Paříž má Eiffelovku, Pardubice perník a Loštice mají své poháry.
Tato keš vznikla jako vzpomínka na zašlou slávu loštických hrnčířů a jejich výrobků, které ve své době budily obdiv po celé střední Evropě.
Loštické poháry jsou keramické nádoby, které jejich originální a podivuhodný vzhled odlišuje od ostatní keramiky. Většinou jde o štíhlé vyšší nádoby s úzkým hrdlem, které kolem dokola zdobí věnec malých oušek. Ty neplní funkci držadel, ale jsou pouze dekoračním prvkem. Poháry mají tmavě hnědou, či červenohnědou barvu, s místy mírným leskem. Loštická keramika se vyznačuje zejména povrchem pokrytým puchýřky a tvrdostí vypálené hmoty. Objem těchto nádob sloužících k pití byl zřejmě normován ve středověké míře žejdlíku.
Počátky produkce této specifické keramické skupiny můžeme hledat již v době slovanské, tedy v 11.-12. století. Tehdy se usadili na okraji Mohelnice specializovaní řemeslníci, kteří do hlíny nádob přidávali ke zvýšení jejich užitných vlastností grafit těžený u vsi Svinov. Tuha lépe rozvádí teplo v nádobách, a tak naši předkové mohli lépe připravovat jídlo na otevřených ohništích.
Efektu puchýřkovitého povrchu bylo docíleno materiálem používaným k výrobě. Grafitová hlína těžená u Svinova obsahuje oxidy železa, které za vysokých teplot (kolem 1200°C) expandují a na povrchu keramiky vytvářejí puchýřky, vyvřelinky, bublinky a zrnka. Soudí se, že řemeslníci ve vrcholném středověku přidávali do hmoty ještě další ingredience, pravděpodobně břidlici, piliny a další, které zvyšovaly efekt tvorby bublinek. Nádoby s takovýmto povrchem byly zpočátku zřejmě považovány za zmetky. Avšak někdy v závěru 14. století, zcela v duchu chápání "bizarnosti" vrcholného středověku, se rozhodli hrnčíři v Lošticích záměrně vyrobit poháry s povrchem pokrytým takovýmito puchýřky. Jejich nápad, který se ukázal jako "trefa do černého", jim zajišťoval obživu déle než 100 let. Kromě bizarního nenapodobitelného vzhledu však měly loštické poháry i další vzácnou vlastnost: při vyšších teplotách se hlína spékala tak, že získala charakter kameniny a poháry na rozdíl od jiné tehdejší keramiky neabsorbovaly pach nalévaných nápojů. Proto se stal tento druh keramiky žádaným vývozním artiklem a loštičtí hrnčíři svým zbožím zaplavili trhy na Moravě a ve východních Čechách.
Poháry se vyráběly v Lošticích od konce 14. zhruba do poloviny 16. století. Tato doba je považována za vrchol loštického hrnčířství. Tyto, podle našeho dnešního vkusu nevzhledné, poháry si získaly srdce pijáků v celé střední Evropě. To dokazuje i vyobrazení jednoho z nich na obraze Zahrada pozemských rozkoší z r. 1503-1504 od Hieronyma Bosche.
Zájem o ně ustal před polovinou 16. století, kdy byly na stolech renesančních měšťanů nahrazeny hrubé loštické poháry kvalitními nádobami z dílen jihomoravských Habánů. Po ukončení produkce nádob s povrchem pokrytým puchýřky pokračovala výroba běžného užitkového zboží a to až do počátku 20. století, kdy smaltované hrnce definitivně vytlačily z trhu neforemné nádoby. To znamenalo i zánik loštického hrnčířství vůbec.
Teprve po více než 300 letech, v roce 1874, vyzvedl ze země první poháry stavitel Kliment Hladiš v Lošticích na zahradě domu č.p.116. Dle dobových zvyklostí rozeslal část svých objevů do centrálních muzeí Rakouska-Uherska a odborný svět se tak prvně dozvěděl o neobvyklé středověké keramické skupině. Postupně přibývaly nálezy i na jiných místech mocnářství, a tak již v roce 1910 mohl vídeňský historik umění Walcher von Molthein správně zařadit neobvyklé poháry do 14.-15. století a jako místo produkce stanovit Loštice. Poté sice zájem o tento druh keramiky stagnoval, avšak v samotných Lošticích neúnavně sbíral a evidoval náhodné nálezy místní vlastivědný badatel Adolf Lang.
