MILETÍN

Poznání nejstarších dějin obou Miletínů komplikuje skutečnost, že v písemných pramenech té doby se neužívalo rozlišovacích přívlastků „Dolní“a „Horní“. Roku 1376 bratři Rožmberkové věnovali osadu Miletín třeboňskému augustiniánskému klášteru, v dochovaných písemnostech se píše spíše o Miletínu Horním nazývaném též Malý Miletín. První písemná zmínka o existenci Horního a Dolního Miletína pochází z listiny Karla IV. ze 6. května 1378, která uvádí mezi vesnicemi zastavenými Janu z Leuchtenberka také ves Miletín – v tomto případě šlo pravděpodobně o Miletín Dolní. Později se obě vsi staly součástí panství Třeboň a jeho majitel Jan z Rožmberka zastavil platy miletínských poddaných v roce 1458 Hanuši Gnauerovi. 

Miletín značně utrpěl na začátku třicetileté války v souvislosti s průtahy vojsk a obléháním Třeboně. Po polovině 17. století zde podle berní rulyhospodařili poddaní Jakub Šafář, Martin Křížek, Jan Vančura a Martínek, zatímco dalších pět gruntů bylo pustých (Valentovský, Klomfarovský, Cicvárovský, Holických a Kašparovský). V Horním Miletítě byl sedlák Zikmund Kříž, chalupník Martin Kafka, krejčí Jakub, podruh Tomáš na chalupě pana purkrabího a stál tu také dvůr pana purkrabího.
Školou náležel Miletín původně do Lišova, ale od roku 1774 do Štěpánovic. Farou patřil Horní Miletín ke Štěpánovicím a Dolní k Lišovu.

Před první světovou válkou probíhala v okolí Miletína letní cvičení polního dělostřeleckého pluku č. 24 z Českých Budějovic v ostré střelbě. V roce 1922 byl v Miletíně založen sbor dobrovolných hasičů, roku 1956 vzniklo v obou Miletínech Jednotné zemědělské družstvo, sloučené roku 1961 s JZD Lišov.

Od poloviny 19. století byl celý Miletín součástí obce Dunajovice a v roce 1921 se osamostatnil. Roku 1960 došlo k úřednímu zrušení rozlišovacích přívlastků Dolní a Horní, takže obec se jmenovala Miletín. V roce 1964 připadla obec administrativně k Lišovu.