Napoleonova šifra je další z šifer v podobě tabulky, které k úspěšnému rozluštění vyžadují znalost hesla – nestačí tedy znalost samotného principu luštění (na rozdíl třeba od Morseovy abecedy ). I když vypadá trochu složitě, není Napoleonova šifra příliš obtížná na samotnou aplikaci.
Napoleonova šifra patří však mezi polyalfabetické šifry (tj. šifry pracující s větším množstvím abeced), není proto tak snadné ji zlomit hrubou silou.
Napoleonova tabulka
Před začátkem šifrování je nejprve třeba si připravit tzv. Napoleonovu tabulku (vlastně spíš sadu tabulek). Nejprve si třináctkrát zapíšeme do řádek pod sebe prvních 13 písmen abecedy (A – M), pod každým řádkem si necháme dostatečnou mezeru.
Pod první řádek pak dopíšeme zbytek abecedy v obvyklém pořadí (N – Z). Pod druhým řádkem učiníme stejně, ale zbytek abecedy posuneme o jedno písmeno doleva (O – Z + N). Pod třetím řádkem bude již zbytek abecedy posunut o dva znaky (tedy P – Z + N – O). Stejným způsobem doplníme všechny zbylé řádky.
- Heslo si opakovaně opíšeme pod zprávu.
- Každé písmenko zprávy šifrujeme podle tabulky příslušející danému znaku hesla.
- Písmenka v každé tabulce tvoří svislé dvojice – najdeme si vždy daný znak zprávy a druhé písmeno z dvojice je jeho zašifrovanou verzí.
O historiii této šifry jsem zjistili že jedním z možných tvůrce je samotný NAPOLEON Bonaparte (1769 – 1821)
N 49.46 XXX E 18.10.XXX
|