Město leží u úbočí Železných hor při přechodu do Polabské nížiny. V prostoru dnešního města se křížily dvě původní obchodní stezky, trstenická a čáslavsko-chrudimská.
Podle ní vznikla kdysi ulicová ves ve směru západ - východ. Čočkovitý tvar náměstí svědčí o předlokačním vzniku. První písemná zmínka o městě je z roku 1325. Záhy zde byl vybudován kostel a kolem něj hřbitov. V roce 1591 je zmiňován městský zámek, který byl přestaven do poloviny 17. stol. Před zámkem je vytvořeno nové čtvercové náměstí, jehož východní stranu tvoří dvorec Medov - hřebčín. V roce 1761 je dostavěn barokní kostel na náměstí, který je dominantou města. Asi od poloviny 17. stol. se v severní části formovalo židovské město se synagogou, školou a hřbitovem. Město výrazně rostlo také v 18. a 19. století. Tehdy vznikla zástavba podél dnešní Čáslavské ulice. Ve druhé polovině 19. století zůstává stavební rozsah v hranicích původního městského systému, změnou je zvýšení hladiny zástavby. Novodobý vývoj spojený s postavením železnice vedené po západním obvodu města zaznamenal podstatnější urbanistické obohacení města. Ve 2. polovině 20. stol. vývoj pokračoval a vedl k dotvoření uliční sítě. Jádro města sice postihly dílčí necitlivé modernizace, urbanisticky však nebylo narušeno a zachoval se zde i větší počet památkově významných domů. Od roku 1 990 je jádro Heřmanova Městce vyhlášené městskou památkovou zónou.
![]()
Heřmanův Městec je v řešeném mikroregionu centrem občanské vybavenosti a pracovních příležitostí spádového území. Ve své centrální zóně obsahuje nejvýznamnější budovy městského i nadměstského charakteru, kostel, faru, starou radnici, budovu školy, městský úřad, městský zámek, dvůr Medov. Jsou zde též soustředěny jak obchodní zařízení se základním zbožím tak i specializované prodejny. V centrální zóně nalezneme též několik provozoven veřejného stravování, ubytování, služby, objekty kulturní (kino, knihovna), zdravotní středisko, domov důchodců. Ze sportovních zařízení jsou v Heřmanově Městci sportovní hala v areálu navazujícím na Sokolovnu, fotbalová hřiště, tenisové kurty, v místní části Konopáč je areál koupaliště a camping. K městu náleží místní části Chotěnice, Radlín, Konopáč a Nový Dvůr.
K 1. 1. 2002 mělo město 4.980 obyvatel. Charakteristickým prvkem Heřmanova Městce je jeho poloha v dotyku s rozsáhlými plochami zeleně (zámecký park, Bažantnice, Palác). Na komunikační skelet jsou navázány výrobní plochy - Nový Dvůr a plochy v západní části města, vážící se na trase železnice a plochy železničního nádraží.
Z hlediska celkového charakteru působí Heřmanův Městec jako historické sídlo s překrásným krajinným okolím a velmi dobrými předpoklady pro další rozvoj cestovního ruchu a pracovních příležitostí pro spádové území. Kulturním centrem města je areál židovského ghetta. Po úspěšném zrestaurování slouží ke koncertům a společenským akcím prostor Synagogy. V židovské škole je umístěna stálá expozice děl východočeských umělců 20. století - uvidíte zde díla např: J. Zrzavého, J. Čapka, J. Kotíka, F. Kupky, J. Štýrského, J. Šímy, J. Šerýoha, V . Špály, J. Váchala, B. Reyneka, V. Komárka, O. Guttfreunda, L. Zívra, O. Zoubka a dalších.
Keš je součástí série Mikroregionu Heřmanoměstecka a tak prosím mějte na paměti, že je potřeba si ZAPSAT BONUSOVÉ ČÍSLO !!!