Navede vás na místo - "genius loci"
bydliště a sousedství, nejslavnější dvojice českých cestovatelů.
Ing. Miroslav Zikmund * 14. 2. 1919 Plzeň
Už v dětství toužil po cestování, projel železnicí celou republiku až k Podkarpatské Rusi, psal si deník a poznámky těsnopisem. Maturitu složil na reálném gymnáziu v Plzni roku 1938 a nastoupil Vysokou školu obchodní v Praze, kde se jeho osud na dlouho propojil s osudem Jiřího Hanzelky.
Vydali řadu cestopisných próz a v mnoha časopisech uveřejnili cestopisné reportáže. Jsou také autory čtyř celovečerních a 147 krátkometrážních filmů.
14. 2. 1919 – narozen v Plzni, otec strojvůdce, matka v domácnosti. Od mládí se zajímá o zeměpis, těsnopis, statistiku, jazyky a literaturu, vede herbář. V roce 1938 absolvoval Masarykovo reálné gymnázium v Plzni – začal studovat na Vysoké škole obchodní – zde se setkává se s Jiřím Hanzelkou a vytvoří plán „5“ (pět světadílů) 1939–1945 – po uzavření vysokých škol pracoval jako úředník – dál se s JH připravuje na svou cestu – v Univerzitní knihovně, v Orientálním ústavu, výpisky z National Geographic, překreslovali mapy, studovali jazyky a opisovali hospodářské rozbory. 1946 – absolvoval univerzitu a získává inženýrský diplom – přihlásil se na praxi u kopřivnické výrobní linky a tak spolu s JH přesvědčil vedení podniku Tatra, aby jim dalo k dispozici tehdy nejdokonalejší vůz T 87, tzv. ministerskou osmičku. Stali se obchodními zástupci firmy Tatra.
Ing. Jiří Hanzelka * 24. 12. 1920 Štramberk † 15. 2. 2003
se narodil 24. 12. 1920 ve Štramberku u Nového Jičína. Zemřel po dlouhé a těžké nemoci 15. 2. 2003. Od otce, zkušebního řidiče automobilky Tatra, získal cit pro ovládání automobilu a zálibu v motorech. Maturitní zkoušky složil na Obchodní akademii v Praze roku 1938 a nastoupil na Vysokou školu obchodní.
24. 12. 1920 – narozen ve Štramberku. Otec Ferdinand pracoval ve vývojovém oddělení Tatry Kopřivnice. Poté nastoupil jako řidič k ministru Hodžovi a přestěhoval se s rodinou do Bratislavy. 1938 – absolvoval obchodní akademii v Praze – začal studovat na Vysoké škole obchodní – zde se setkává se s Miroslavem Zikmundem a vytvoří plán „5“ (pět světadílů) 1939–1945 – po uzavření vysokých škol nuceně nasazen. Pracoval jako zemědělský dělník a později jako úředník – dál se s MZ připravuje na svou cestu – v Univerzitní knihovně, výpisky z National Geographic, překreslovali mapy, studovali jazyky a opisovali hospodářské rozbory. 1946 – absolvoval univerzitu a získává inženýrský diplom – přihlásil se na praxi u kopřivnické výrobní linky a tak spolu s MZ přesvědčil vedení podniku Tatra, aby jim dalo k dispozici tehdy nejdokonalejší vůz T 87, tzv. ministerskou osmičku. Stali se obchodními zástupci firmy Tatra.
Život se rovná součtu přesného počtu náhod. To vždy tvrdil Miroslav Zikmund a nejspíš měl pravdu. Jen díky sérii šťastných událostí mohl s Jiřím Hanzelkou zahájit nejúžasnější dobrodružství, jaké si lze představit. Od té doby uplynulo přesně 65 let.Považovali je za bláznivé snílky, nakonec procestovali celý svět a staly se z nich legendy…
V letech 1947 - 1950 podnikli společně studijní cestu do Afriky a Latinské Ameriky, v letech 1959 - 1964 (ještě se dvěma spolupracovníky) do Asie a Oceánie. Od roku 1951 byl Zikmund spisovatelem a novinářem ve svobodném povolání. Po dobu zákazu veřejné a publikační činnosti (1969 - 1989) a po odepření důchodu (1979 - 1986) i možnosti zaměstnání se věnoval genealogii a pořádání obsáhlého archivu Hanzelky a Zikmunda, který společně darovali Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně. V roce 1999 byla na Zikmundově rodném domě u příležitosti jeho 80. narozenin odhalena pamětní deska (jeho reliéf podle fota z doby první cesty a text: "V tomto domě se 14. 2. 1919 narodil a do roku 1927 žil český cestovatel a spisovatel Miroslav Zikmund.")
V témže roce, přesně 16. září, bylo Miroslavu Zikmundovi na slavnostním zasedání plzeňského zastupitelstva uděleno čestné občanství města Plzně.
