Mikroregion Heřmanoměstecko vznikl v roce 2000 s cílem rozvíjet spolupráci v oblastech podporující rozvoj cestovního ruchu, ochranu životního prostředí a vznik pracovních příležitostí.Celková rozloha mikroregionu je 73 km2.
Historie Heřmanoměstecka
Území zdejší krajiny bylo od dávných dob zalesněno. Rozsáhlé pralesní porosty tvořily jedle, buky a duby. Železné hory se svým neopakovatelným kouzlem vděčí za svůj název železnorudným kutištím. Jejich zbytky lze ještě nalézt v okolí Heřmanova Městce. Dobývalo se tu snad již v 1. tisíciletí př.n.l. K soustavnějšímu osídlení zde došlo ale až v 10. století, kdy oblast ovládali Slavníkovci. Jejich vyvražděním roku 995 došlo ke sjednocení země pod vládu Přemyslovců a my se dovídáme, že již na konci 11. století existoval v Jezbořicích knížecí dvorec, tedy důležité hospodářské centrum.
Velmi starou obcí je také Kostelec u Heřmanova Městce, neboť jeho kostel je původně románský. Kostel byl opevněn valy a příkopy a dnes v něm nalezneme velmi cenné středověké nástěnné malby. V roce 1266 se poprvé uvádí název Železné hory (Montes Ferreus), a to v Letopisech zbraslavských. 13. století bylo dobou kolonizace, která výrazně změnila tvář krajiny. Lesy byly mýceny, ustupovaly novým vesnicím a orné půdě. Většina obcí pochází z této doby, což dokládají většinou původně gotické kostely jako např. kostel sv. Petra a Pavla v Rozhovicích. V polovině 15. stol. přicházejí do Heřmanova Městce spolu s českými osadníky také Němci. Tak byli tehdy nazýváni i židé. Zhruba v této době se začínají psát dějiny velké židovské obce v Heřmanově Městci.
Památkou na její existenci je židovský hřbitov ze 16. stol.- jeden z nejstarších a nejrozsáhlejších v Čechách, nově zrekonstruovaná budova bývalé synagogy z konce 19. stol. a bývalá židovská škola, v níž je dnes umístěna Gallery Cyrany. Okolí bohaté na železné rudy umožňovalo výrobu železa, při níž se k dmýchání od začátku novověku začalo používat vodní síly. V roce 1610 vznikla takováto pec dmychačka v Kostelci u Heřmanova Městce a v pol.
17. století byla tamtéž postavena vysoká pec. V Klešicích existoval zase hamr na zkujňování surového železa, mlýn se sušárnou ovoce a stupník na zpracování smrkové kůry, jehož celé strojní zařízení bylo ze dřeva. Stála tu v roubené přístavbě také varna povidel se třemi kotli. Kromě ještě dalších zařízení na vodní pohon, např. soukenických valch, mlel na Doubravě dřevěný větrný mlýn. V době baroka se přestavovaly vesnické kostely např. ve Svinčanech a domy na náměstí v Heřmanově Městci, který je městskou památkovou zónou. Pozdně barokní podobu dostal za hraběte Šporka i zámek, za nímž se dnes rozkládá anglický park s mnoha chráněnými stromy. Přestavba zámku do dnešní podoby byla provedena za majitelů Kinských. Velmi pozoruhodný je také pozdně barokní kostel sv. Bartoloměje na náměstí, který svou vyhraněnou a ucelenou koncepcí přesahuje rámec lokální východočeské architektury. Uvnitř něj nalezneme cenné nástropní malby, gotickou křtitelnici a hrobku Žerotínů s rakvemi ze 16. stol. (přístupná veřejnosti).
Zajímavé jistě je, že v roce 1875 se v Městci jako na prvním místě v Čechách hrála kopaná. Tento sport přivezl hrabě Kinský z Anglie. Kromě sportu umožňovaly v 19. století utužení zdraví i tzv. Eliščiny lázně v Konopáči.
Lázeňství také kvetlo již od 16. století nad krasovými vodami ve Vápenném Podole. Tyto lázně byly v provozu až do 19. století a léčil se zde i V. K.
Klicpera. Jako upomínka na ně stojí v obci lázeňský dům z roku 1802 s pamětní deskou Otakara Ostrčila, který zde také tvořil. Kromě toho byla obec v 19.století významná i dobýváním grafitu, který se na místě plavil a tuha se dovážela do Prahy.
POKUD JSTE SPRÁVNĚ ZAPISOVALI BONUSOVÁ ČÍSLA, PAK FINÁLKU NAJDETE NA SOUŘADNICÍCH:
N 49°AB.CDE E 015°FG.HIJ