Zaniklá obec Budkovany (nebo také Budkovan (1371) či Bukowany (1437)) se nacházela v současném katastru Jedovnic, v nadmořské výšce 470 až 495 metrů nad rybníkem Budkovan, který mimochodem dodnes připomíná její existenci.
Budkovany patřily k jedovnickému jádru holštejnské državy a založil je zřejmě Bohuš nebo Hartman z Ceblovic v druhé polovině 13. století. První výčet holštejnských osad z roku 1349 sice Budkovany neobsahuje, ale podle topografického sledu osad byl jejich původní název patrně Ulraichslog. V dalším výčtu z roku 1371, v němž jsou názvy převážné většiny osad již počeštěny, se poprvé objevuje název Budkovany. Součástí holštejnské državy zůstaly Budkovany až do roku 1464, kdy je již jako pusté prodal Vok V. z Holštejna společně s rovněž již pustými Dvorci a západní polovinou vsi Podomí novému majiteli vsí Kotvrdovic a Senetářova, panu Smilkovi z Loděnice. V držení zpustlých Budkovan se vystřídaly další čtyři rody, nejdéle pak rod Gedeonů z Olešničky. Roku 1574 se kotvrdovické panstvíčko stalo společně s pustými Budkovany opět součástí holštejnsko-rájeckého panství.
K zániku Budkovan došlo zřejmě mezi léty 1437 až 1464, nicméně vzhledem k 17letému uzavření zemských desek (předchůdce pozemkových knih) není vyloučeno, že se tak stalo ještě před rokem 1437. Vzhledem k nalezení nadměrného množství vypálené mazanice byl příčinou zániku pravděpodobně požár.
Ves se rozprostírala na plošině mezi okrajem současného lesa a jižní hrází rybníka Budkovan. U okraje rybníka se zachovaly čtyři relikty v podobě okrouhlých nevysokých vyvýšenin. Pátý relikt se nachází až v okraji lesa a má podobu čtverce o straně 6 m. Prostor mezi prvními čtyřmi relikty a tímto pátým reliktem je již po staletí obděláván, takže není možné přesně určit počet domů ani půdorys vsi. Určit však lze její délku, která byla zhruba 300 m. Podle dochovaných stop typu plužiny (všechny pozemky patřící ke vsi a využívané k zemědělským aktivitám) se předpokládá, že se jednalo o dvouřadou ves s atypickou plužinou. Jižně od horního konce vsi se nacházel stěnový kamenolom. Budkovanská plužina byla dosti vzácného vějířovitého typu (viz 2. obrázek). Obsahovala 9 záhumenicových parcel na jihovýchodě a 4 záhumenicové parcely na severozápadě, mezi nimiž se nacházel klín s dalšími 13 menšími parcelami. Délka záhumenicových parcel se pohybovala od 600 do 1300 metrů. Dnes zalesněná plocha zaniklé plužiny představuje cca 180 ha. Celková plocha plužiny pak byla cca 230 ha. Je navíc velmi pravděpodobné, že k budkovanské plužině patřil i záhonový úsek v lesní trati Dvorce na východ a severovýchod od rybníku Budkovan. Pak by měla výměra plužiny vsi Budkovany cca 270 ha.
Zdroj: Ervín Černý, Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1992
Na výchozích souřadnicích keš nenajdete, ta se nachází na souřadnicích:
N 49° BY,AOY
E 016° KV,UNU
Vzhledem k logům některých kešerů upozorňujeme, že ke keši se dá dostat, aniž by bylo nutné chodit přes pole.
25. 4. 2015 – Po dnešní údržbě bychom měli pár připomínek:
1) Propiska je součástí keše stejně jako logbook, takže ji prosím nechejte v keši a neberte si ji. Je určena pro ty, kteří nemají propisku s sebou a chtějí se zalogovat do této keše.
2) Když se někomu stane, že strhne úkryt nebo poničí krabičku, je slušnost o tom informovat ownera.