Duby jsou z hlediska zdroje kvalitního dřeva jedny z nejdůležitějších stromů severní polokoule. Dubové dřevo je tvrdé a velmi trvanlivé a používalo se po staletí k výrobě trámů, podlah, nábytku i sudů. Alkoholické nápoje, zrající v sudech z dubového dřeva, získávají nezaměnitelnou příchuť. Žaludy jsou v mnohých oblastech důležitou složkou potravy zvířat a případně i lidí.
V bylinném léčení se využívá zejména mladá kůra dubu letního, získávaná na jaře z větví a tenkých dubových kmínků. Obsahuje množství tříslovin, katechiny, kyselinu ellagovou a další látky. Má svíravé působení a podává se při průjmech a zánětech trávicího ústrojí, je však využívána i zevně.
Tolik wikipedie.
Na našem území se vyskytuje hlavně dub zimní (Quercus petraea) a dub letní (Quercus robur).
Dále existují například tyto další duby:
- Dub pýřitý - šipák (Quercus pubescens)
- Dub cer - Dub slovenský (Quercus cerris)
- Dub balkánský - uherský (Quercus frainetto)
- Dub žlutavý (Quercus dalechampii)
- Dub mnohoplodý (Quercus polycarpa)
- Dub jadranský (Quercus virgiliana)
- Dub sivozelený (Quercus pedunculiflora)
V Evropě je kolem 23 druhů dubů, z nichž většina roste ve Středomoří. Některé druhy jsou si tak podobné, že laik rozdíl nepostřehne vůbec a odborníkovi to trvá.
U nás nejvíce zastoupené druhy (letní a zimní) lze rozpoznat, ale... Oba stromy se můžou i křížit a výsledné hybridy mohou jejich rysy různě kombinovat, navíc některé rozpoznávací znaky jsou proměnlivé i v rámci čistých druhů. Jejich rozeznávání je z tohoto důvodu značně komplikované.
Rozpoznávacími znaky jsou například:
- Nejspolehlivějším poznávacím znakem je délka řapíku. Dub letní má oproti dubu zimnímu podstatně kratší řapík. Stopka, na níž visí číška žaludu - u dubu letního je dlouhá (3-7 cm), u dubu zimního je zakrnělá či velmi krátká (do 1,5 cm)
- báze listů: „ideální“ dub letní má listy na bázi srdčitě ouškaté (tzv. „krátké kalhoty“), dub zimní sbíhavé (tzv. „dlouhé kalhoty“). To je znak nejznámější, avšak značně nespolehlivý.
Zdravé duby dorůstající přes 35 m (letní až 45, zimní spíše pod 40). Zimní duby mají štíhlejší a méně rozvětvenou korunu a kmen přímý. Pupeny dubu zimního jsou protáhlejší a špičatější než u dubu letního. Listy 8-12 cm dlouhé a asi 5 cm široké, střídavě postavené, obvejčité, mělce laločnaté, poměrně pravidelné. Na rozdíl od listů dubu letního se jejich čepel k řapíku, který je 1-3 cm dlouhý, klínovitě zužuje. Květ: Kvete současně s rašením listů, od dubna do května a květy mají stejné složení jako letní. Samčí ve žlutozelených, převislých jehnědách, samičí nenápadné. Plod: Plody - žaludy - po 2-6 pohromadě jsou k větévkám přisedlé nebo velmi krátce stopkaté. V prvním roce dozrávají. Žaludy jsou zpravidla menší než u dubu letního. Dozrávají v září a v říjnu.
Zimní dub má menší nároky na úrodnost a vlhkost půdy než dub letní.
Památné a významné duby:
- letní v České republice: K nejstarším žijícím dubům letním na našem území patří Žižkův dub v Náměšti (900-1100 let)
- zimní v České republice - je evidováno 64 položek (stromů, skupin a alejí), nejmohutnější žijící památný dub zimní s obvodem 660 cm (2003) je v současnosti Czernínských dub v Sedlické oboře na Blatensku.
Jednou ze zajímavostí místa je, že na výchozích souřadnicích byla v únoru 2012 pořízena kytarová skladba, ale pro zjištění finálních souřadnic na ně chodit nemusíte. Umístění krabičky vypočítáte následovně:
Souřadnice finálky:
N 49° 42.xxx E 17° 03.yyy
PRO TFT JE V KEŠI PŘIPRAVEN USB FLASH JAKO DÁREK OD VSETÍNSKÉ KAPELY ŽAMBOŠI.