Kolektor Centrum Ostrava Mystery Cache
geotechnik: Provoz keše ukončen, do fyzického odstranění krabičky během následujícícho týdne můžete ještě logovat.
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
RÁD BYCH PŘEDAL KAČERŮM V RÁMCI MÉ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE NOVÉ, PODROBNÉ, PRO NĚKOHO MOŽNÁ ZAJÍMAVÉ INFORMACE VE KTERÝCH BYCH RÁD POUKÁZAL NA ZAJÍMAVOST GEOTECHNIKY A STAVEB ČI LOKALIT S NÍ SOUVISEJÍCÍCH, KOLEM KTERÝCH ČASTO JEZDÍ, CHODÍ, SPORTUJÍ NEBO ..
KOLEKTOR CENTRUM OSTRAVA
Základní údaje o objektu
Přímý investor : Statutární město Ostrava
Generální projektant : HUTNÍ PROJEKT OSTRAVA a.s.
Zhotovitel : Subterra a.s. a Ingstav Ostrava a.s.
Správce kolektoru : Ostravské komunikace, a. s.
Zahájení stavby : 01/2003
Dokončení stavby : 11/2005
Celková délka kolektoru : 1657,88 m
Světlý průřez kolektoru : 2,5 x 2,9 – 4,4 m - podle DN kanalizačního potrubí
Náklady dle smlouvy o dílo : 659 689 464 Kč bez DPH
Kolektory, v cizojazyčných zemích spíše servisní tunely, jsou průchozí liniová podzemní díla vedená pod povrchem v různých hloubkách, která slouží k ukládání a vedení inženýrských sítí a to jak trubních, tak kabelových. Jejich hlavními výhodami jsou stálá kontrola, snadnější údržba a oprava inženýrských sítí přímo v kolektoru bez nutnosti porušení a omezení komunikace. První kolektorová síť tohoto druhu byla vybudována ve druhé polovině 19. století v Londýně. V České republice se s budováním kolektorů začalo v roce 1969 v Praze a od té doby tam vyrostlo přes 93 km těchto sítí.
Popis projektu
Stále se zhoršující situace ve stavu podzemních inženýrských sítí v centru města Ostravy přivedla v roce 1994 Magistrát města Ostravy k rozhodnutí zpracovat základní koncepce řešení. Zkušenosti z ostatních měst směřoval řešení právě do výstavby kolektorů v rozšířeném historickém centru města. První realizovaná etapa výstavby ražených kolektorů v centru Ostravy byla stavba kolektoru Poděbradova úspěšně dokončená v srpnu 1999. V roce 2001 byla dokončena dokumentace pro stavební povolení kolektoru Centrum a ve stejném roce proběhlo stavební řízení. Stavba byla zahrnuta do celkového projektu „Rozšíření kanalizačního systému města Ostravy“, na který bylo městem získáno spolufinancování Evropskou unií z programu ISPA. Situování stavby vychází z požadavku na gravitační odvedení splaškové i dešťové vody z centra města a ze snahy vytvořit podmínky pro definitivní úpravu historického jádra Ostravy, která by již dále nebyla narušována výkopy pro opravy inženýrských sítí. Stavba kolektoru Centrum tak navazuje na kolektor Poděbradova, dále pokračuje okolo Elektry, pod ul. Zámeckou, pod Masarykovým náměstím, pod tř. 28. října, pokračuje pod ulicí Sokolskou a je ukončena propojením na kanalizační řad v prostoru před Novou radnicí v Ostravě. Celková délka kolektoru Centrum je 1658 m.
Charakteristika podloží
Ražba probíhala v hloubce cca 10 metrů (počva) pod povrchem. Typickým geologickým prostředím bylo rozhraní terciérních štěrkopísků ve svrchní části profilu a miocénních jílů v jeho podloží. Měnila se jednak výška tohoto rozhraní, ale také charakter štěrkopísků, které byly silně zahlíněné, ale i velmi nesoudržné s proplástky písků a navážek. Rovněž charakter podložních miocénních jílů se zásadně měnil - od jílů vysokých pevnostních parametrů až po jíly silně rozbřídavé a neúnosné. Ražba kolektoru probíhala v celé délce pod ustálenou hladinou spodní vody, která místy zasahovala až do výšky dvou třetin raženého díla.
Realizace díla a charakteristika konstrukcí
Vzhledem ke spádovým poměrům v centru Ostravy je kanalizační potrubí situováno do stropu díla, a tím bylo v zásadě rozhodnuto o definitivním průřezu. Je jím velmi nevhodný, vysoký a úzký podkovovitý profil o světlé šířce 2500 mm a výšce, která kolísá v závislosti na průměru kanalizačního potrubí ve stropě a pohybuje se od 2900 mm do 4400 mm. Z důvodu této výšky tak bylo nutné většinu trasy razit na dvě lávky. Ražba díla probíhala s využitím klasických hornických technologií s ručním výlomem, odtěžením kolejovými přehazovacími nakladači a primární výztuží v kombinaci příhradová výztuž a stříkaný beton. Pro ochranu stropu díla bylo vesměs aplikováno jehlování, příp. ochranné deštníky z injektovaných kotev. Definitivní dno kolektoru bylo provedeno jako železobetonová armovaná deska s příčnými nosníky HEB.
Statickými výpočty provedenými pomocí programových systémů MKP byly navrženy dimenze a skladba výztužných konstrukcí, pro které byl použit stříkaný beton C20/25 vyztužený ocelovými příhradovými oblouky ASTA a dvojitou mřížovinou. Vzdálenost výztužných oblouků byla 0,7 m u kolektoru a 0,5 m u komor. Základní tloušťka vrstvy stříkaného betonu byla 250 mm, u komor kolektoru pak 300 mm.