Ve 20. stoleti byla podniknuta řada pokusů o napodobení této technologie, avšak bez valných úspěchů. Teprve skupině nadšených odborníků, kteří si říkají "Společenstvo loštického poháru", se před časem podařilo namíchat kamenitou hmotu tak, aby mohla být obnovena výroba této pozoruhodné keramiky.
Tyto poháry jsou dodnes chloubou mnoha sběratelů a muzeí. Jsou mj. vystaveny v rámci expozice středověku v mohelnickém muzeu, můžeme je nalézt také v Havelkově muzeu v Lošticích. Na obou místech se dají zakoupit jejich podařené repliky. Za zmínku stojí, že na téma loštických pohárů uvedla i Česká televize svůj zajímavý příspěvek v pořadu Toulavá kamera v únoru roku 2006.
Zdroje:
http://cs.wikipedia.org
http://www.ic.regionmohelnicko.cz
http://www.muzeum-sumperk.cz
Adolf Lang: Za tajemstvím loštických hrnčířů
Vladimír Goš: Loštice - město středověkých hrnčířů
A teď k samotné keši:
Celá keš se skládá z úvodních souřadnic, jedné stage a finálky.
Úvodní souřadnice
Zde můžete zaparkovat. Je to odsud blízko jak ke stage, tak i ke zdejšímu Havelkovu muzeu, kde si můžete prohlédnout nejen loštické poháry, ale i další předměty z historie Loštic a okolí. Souřadnice muzea najdete ve waypointech.
Stage:
N 49° 44,ABC'
E 016° 55,DEF'
Namísto písmen dosaďte číslice ze správných odpovědí na níže uvedené otázky. Souřadnice vás přivedou na jedno historicky zajímavé místo v Lošticích, kde naleznete klíč. Ten vám společně s vytisknutým nákresem pomůže vyluštit finální souřadnice keše. Na místě stage je špatný signál, proto doporučujeme orientovat se podle hintu.
Není třeba nikam šplhat ani nic rozebírat, apod. Jen se dobře podívejte a pohodlně sáhněte! Klíč pak prosím vraťte zpět na původní místo.
1. Pro loštické poháry je charakteristický
a) hladký povrch (A=3)
b) puchýřkovitý povrch (A=4)
c) malovaný povrch (A=5)
2. Hyeronimus Bosch na obraze Zahrada pozemských rozkoší zachytil loštický pohár
a) v levé části obrazu (B=7)
b) uprostřed obrazu (B=8)
c) v pravé části obrazu (B=9)
3. Středověká dutá míra žejdlík odpovídá objemu
a) 0,1 až 0,3 litru (C=4)
b) 0,3 až 0,5 litru (C=5)
c) 0,5 až 0,7 litru (C=6)
4. V loštických pověstech o hrnčířích se jako pohádková postava nejčastěji vyskytuje
a) ohnivý mužík (D=2)
b) čert (D=4)
c) vodník (D=6)
5. Profesor Jan Havelka, jehož jméno nese muzeum v Lošticích, se narodil
a) v roce 1839 v Lošticích (E=2)
b) v roce 1828 v Žadlovicích (E=3)
c) v roce 1835 ve Svinově (E=4)
6. Když hrnčíř prováděl tzv. uchacení, pak
a) zpracovával a mísil hlínu (F=1)
b) přidělával nádobám uši (F=3)
c) vyrovnával nádoby do pece (F=5)
Kontrolní součet: A+B+C+D+E+F=29
Finálka:
Nedávno byly v Lošticích objeveny dva neobvyklé poháry, jenž mají shora na každém z oušek vyryty číslice a značky tak, jak ukazuje tento nákres:
Nákres si stáhněte nejlépe odtud, vytiskněte na A4, nic nevystřihujte, pouze jej vezměte s sebou na stage, kde naleznete klíč. Z nákresu pak pomocí klíče určíte finální souřadnice keše.
Nákres je možné vytisknou i z obrázku v listingu, avšak aby klíč fungoval, musí mít vnitřní kružnice na nákresu průměr zhruba 4,5 cm.
Velké poděkování patří Anežákovi za betatest.