Oldřich Jiskra byl čtrnáctiletý běžný pubescent, odeslaný v roce 1987 do pionýrského tábora ROH Škoda Lokomotivka v Karolině dolině. Jiskrovi rodiče totiž získali devizový příslib na dovolenou v Jugoslávii a rozhodli se odložit svého vzdorujícího týnejdžra v pionýrském táboře, aby je nerušil při vytoužené dovolené a tvorbě Jiskrovy sestry.
Jiskra byl od prvotního příjezdu na tábor ROH zádumčivý, mlčenlivý, roztěkaný až nervozní, a veškerou snahu soudruhů vedoucích sabotoval. "Nebyl jsem jiskra, jsem Jiskra a nebudu pionýr". Toto si v duchu stále opakoval.
Ostaní pionýři totiž na Jiskru hned po příjezdu pokřikovali velmi hanlivě :
"Slibuji dnes přede všemi, jako jiskra jasná, chci žít pro svou krásnou zemi, abych byla šťastná“
Jiskra se v situaci kdy vlastně byl i nebyl jiskra nedokázal orientovat. Nevěděl zda je pionýr, zda je v kolektivu vítán a zda se mu líbí Emilie Horáková se kterou seděl v autobusu na jednom sedadle. Hlavni vedoucí Lubomír Mičinský Jiskru ujistil, že je pionýr, a na předčasně vyvinutou Horákovou ať zapomene neb si na ní myslí sám. Jiskra se následně ve svém přesvědčení zatvrdil a stal se samotářem.
12.8.1987 Jiskra zmizel. S ním zmizel i jeden spací pytel značky Drutěva Písek, čtyři paštiky, devět housek a příručka "
Mladý pionýr stává se mužem" z knihovny Lubomíra Mičínského.
K nalezení Jiskry nevedly ani později objevené střípky z deníku, ani vyprávění a vzpomínky pamětníků.
Jiskra druhý zprava, Mičinský první zleva.
Jiskrův deník :
4.8.14:25 Vůbec tu nechci být. Všichni jsou zde hnusní.
5.8.12.01 Horáková se na mě usmála. Už vím proč mi otec onehdá vyprávěl cosi o kozách uprostřed Václavského máměstí.
5.8.22.33 Nevím co se mi to stalo.
6.8.06.00 Dnes jsem byl v koupelně první.
7.8.10.15 Napsal jsem báseň.
7.8.10.30 Napsal jsem další báseň.
8.8.12.00 Mičinský je zbabělec a zrádce. Ona také.
Jiskrova báseň Emilii Horákové :
Dnes na tebe myslím. I když smutná jsi, pro mě hvězda jsi.
Dnes i jako zítra šátek uvážu ti. I když odmítneš mě, štastný budu, uváži ho stejně.
Emílie moje, miluji tě vstoje.
Co je mi ve světe největší ?
Amerika ? svaz ten sovětský ? nikoli jen ty a ty to jsi.
Emilie Horáková a její odznak
Zápisník vedoucího Mičínského :
4.8.14:28 Kouše si nehty.
5.8.12.02 Pozoruje Horákovou.
5.8.22.33 Tváří se jak idiot.
6.8.06.00 Načapal jsem ho v koupelně již před budíčkem.
7.8.10.15 Cosi si zapisuje.
7.8.10.30 Stále si cosi zapisuje.
8.8.12.00 Je divný.
Výpověď hospodářky Kulínské :
Byl to takový tichý divný chlapec. Líbil se mi. Byl pohublý. Nevím proč utekl. Připadal mi rozhořčený. Asi neměl vztah k pionýrské organizaci.
Emiliin deníček :
Ach jo, zas další jeliman co mě očumuje. Blbeček.
Doma mu asi neřekli jak se má chovat. Emílie miluju tě, to mi furt píše.
Houbeles, ty jiskřičko.
Grónsko, tam se seber a jeď ať jsi ode mně co nejdál.
Blbeček to je.
Zdravotnice Jindřiška Dosoudilová :
Neznala jsem ho. Říkali že měl 6 prstů na levé noze. Za ty tři dny co tu byl jsem ho viděla jen jednou. Vzal si 8 náplastí a šel. Byl to milý hoch. Nohu měl dvaačtyřicítku, to já poznám.
No a to je asi vše. Zbývá najít Jiskru. Veškeré dostupné informace již máte.
Cache :
Nebude to žádná procházka s dětským kočárkem za pohádkovými bytostmi.
Zas na druhé straně v keši je pro XTF lovce připraveno několik nesehnatelných CWG z mojí sbírky.
Finále zaměřeno Oregonem, Dakotou i mobilem opakovaně, lítalo to cca 6 metrů sem a tam. Dejte proto na svůj kačerský čich a hint. Netřeba nikde nic odhrabávat, Rozhrnovat. Stačí se zamyslet a uchopit.
Hezkou zábavu.
Doporučené vybavení :
GPS, brufen, tužka, pionýrský šátek.
Cache je součástí série "Zapomenuté tragedie"