Z HISTORIE
Lone Star, "Osamělá hvězda", byl prvním srubem, který stál v údolí Brdy. Osada Lone Star vznikla roku 1925, o dva roky později byla dostavěna i samotná chata. Lone Star, to byla slavná osada, jejíž jas od počátku prudce stoupal, mnoho let oslnivě zářil, aby pak zvolna pohasínal. Nyní opět trochu žije... :-)
Z vyprávění Jardy Geberta, jednoho ze zakladatelů osady Lone Star...
Založení osady Lone Star
V těchto letech 1922 - 1925 jsme byli náruživými čtenáři Curwooda, Londona a Zane Greye. Začali jsme šilhat po trampingu, protože jsme se cítili pro starý dobrý skauting přestárlí. Poměrně volný život v Lize lesní moudrosti se nám zdál najednou těsný a tak jsme se s Ligou čestně rozešli.
Parta pomalu vykrystalizovala a po tvrdém výběru nás zůstalo devět: Sláva Brejla - Dědek (první a poslední šerif Lone Star), Láďa Vnouček - Bingera, Pepa Dohnal - Gulden, Mirek Podaný - Eskymáček, Franta Chlupatý - Pogin, Gusta Zenker - Gustík nebo Hugo, Ota Dlabač - Banán, Honza Homolka - Sahula a Jarda Gebert.
Asi v roce 1925 se zrodila v našich hlavách smělá myšlenka postavit chatu - srub. Představu, jak by měla vypadat, jsme získali od trampů ze Sázavy od Libřice, ze Ztracenky a z Dawsonu. Tyto představy jsme si dál dotvářeli u táboráků a v Čenkovské hospodě ´´Za vodou´´, kde jsme se pravidelně každý pátek scházeli.
Po mnoha bouřlivých debatách a návrzích jsme se usnesli na založení osady Lone Star a to jméno měla nést i naše chata. Volba názvu měla asi tyto důvody: naší oblíbenou knihou byl Zane Grayův román Ochránce osamělé hvězdy. Vhodnost jména se nám zdála správná také tím, že jsme v tom našem osamělém údolí byli vůbec první v celém kraji. Proto i osadní vlajka znázorňuje potok v lesích, nad nímž září jediná naše osamělá zlatá hvězda.
S vlastní stavbou se začalo na podzim roku 1926 . Zde jsme sami pracně dávali dohromady dřevěnou kostru 3 x 4 metry. Prostor jsme uvážili tak, aby se v něm vyspalo devět lidí. Na Velikonoce 1927 začala bouřlivá debata, jak začít. Poslední slovo měl Dědek a jak skončil, vypukla horečná činnost. A během velikonočních svátků jsme chatu dostavěli.
Zábava na osadě
Naše zábava byla tehdy svérázná a hlavně levná. Nikdo z nás neoplýval finančními prostředky, ale náš smysl pro partu byl téměř posvátný. Když někdo nemohl dřívějším vlakem, čekalo se na něj na nádrží, jen abychom byli komplet. Bavili jsme se nejvíce u táboráku, kde nás bylo vždy všech devět, navíc někdy hosté a tu a tam nějaká squaw. Některou sobotu jsme také vyrazili do hospody v Čenkově, ale také jsme podnikali různé výlety do okolí.
Bez sportu by nebyl osadní život. První byl box, kdy jsme kromě do sebe tloukli do tehdejšího presidenta , velkého nepřítele trampů. Vycpali jsme si ho jako pytel s pískem. Také jsme zvedali činky a balvany, zápasili na trávníku, stříleli lukem a občas i z koltů. Jednou v hospodě si jeden osadník prostřelil vlastní nohu. Pak to byl zápas, ten se dal provádět všude.
Za války
Přišla léta II. světové války, doba okupace, a řady kamarádů začaly řídnout. První zahynul Vláďa Vnouček - Bingera v koncentračním táboře Mautthausen. Následoval ho Gustík Zenker v revoluci Pražského povstání. 5. května 1945 ráno vyhrabal na zahrádce v altánku svůj arzenál a šel dobývat Pečkovu vilu v Bubenči, kde byl štáb gestapa. Neumřel na slámě, ale na pražské dlažbě s 18 dírami po automatu SS-mana v těle, pod mostem nad tratí ulice Nad Královskou oborou, kde je na domě č. 45 umístěna jeho pamětní deska (kamarádi z osady mu před jeho chatou, která dnes slouží Osadě Údolí oddechu jako osadní chata a nese jeho jméno, postavili malý pomníček co nejblíž k táborovému kruhu, kde každý rok vzplane osadní oheň). Dále zemřel Sláva Brejla, následoval ho Honza Homolka - Sahula. Z původní členů osady Lone Star zůstali na osadě
jen Ota Dlabač - Banán a já s Marií. Tak vlastně osada vymře po meči,
ale všechno musí jednou skončit."
A to je poslední věta, se kterou končí Jarda Gebert v roce 1973 svoje vzpomínky...
Vlajka Jendy Kdrdy pro Lone Star
Vlajka vzhůru letí,
k radosti svých dětí,
hned se s mráčky snoubí,
vlát bude zas
až mladí čas
opustí nás…
"Vlajka vznikla na začátku roku 1929. To k mému bratrovi docházel výborný houslista Vašek Skoupý a často si onu melodii přehrávali. Mě se také moc líbila, doprovázel jsem je na kytaru a když v témž roce Lone Star uspořádala svůj první trampský večer, napsal jsem na zmíněnou melodii text a hned jsme s kamarády z Lone Staru nacvičili a poprvé na jejich večírku zazpívali…"
Tak vzpomíná na vznik jedné z nejslavnějších trampských písní Jenda Korda. Vlajka vyšla poprvé tiskem v roce 1929 v časopise Naše osady a v roce 1931 ji vytisklo známé nakladatelství Ferryho Kováříka v Karlově ulici v Praze 1 s osobním věnováním od autora osadě Lone Star.
Na podzim roku 1930 založil Jenda Korda další trampský sbor - slavný Settlers Club, jehož činnost mu zabrala většinu volného času. Jen o některých víkendech jezdil na Starou Hiawatu ve Svatojánských proudech, kde měl chatu. Tam v kruhu kamarádu ze Ztracené naděje, Yukonu a Utahu se začala odvíjet další kapitola jeho života. Na Lone Staru se od té doby objevoval jen o výročních ohních.
, navštívil naposledy v červenci 1983, kdy byl pozván na již padesátý výroční oheň osady . Během příprav ohně si ale našel chvilku, aby v doprovodu starých kamarádů vyhledal v údolních lesích ukrytou Lone Star...
K této keši:
Tato keš váz zavede jak už jste se dočetli na jednu z trempských osad,
s hezkým posezením a okolní přírodou < Nad chatou jsou skalní postavičky který dělají návštěvníci, při chuti si můžete udělat také svou :-D
Toto místo má svou historii a je stále navštěvované osadníky,tak prosím respektujte toto místo a trempy.Odlov ani nedoporučuji když je místo osidleno i když jsou informováni pomocí letáků v chatě tak určitě chtějí mít své soukromí.Prosím hlavně zde udržujte pořádek to co si přinesete také odneste ať nám tuto keš trempíci nezruší.
DĚKUJI :-)
Osadu jsem zaměřoval co jsem mohl, signál tu dost blbne ale místo určitě najdete je asi 5m od potůčku. Pak už jen hledejte očima od ohniště :-) Na keš buďte opatrný a dejte ji do původního stavu jak byla aby držela na místě.
!!!!!POZOR V KEŠI NENÍ TUŽKA!!!!!
Přeji příjemný a klidný lov.
