Zaniklou ves Bystřec objevil roku 1959 dr. Ervín Černý a v letech 1975 až 2004 proběhl na jejím území v Rakoveckém údolí, zhruba 4 km na jihovýchod od Jedovnic , rozsáhlý archeologický výzkum, který zpočátku řídil dr. Vladimír Nekuda a poté dr. Ludvík Belcredi.
Ves byla založena Bohušem nebo Hartmanem z Ceblovic kolem poloviny 13. století a patřila k jedovnickému jádru starého holštejnského panství. První písemná zmínka pochází zřejmě z roku 1349, neboť německý název Mehrlinslag ve výčtu holštejnských osad v sobě s největší pravděpodobností skrývá Bystřec. Pod názvem Bystricz byla ves poprvé uvedena v roce 1371, kdy Vok II. z Holštejna nechal zapsat věno své ženě Skonce na vsích holštejnského panství. Ves byla později odprodána již jako pustá společně s Jedovnicemi roku 1464 Matěji Želetavskému. V držení rodu Želetavských zůstala do let 1573 až 1575, kdy bylo jedovnické panství postupně připojeno zpět k holštejnské državě.
Ves Bystřec ležela v širokém hlubokém údolí na vyvýšenině po obou stranách potoční nivy potoka Rakovec. Podle reliéfních stop po staveních se jednalo o dvojřadou osadu s potokem uprostřed. Její délka byla 430 m a vzdálenost obou řad domů dosahovala na jihovýchodním konci 102 m a na severozápadním konci 30 m. Povrchovým průzkumem bylo zjištěno 21 reliktů v severovýchodní řadě a 20 reliktů v jihozápadní řadě. E. Černý uvádí, že ves měla ves zřejmě 11 stavení v každé řadě, podle L. Belcrediho bylo stavení 18 až 19.
Plužina (všechny pozemky patřící ke vsi a využívané k zemědělským aktivitám) vsi Bystřec se dochovala celá. Její severní polovina patří dnes do katastru obce Senetářov, jižní pak do katastru obce Jedovnice. Jednalo se o záhumenicový typ plužiny (půda byla rozdělena do dlouhých pásů napříč katastrálním územím) se vzdáleným odstupem parcel od osady, doplněný v severní polovině rozsáhlou přídatnou tratí (ucelený pás hospodářských pozemků patřících k jedné osadě). Plužina se rozkládala na mírně zvlněné, zpravidla méně svažité plošině. Severovýchodní záhumenicovou část zaniklé plužiny tvořilo 12 klínových parcel dlouhých 500 až 1150 m, celková výměra byla cca 84 ha. Přídatná trať v severní polovině plužiny obsahovala 18 parcel orientovaných na sever a 2 příčné parcely. Zhruba uprostřed přídatné trati se nacházel lom, odkud patrně část osady těžila kámen. Délka parcel se pohybovala mezi 500 až 950 m. Celková plocha přídatné trati byla cca 103 ha. Jižní polovina plužiny měla rovněž záhumenicový charakter se vzdáleným odstupem od osady. Byla tvořena 13 parcelami značně rozdílných šířek. Příčinou mohly být majetkové poměry nebo rozdílná kvalita půdy. Na začátku plužiny, nedaleko jižního konce osady, se nacházel stěnový lom, odkud byl pravděpodobně brán materiál při budování osady. Průměrná délka parcel jižní poloviny plužiny byla 1300 až 1600 m, celková plocha pak činila cca 206 ha. Celková rozloha obou polovin bystřecké plužiny byla tedy 393 ha.
Při určování doby a příčiny zániku vsi Bystřec se vycházelo z archeologických nálezů, zemských desek (předchůdce pozemkových knih) a půhonných knih (knihy, v nichž byly evidovány tzv. půhony, tzn. popohnání před soud). Značné množství nalezené keramiky, železných předmětů a do červena vypálené vymazávky, uhlíku a ohořelých trámců svědčí o tom, že ves postihl ničivý požár. Vzhledem k tomu, že obyvatelé neměli čas odnést si své životní a pracovní potřeby, musel tento požár přijít rychle a nečekaně. K takovýmto situacím docházelo při válečných taženích, ovšem v období mezi rokem 1437, z kterého pochází poslední zmínka o této vsi jako osídlené, a rokem 1464, kdy je ves poprvé zmiňována jako pustá, k žádným válkám v této oblasti nedošlo.
Dr. Ervín Černý se domníval, že k zániku vsi došlo v letech 1420 až 1431, kdy touto oblastí táhla nejprve katolická vojska vedená biskupem Janem Železným a poté husitská vojska. Nesoulad s výše zmíněným rokem 1437, kdy měla být obec ještě osídlená, vysvětluje E. Černý domněnkou, že zápis provedený do zemských desek roku 1437 jako záznam o odstoupení panství Vokem V. z Holštejna Henikovi z Valdštejna neodpovídal stavu z tohoto roku, ale stavu v době prodeje, k němuž došlo ještě před válečnou katastrofou. Podle dr. Ludvíka Belcrediho však k zániku vsi došlo už dříve. Ves Bystřec měla být přepadena, vypálena a vyvražděna při bojích mezi moravskými markrabaty Joštem a Prokopem Lucemburskými roku 1401, a to Ješkem Puškou z Kunštátu a Otaslavic. Podle některých zdrojů zůstal údajně obydlený pouze jeden kamenný dům, a proto byla ves uváděna ještě roku 1437 jako osídlená.
Zdroj: Ervín Černý, Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1992
Na výchozích souřadnicích keš nehledejte, souřadnice keše jsou ukryty ve dvou výše uvedených mapách, respektive v jejich...
Na vnitřní straně logbooku je uveden Tracking Code našeho TB Theresa’s spruce, který nenávratně zmizel v čísi kapse, takže jsme se ho rozhodli tímto způsobem stylově „uložit“. Pokud chcete, můžete si tento TB zalogovat jako Discovered.
