Javor klen (Acer Pseudoplatanus)
Javor klen (Acer pseudoplatanus) je druh stromu z čeledi mýdelníkovité. Někdy bývá nazýván též javor horský.
Jedná se o poměrně mohutný strom, výjimečně dosahuje výšky až 40 m a obvodu kmene i přes 300 cm. Kleny se v příhodných podmínkách dožívají maximálně 300 až 400 let. i ve tvarech listů a plodů. Kůra je zpočátku hladká, šedá, od středního věku tmavě šedá. Borka klenu (Borka - odumřelá, povrchová vrstva kmene nebo kořene. Je tvořena odumřelými buňkami. Bývá často nesprávně označovaná jako kůra. Má ochrannou funkci.) je šedohnědá, šupinovitě až deskovitě odlupčivá (to dodává klenu charakteristický vzhled). Vstřícné po obvodu nerovnoměrně pilovité listy dosahují velikosti do 12 cm a jsou dělené do 5–7 laloků. Laloky na rozdíl od příbuzného javoru mléče nejsou ostře zašpičatělé. Plodnost stromů nastupuje poměrně brzy (u solitérních stromů asi v 25 letech) a je každoroční. Květy javoru jsou nevýrazné, zelené, uspořádané v hroznech, plody jsou dvounažky s křídly. Křídla spolu svírají ostrý úhel. Strom se rozšiřuje pomocí větru (anemochorie).
Javor klen je polostinnou dřevinou náročnější na půdní i vzdušnou vlhkost. Roste nejčastěji na humózních vlhčích půdách s vyšším podílem skeletu (kamenů) a na suťových půdách obohacených dusíkem. Je typickou dřevinou vyšších poloh s oceánickým typem klimatu. V ČR tak roste v nadmořské výšce 400 až 1300 m. Klen je typickým druhem biotopů suťový les a horská klenová bučina. Místy se jako příměs může vyskytovat i v jiných typech bučin. Vzhledem k šíření větrem mohou jeho semena překonávat i relativně velké vzdálenosti, navíc mají poměrně dobrou klíčivost (pod jediným klenem na neudržované louce tak může být až 10 000 semenáčků). Klen porůstá (kolonizuje) také opuštěné stavby, zídky a kamenné snosy na hranicích pozemků. To je dáno skutečností, že tyto sekundární biotopy na antropogenních stanovištích jsou svým charakterem blízké suťovým lesům (v podstatě suť často obohacená dusíkem).
Javor klen není častou dřevinou vysazovanou v parcích (oproti mléči), místy (zejména v podhorských oblastech) se používá na stromořadí. V lesích je nejvíce rozšířeným javorem ale i tak jeho procentické zastoupení zůstává nízké. Lesníci jej používají jako meliorační a zpevňující dřevinu v místech s mělčí či suťovou půdou, kde by se již buku či smrku tolik nedařilo. Lesní půdu dobře stíní a svým opadem zlepšuje. Dřevo je světlé bez barevně odlišeného jádra. Je středně těžké, tvrdé, těžko štípatelné s krátkými vlákny. V suchu je trvanlivé, ale ve vlhku rychle podléhá hnilobě. Javory kleny byly od středověku využívány k výrobě potaše při tzv. popelářství. Pálením zejména javoru a břízy, ale také buku se získával draselný popel. Z něj se vyluhováním vodou a následným odpařením získávala potaš - surovina nezbytná pro výrobu skla, mýdla ... V mnoha, jinak přirozených lesích, tak bylo zastoupení klenu a břízy touto činností sníženo.
Přírodní rezervace Kelčský Javorník
PR Kelčský Javorník představuje lesní porosty pralesovitého charakteru na příkrém severním úbočí nejvyššího vrcholu Hostýnských vrchů, Kelčském Javorníku. Strmý a místy suťový svah je rozčleněn několika hluboce zaříznutými koryty potoků, které odvádějí vodu po dešťových přívalech a jarním tání sněhu, v nejvíce exponovanýh místech dosahuje sklonu až 55° !!!. Nachází se v nadmořské výšce 522 - 864 m, asi 3,5 km západně od obce Rajnochovice. Celková výměra rezervace je 122,3 ha.
