělého pařezu objevilo se udiveným zrakům koupských poddaných množství zlatých a stříbrných mincí, které hned zmizely v rukou a kapsách nálezců. Kdo co rychle sebral, nebo vyrval druhému, bylo jeho; a ty lesklé kovové plíšky vnesly na několik dnů světlo a radost do chalup koupských robotníků. Rozběhly se po vsi, nikdo jich nepočítal a také nikdo nevěděl, jakou mají cenu. Jenom sedlák Klíma, který se vypravil hned 6. dubna do Březnice, kde v židovském městě prodal židu Simonu Ebsteinovi 6 dukátů, 3 stříbrné patnáctikrejcary, 1 desetikrejcar, 1 šestikrejcar a 5 troníků, poznal, že tyto stářím sezelenalé a začernalé peníze mají velkou hodnotu. Dostal za ně celých 65 zlatých c. m.
Ale koupští robotníci se netěšili dlouho se svým pokladem. Někdo na nález upozornil vrchnost, která nařídila zavésti přísné vyšetřování. Když jsem přehlížel listinný materiál v zámeckém archivu v Březnici, věrně zachycující celý případ, měl jsem nejprve dojem, že žid Ebstein poklad vyzradil. Po přečtení všech spisů jsem však poznal, že jsem ho podezříval neprávem. Ale o tom později.
Vyšetřování vedl, jak se zdá, městský úřad v Březnici, jehož první starostí bylo, zajistiti a sebrati nalezené mince. A tak mimo peněz, které sedlák Klíma prodal v židovském městě, bylo ještě sebráno: od vdovy Tintěrové 3 dukáty, 2 patnáctikrejcary a 6 grošů; od Pešice 4 dukáty a 2 groše; od Magdaleny Štěrbové 1 dukát; od Maršíka 1 dukát a 1 groš; od Kotrby 1 dukát, 1 patnáctikrejcar a 3 groše; od Habady 1 dukát a 2 groše; od domkáře Kozla 1 patnáctikrejcar; od staré (v originále nečitelné) 1 groš; od sedláka Bartoně 1 dukát, 1 patnáctikrejcar a 1 groš; od Zouplny nebo Mikuláše 2 patnáctikrejcary a od Hučického Brabence 1 dukát a 1 groš. Celkem tedy 19 dukátů a 26 stříbrných mincí.
Pochybuji, že to byl celý poklad. Nálezci jistě neodevzdali úřadům všechny peníze, a bylo by velmi zajímavé zjistiti, dochovalo-li se ještě dnes, po více než sto letech, v Koupi něco z tohoto pokladu.
Sebrané peníze s protokolem byly zaslány c. k. krajskému úřadu do Písku, který měl rozhodnouti, komu nález patří. Jak, skoro po 8 měsících rozhodl, vidíme z tohoto dochovaného, ovšem německého přípisu:
Číslo 11.844.
Obecnímu úřadu v Březnici
19 zlatých a 26 stříbrných mincí, nalezených a zatajených dělníky dne 4. dubna t. r. na koupském panství, jest podle úředního nálezu ze dne 14. dubna 1823, číslo 207, a vyšetřovacích spisů poklad, který od kr. mincovního úřadu byl oceněn na 85 zlatých 29 krejcarů. Z toho patří podle nařízení odst. 398-399 a 400 obč. zákona 1/3 státu, 1/3 březnické vrchnosti, jako majiteli pozemku, a 1/3 březnickému revír. hajnému Ant. Kunskému.
O tom, že vysoký zemský úřad tamnější vrchnosti patřící třetina v částce 28 zlatých 49 a 2/3 kr. c. m. prostřednictvím c. k. pražského comesolního platebního ústavu II. odděl. proti kvitanci u prácheňské kr. krajské poklady již poukázalo, nařizuje se tamnímu úřadu, podle gub. nařízení 89/86 1823, čí slo 48.569, aby byly strany o tomto vyrozuměny.
Prácheňský c. k. krajský úřad v Písku.
13. prosince 1823.
Tolik úřadní zápis. Z něho jasně vysvítá, že koupští robotníci nedostali z pokladu ničeho. Zato byl jednou třetinou odměněn hajný Antonín Kunský, který nám tímto také potvrdil, že on to byl, který na nález v Březnici upozornil.
Podle označení na mincích byl poklad v lese uložen v roce 1642 nebo těsně po něm, neboť 2 groše nesou tento letopočet. Později ražené peníze se nenašly. Bylo to v posledních létech války třicetileté, s níž je tento nález jistě v nějaké souvislosti, a v létech, kdy také zanikla ves Telčovice. Kdo asi ukryl tyto peníze ve slavětínském lese? Proč je nevyzvedl? Jaká tragedie se zde před dávnými léty odehrála? Na tyto otázky marně čekáme odpovědi. Také jenom pouhou náhodou dochovalo se v zámeckém archivu několik chatrných lístků, které nám zaznamenaly tuto příhodu, který jinak by se ztratila v moři zapomenutí. Z žijících koupských občanů neví již o pokladu nikdo…
Ludvík Fürst in: Bozeňsko, sborník pro kulturní a hospodářské otázky Březnicka, ročník II., číslo 1, 8. 4. 1939
Slovo na závěr
Samozřejmě, že keš ukrývá poklad, jinak by se tak nejmenovala. Mince byly vloženy 26.6.2013 kolem 6.00 PM (tedy po publikaci keše a po prvních odlovech; nálezci se odměnili jinak:-). Budeme rádi, když se v keši budou mince vyměňovat, aby tam poklad zůstal co nejdéle. Když si někdo vezme jednu minci třeba na památku, tak to vadit nebude. Když ale následovníci hajného Kunského budou brát po hrstech, poklad zmizí. A autoři keše nemají chuť zakopat další, takhle to s poklady nechodí...
Hodnoty získané v CSK1 - CSK4 dosaďte do těchto neúplných souřadnic a poklad je váš:
N 49°G.H E 013°I.J