Cestu ke keši si můžete zkrátit povídáním o habru. Je to velmi vitální stromek, dokáže vyrašit i ze stoletých pařezů. Tedy obvykle stromek, neboť i když dokáže dorůst až 25 metrů, spíše než velikány ho vidíme v tvarovaných živých plotech. V zimě z něj neopadávají lístečky, proto „funguje“ celoročně.
A báječně obrůstá, proto se s ním často setkáte při dobrovolném bloudění. Nově je například habrové bludiště věnované Komenského labyritnu a Poutníkově cestě postavené v Brandýse nad Orlicí. Půdorys habrového labyrintu tvoří zjednodušená, azimutálně pojatá kresba zemské koule, kde hlavní poledníky a rovnoběžky jsou rafinovaně přerušované a komplikují tak cestu do středu. Ale habrových, nebo spíše habrodubových lesíků je dost i na Valašsku, kdo chce bloudit mimo Brandýs, nechť nechá doma navigaci i mapu a nedívá se na turistické značky:-)
Pubertu ukončuje mezi dvacátým a čtyřicátým rokem. Habr je zároveň kluk i holka. Klučičí část habru je jehněda s květy umístěnými jednotlivě v úžlabí listenů, bez okvětí a listence, s několika (4-12) tyčinkami. Holčičí část habru je pro změnu také jehněda, ale abyste ji dokázali poznat, je trojlaločná s listencovým obalem a má šupinkovité okvětí a 2 nitkovité blizny. Plod je oříšek s křídlem. Vzniká a do světa se dostává pomocí větru, klíčí jednoduše a téměř kdekoliv až dva roky a fakt se špatně vytrhává. Ale výborně sází. Méně talentovaným zahradníkům s touhou zasadit vlastní strom habr rozhodně doporučuji, stačí najít plevelného semenáčka, při trhání ho nepřetrhnout a strčit ho do hlíny – úspěch máte jistý.
Habrovelikánů s průměrem kmenu nad 3 metry je u nás 14, všechny jsou to stromy vzácné a památné. Nejstaršímu je asi 170 let, obvykle se ale dožívají stovky, potom se už v kmeni vytvářejí dutiny a začíná jeho postupný rozklad.
Habrovému dřevu se říká „železné“, je totiž tvrdé, odolné vůči nárazu i zkrutu, takže se dobře hodilo na cepy, palice, topůrka a násady různého nářadí. Ozubená kola v mechanismu či vačkové hřídele větrných mlýnů se také dělaly z habru, podobně jako ševcovská kopyta a soustružené koule a kuželky na bowling. Pokud na vás tedy někdo bere habrový klacek, raději utíkejte:-)
Protože dřevo habru přibývá pomalu, pro hospodářské účely se u nás nevysazuje (celkem šikovně svou výsadbu zvládá habr sám). U nás je původní pouze jeden druh habr obecný (Carpinus betulus L.). Ten také spatřil praotec Čech, když doputovat na Říp (nebo možná ne, teď ho tam nicméně najdete). Ostatních 35 druhů habrů najdete hlavně v mírném pásmu východní Asie, nebo vzácně v arboretech, kam je z té Asie někdo dovezl.
No a po dlouhém takřka odborném výkladu přijde několik kontrolních otázek:-)
Který strom byl vyhlášen Lesy ČR jako strom roku 2011?
Je keška věnovaná habru umístěná na habru?
Je strom naproti, ze kterého vystupuje nymfa, buk?
Odpovědi na obě otázky si nechejte pro sebe, s ničím nesouvisí:-)
Pokud budete chtít navštívit keš, je zajímavější odpověď na otázku, kde je? Napovím jenom tolik: N 49°25´, E 017°57´. Strom, na kterém je keška umístěná, jsem vám co možná nejlépe nakreslila, jistě ho v lese na najdete:-)
POZOR! CHRAŇTE SVŮJ SLUCH! NEŽ ZMÁČKNETE PLAY, ZACPĚTE SI UŠI NEBO POUŽIJTE PŘILOŽENÁ OCHRANNÁ SLUCHÁTKA!
Pro prvního nálezce je v keši připraven flash disk s nahrávkou skupiny Žamboši uskutečněnou právě zde a pro habr.
Při hledání buďte trpěliví. Počítejte s tím, že na Valašsku nefungují GPS vždy zcela přesně, jak Vás při příjezdu do Valašského Meziříčí upozorní tato dopravní značka:-)
Pokud jste hraví a podobné úlety vás baví, níže najdete odkazy na podobné bláznivé keše nebo série keší. Na každém obrázku je vyznačeno, co byste tam mimo jiné měli najít. Razítka si můžete narazit do zápisníčku (velmi oblíbená činnost u dětí), raznice vám vyrazí v zápisníčku výsek stromu. Obrázky a kartičky máte k dispozici. CWG i přes zoufale špatný poměr výměny neustále doplňuji, přesto se může stát, že nebudete mít štěstí a v keši ho nenajdete. Pokud budete chtít, napište na mail pinkturtle@seznam.cz a můžeme se dohodnout na směně poštou.