Vegetaci přírodní rezervace tvoří společenstva květnatých bučin asociace Dentario enneaphylli-Fagetum a suťových lesů asociace Mercuriali-Fraxinetum, v malé míře i asociace Festuco-Fagetum. Ve stromovém patře převládá javor klen (Acer pseudoplatanus), buk lesní (Fagus sylvatica) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), přimíšen je jilm drsný (Ulmus glabra), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a pouze ojediněle se vyskytuje jedle bělokorá (Abies alba).
Z fauny zde byli pozorováni mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), skokan hnědý (Rana temporaria) a ropucha obecná (Bufo bufo), z plazů ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). Z ptáků zde hnízdí strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), lejsek malý (Ficedula parva), holub doupňák (Columba oenas), holub hřivnáč (Columba palumbus), linduška lesní (Anthus trivialis), pěvuška modrá (Prunella modularis), střízlík obecný (Troglodytes troglodytes), červenka obecná (Erithacus rubecula), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis), budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix), budníček menší (Phylloscopus collybita), budníček větší (Phylloscopus trochilus), brhlík lesní (Sitta europaea), káně lesní (Buteo buteo) aj. V širším okolí nepravidelně hnízdí krkavec velký (Corvus corax) a čáp černý (Ciconia nigra). Ze savců se zde vyskytují rejsek obecný (Sorex araneus), rejsek malý (Sorex minutus), myšice lesní (Apodemus flavicollis), norník rudý (Clethrionomys glareolus), kuna lesní (Martes martes), liška obecná (Vulpes vulpes), zajíc polní (Lepus europaeus), daněk evropský (Dama dama) a srnec obecný (Capreolus capreolus).
Ke keši
Jak je napsáno v úvodním odstavečku, výchozí souřadnice nebyly vybrány náhodně. Jeden z Javorů (právě na výchozích souřadnicích) na Kelčském javorníku byl v říjnu 2012 svědkem natáčení jedné kytarové skladby vsetínské kapely Žamboši.
Krabičku najdete v oblasti přírodní rezervace Kelčský Javorník, když si zjistíte výšku tohoto kopce (ABC.D m n.m.) a číslo E, které je počtem písmen v názvu státu, který má javorový list na státní vlajce. Keš najdete na souřadnicích, které zjistíte po dosazení čísel A, B, C, D, E do jednoduchého vzorce.
FINAL:
N 49°24.[B-2][A+1][C]'
E 17°46.[E-1][A-C][D-2]'
Pro kontrolu: součet všech číslic z finálních souřadnic je 68.
A ještě poznámka: Některé zdroje uvádějí nadmořskou výšku 862,6 m n.m. To není správně! Hledejte jiný údaj.
!!! Pozor, změna souřadnic k 17. 12. 2017!!!
Protože strom, kde byla keš umístěna, po vichřici padl, došlo k mírnému posunu finále (cca 100 m).
Signál v místě hodně lítá, tak jsem doplnil snad podrobný hint.
Snad jsem umístěním keše neodsoudil další strom k pádu.
!!! Pozor, změna souřadnic k 12. 7. 2015!!!
Protože strom, kde byla keš umístěna, byl pokácen, došlo k mírnému posunu finále.
Zdroje pro listing:
1. Květena České republiky, díl 5 / B. Slavík (Ed.). - Praha : Academia, 1997. - S. 154.
2. http://cs.wikipedia.org/wiki/Javor_klen
3. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Acer_pseudoplatanus_'Atropurpureum'_JPG1.jpg
4. http://www.mindpicnic.de/cardbox/blaetter/5/
5. Rezervační kniha PR Kelčský Javorník. - Depon. in KÚ Zlínského kraje.
6. Gogela, F. (1907): Z květeny Javorníka u Rajnochovic.