Přestože se celý kolektor nachází pod hladinou spodní vody a místní přítoky byly v některých úsecích velmi vysoké, v projektu není navržena izolace mezilehlá, ale jen izolace na vnitřní straně díla ve formě tzv. krystalizační hmoty (systém Vandex). Tato izolace se stříká přímo na definitivní ostění díla, které je stejně jako ostění primární ze stříkaného betonu. Proto bylo nutné dílo před aplikací systému důsledně otryskat a zatěsnit v místech významnějších přítoků. Po aplikaci krystalizačního nástřiku na stěny díla pokračovala izolace podsypem pod definitivní podlahu a izolačními pásky na styku podlahy s ostěním.
Realizace rozvodů
Pro napojení okolních budov jsou vybudovány kolektorové chráničky propojující kolektor s budovou. I tyto chráničky byly provedeny bezvýkopově řízeným vrtáním z kolektoru. Do každé budovy podél kolektoru jsou připraveny chráničky pro topnou a pitnou vodu, plynovou přípojku, přípojku NN a slaboproudu a pro kanalizační přípojku. Kanalizační přípojky od uličních vpustí i od jednotlivých domů byly připojovány do nových napojovacích šachtic propojených bezvýkopově s kanalizační troubou v kolektoru. Nové napojovací šachtičky umístěné v okraji chodníku, případně ve vozovce těsně u obrubníku umožní kontrolovatelné připojení jak domovních přípojek, tak i uličních vpustí. Zároveň tento systém zajistí možnost dodatečného připojování nových kanalizačních přípojek. Do nového páteřního kanalizačního sběrače je postupně v jednotlivých křižovatkách napojována stávající kanalizace spádované ke kolektoru. Vrtané kolektorové chráničky dosáhly délky více než 7 kilometrů vrtů v podmínkách hustě zasíťovaného centra. Pochopitelně bylo často nutné řešit nebezpečí kolize s existujícími sítěmi, což vrtání velmi komplikovalo a prodlužovalo.
Jako netradiční a unikátní řešení bylo umístění trubní trasy kanalizací v horní části kolektoru. Ve spodní části obdélníkové kolektorové chodby je vedena pitná voda, dvě izolovaná ocelová potrubí topné vody, případně páry, potrubí plynu a lávky pro kabely.
Při výstavbě bylo realizováno celkem 1265 m kanalizačního potrubí v profilech DN 200 až DN 1400 s 562 ks tvarovek a šachet. Pro vodovody bylo dodáno a smontováno celkem 1494 m potrubí v profilech DN 150 až DN 250 a DN 400 v tlakové třídě PN 10.
U vodovodního potrubí jsou místa křížení chodeb a změn vedení trasy kolektoru vystrojena z tvarovek vyrobených z nerezové oceli. Pro přímé úseky bylo použito sklolaminátové potrubí výrobce a dodavatele Hobas, stejně jako v případě kanalizačního potrubí.
Podklady
Novák, Petr, Franczyk, Karel, Kunc, Jaroslav: KOLEKTOR CENTRUM OSTRAVA, DOKONČOVACÍ PRÁCE A VYSTROJENÍ [online]. Ostrava: Konference Hradec Králové, 2006, s. 1-6.
Franczyk, Karel: KOLEKTOR CENTRUM OSTRAVA - SITUACE PO DVOU LETECH VÝSTAVBY [online časopis]. Tunel. 2005. 14. ročník. č. 3. s. 24 – 28.
Aldorf, Josef: Výstavba kolektorů ve městě Ostrava [online časopis]. časopis Stavebnictví. 2008. č. 7.
K samotné keši
Cache není na výchozích souřadnicích, na nich se nachází jeden z vchodů do kolektoru. Cache získáte vyluštěním kvízu níže:
1) O jaký kolektor se v tomto případě jedná:
A) Zařízení pro zachycení a přeměnu sluneční energie na jiné formy energie
A=3
B) Sběrná porézní hornina s nahromaděným zemním plynem
A=4
C) Liniové podzemní dílo sloužící k ukládání inženýrských sítí
A=5
2) Jaká je celková délka díla Kolektor Centrum?
A) 1657,88 dm
B=6
B) 1657,88 m
B=7
C) 1657,88 km
B=8
3) Kdy a kde byl postaven první kolektor na světě?
A) V 19. stol. v Londýně
C=5
B) V 20. stol. v Praze
C=6
C) V 21. stol. v New Yorku
C=7
4) V jakých letech a za jakou částku byl postaven Kolektor Centrum?
A) 01/2003 – 11/2005 za cca 660 miliónů korun českých
D=5
B) 01/1903 – 11/1905 za cca 660 tisíc korun českých
D=6
C) 01/1803 – 11/1805 za cca 660 korun českých
D=7
5) Jaký je světlý průřez díla a jaký je průměr kanalizačního potrubí?
A) 2,5 x 2,9 – 4,4 mm; DN 1400 cm
E=7
B) 2,5 x 2,9 – 4,4 dm; DN 1400 km
E=8
C) 2,5 x 2,9 – 4,4 m; DN 1400 mm
E=9
6) Jaký druh betonu a o jaké základní tloušťce byl na kolektoru použit?
A) házený beton C20/25 tloušťky 250 cm
F=4
B) stříkaný beton C20/25 tloušťky 250 mm
F=5
C) foukaný beton C20/25 tloušťky 250 nm
F=6
Finále je na N 49°50.ABC', E 18°17.DEF'
V keši je sice obyčejná tužka, ale vzhledem k micro velikosti kešky a tužky doporučuji buď ořezávatko nebo tužku vlastní.
Fotodokumentace
Additional Hints
(Decrypt)
An zntargh wfrz