Vesnice Rovný leží v CHKO Železné hory, v poměrně vysoké nadmořské výšce 585 m n. m., na jižním okraji Možděnické kotliny, která tvoří východní část Trhovokamenické vrchoviny (součást Železných hor o rozloze asi 66 km2). Možděnická kotlina byla v minulosti tvořena řadou rybníků a starých mokřadů (v polovině 19. století to bylo asi 16 rybníků). V současné době se jejich počet zredukoval asi na šest funkčních rybníků. Největší a nejvýznamnější jsou na potoce Dlouhý (rybník Kaprový a Dlouhý slouží k rekreaci). Odlesněná kotlina je v západní části lemována zalesněnou vrchovinou Amerika a na východě zvlněnou zalesněnou krajinou Spáleniště, kde už jen název připomíná starou událost, která se zde v minulosti přihodila. Na východ od obce se zvedá vrch Babylon (606 m n. m.). Na jih od obce spadají Železné hory do údolí potoka Cerhovky. Na západě obce je orientačně významný vrch Vestec (668 m n. m.), který patří mezi nejvyšší body Železných hor, a je též součástí Trhovokamenické vrchoviny. Na vrcholu Vestce je umístěna anténa vysílače.
Doklady o vsi Rovné jsou již ze 14. století (1383) a Rovný se jmenovala od nepaměti. Jak šla století, obec přece jen nějaké změny v názvu doznala. Poprvé je zapsána jako Rowny, roku 1416 jako ves Rowna, kdy ji vlastnil Petr Schot a patřila k tvrzi v Rozsochatci. V 16. století je vedena v zemských deskách ve výčtu zboží u studenecké tvrze jako Rowne, ve století osmnáctém jako součást vrchnostenského panství Nový Studenec a je psána jako „Rowney", od roku 1843 jako Rowny. Většinou patřila ke studeneckému panství. Majitelé Nového Studence ji vlastnili až do konce patrimoniální správy (1848), potom zde byl vlastní samosprávný obecní úřad.
Jméno obce Rovný vzniklo z přídavného jména rovný (jako stůl), také to ve staré češtině znamenalo hladký (jako zrcadlo). Koncovka jména záležela na tom slově, které si obyvatelé domýšleli.
Nebyla to malá obec, měla dle sčítání lidu 231 obyvatel a 35 domů, to bylo v roce 1890. Farní obvod však spadal pod Horní Studenec, stejně tak nejbližší poštovní úřad. V době první republiky spravoval obecní úřad a berní obvod v Rovném i dvě osady - Kocourov a Dlouhý. Vesnice zabírala plochu 540 hektarů, přibylo zde trvale žijících obyvatel (na 318) a postavených domů (47). Školou patřila do Slavíkova. Přesto blízkým centrem byl Horní Studenec, železnice ve Stružinci nebo ve Ždírci - Krucemburku. Dnes má Rovný 105 obyvatel.
Jako památka v obci upoutá pomník padlým. Je schován za plotem v zahradě, ale vede k němu brankou krátký chodníček. Pomník dokazuje, že první světová válka zanechala tragickou stopu i v každé vsi tehdejší rakousko - uherské monarchie, i tato měla své padlé.
Místní pověst vysvětluje název pole, kterému se říkalo „Červinka". Bývalo to panské pole, ležící mezi osadou Zálesí a Rovným.
I ten, který obcí Rovný pouze projede autem nebo autobusem, si nemůže nevšimnout zajímavé dominanty obce - krásné zvoničky. Září novotou, dole je autobusová čekárna s poštovní schránkou, střecha je ukončena vížkou se zvonkem a zlatým křížkem. Starší litinový kříž je v sousedství, chráněný dřevěným plotem a strážce připomínajícími vzrostlými stromy v pozadí. Vzadu za ní je rybníček.
Obcí prochází žlutá turistická značka, která z obce pokračuje alejí stromů směrem na Zálesí a dále do 7,5 km vzdáleného Ždírce nad Doubravou, kde se nachází železniční a významná autobusová zastávka. Druhým směrem pokračuje žlutá turistická značka do Kocourova, Možděnice, kde se nachází kovárna, která je součástí skanzenu Vysočina na Veselém kopci, Zubří a dále po zelené do Trhové Kamenice
Než se přijede do vesnice Rovný od Slavíkova, na pravé straně silnice jsou vidět rybníky. Vesnice leží podél obou stran silnice a pokračuje směrem na křižovatku se silnicí Havlíčkův Brod, Ždírec nad Doubravou, Trhová Kamenice, Chrudim (E37).
Dnes již obec není samostatná, spadá pod blízký Slavíkov, se kterým má společný obecní úřad i autobusové spojeni Ždírec nad Doubravou, Slavíkov, Křemenice, Trhová Kamenice.
A nyní k samotné kešce:
1. Na úvodních souřadnicích se rozhlédněte a zjistěte kolik km je to po žluté značce do Možděnice
x*3 = A
2. Další zastávka je na N 49° 44.157 E 015° 47.888 kde zjistíte počet padlých občanů Rovnýho za I. světové války x = B a rok, ve kterém byli v terezínské věznici umučeni Václav Čermák a Antonín Stehno.
Součet posledních dvou číslic tohoto roku = C
3. Na souřadnicích N 49° 44.132 E 015° 47.924 spočítejte řádky textu na kříži x+3 = D a vodorovné tyčky (šprusle) na sušáku požárních hadic (x-1)/5 = E
4. Počet písmen v názvu této vesnice x = F
Pro kontrolu: A+B+C+D+E+F = 44
5. Pro odemknutí zámku na finálce musíte najít kód na těchto souřadnicích:
N 49° 44.139 E 015° 48.047. Nápověda: hledejte červenou nahoře.
6. Finálka se nachází na souřadnicích: N 49° 43.ABC E 015° 47.DEF
Bonus pro prvního nálezce!!!
Po nálezu keš opět uzamkněte (neměňte kód), pečlivě uzavřete a zamaskujte. Prosím neodnášejte zámek, ani se nepokoušejte krabici rozlomit. Děkuji.