Rozsáhlá výstava snímků Miroslava Zikmunda a Jiřího Hanzelky se uskutečnila v Plzni v roce 2003 (květen - listopad). Autorem kolekce fotografií, které byly k vidění ve Velké synagoze, Pivovarském muzeu a Návštěvnickém centru Plzeňského Prazdroje, byl Radovan Kodera. Ze zhruba 120 tisíc negativů vybral 280 fotografií. Později byla kolekce fotografií rozšířena na 385 zvětšenin. Její části byly vystaveny například v Moskvě, ve Zlíně, v Dillí, v německém Zwönitz, ve Slovenském národním muzeu v Bratislavě nebo na Pražském hradě.
Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně věnovali cestovatelé svůj rozsáhlý archiv a na jeho základě zde vznikla stálá expozice. S inženýry Hanzelkou a Zikmundem pěti světadíly, která je souhrnem jejich poznatků z cest s množstvím dokumentů a fotografií. Jejich dobrodružné výpravy začaly v roce 1947, kdy se vydali vozem Tatra do Afriky s cílem uskutečnit cestu kolem světa. To se jim kvůli politickým poměrům nepodařilo. Přímo z cest dodávali redakcím časopisů a rozhlasu reportáže. To vše tehdy bez internetu a dalších elektronických vymožeností: texty psané na psacím stroji posílali leteckou poštou, stejně tak fotografie, které si dávali vyvolat v místních filiálkách firmy Kodak. Lidé si je rychle zamilovali, články si vystřihovali a schovávali. Nebyla to však vůbec procházka rájem. Světoběžníkům šlo o život např. v Núbijské poušti. Zachránila je skutečnost, že jejich vůz měl motor chlazený vzduchem.
Za 1290 dní projel Hanzelka se Zikmundem 44 zemí. Celkem urazili 111 tisíc kilometrů, z toho v Tatře najeli přes 67 tisíc kilometrů. Vůz za den průměrně ujel 50 kilometrů, rekordem byla porce 785 kilometrů za 24 hodin. Nejvýše se Tatra vyšplhala v Peru, kde vyjela do výšky 4860 metrů nad mořem. Za celou cestu spotřebovala 10 tisíc litrů benzínu a měla 22 defektů, z toho 20 na zadní nápravě. Cestovatelé přivezli 10 tisíc snímků a 11 kilometrů filmového materiálu. Celkové náklady na cestu vzrostly na milion korun.
Z díla: Afrika snů a skutečnosti, Afrika kolem Tatry, Jižní Amerikou, Tam za řekou je Argentina, Za lovci lebek, Přes Kordillery, Mezi dvěma oceány, Obrácený půlměsíc, Tisíc a dvě noci, Světadíl pod Himalájem, Zvláštní zpráva č. 4, Cejlon ráj bez andělů, Život snů a skutečnosti, Velké vody Iguazú. Samostatně vydal Miroslav Zikmund publikaci Modrý Mauritius …a přece Austrálie!, a v roce 2002 ve spolupráci s Petrem Horským a Miroslavem Náplavou knihu Sloni žijí do sta let.
Obyvatelé Zlína vybrali Miroslava Zikmunda jako největší žijící osobnost města. Nebýt zlínských filmových ateliérů, měli by lidé v anketě mnohem složitější výběr. Právě zpracovávání filmových materiálů z cest po světě zavedlo cestovatelskou dvojici do těchto laboratoří. Architektura města, lidé kolem a možná i nezapomenutelné cesty na běžkách z ateliérů k hotelu Moskva mladé cestovatele uchvátily. Rozhodli se usadit se ve Zlíně natrvalo. Jiří Hanzelka se později přestěhoval do Prahy.
Od roku 1992 je Miroslav Zikmund čestným členem prestižního Klubu cestovatelů Hanzelky a Zikmunda GLOBE v Prosiměřicích. Spolupracuje na scénářích, vystavuje originální, doposud nepublikované, fotografie, poskytuje rozhovory pro rozhlas, tisk, televizi, lektoruje knihy. V roce 1992 navštívil Austrálii a Nový Zéland, 1994 jihovýchodní Asii a v dalších létech znovu Austrálii, Izrael, Egypt, Maroko, Španělsko, Maledivy a Srí Lanku.
Zajímavé odkazy:
http://www.vystavaafrika.cz/legendy/hanzelka-zikmund/zivotopis
http://www.vystavaafrika.cz/legendy/hanzelka-zikmund/1-a-2-cesta
Miroslav Zikmund i Jiří Hanzelka jsou nositeli Ceny města Zlína.
Zde je třeba krátce podotknout osobnost zlínského režiséra Jaroslava Novotného.
JAROSLAV NOVOTNÝ * 21.3.1903 Smečno u Slaného zemřel 10.6.1976 Zlín
Začínal společně s Elmarem Klosem, Alexandrem Hackeschmiedem, a Ladislavem Koldou v Baťovských atelierech ve Zlíně roku 1934.
Jako režisér se podílel na snímcích cestovatelů Hanzelky a Zikmunda z obou jejich cest. Byl jim také při filmařské práci nápomocen cennými radami. Při jejich druhé cestě byl ČSAV jmenován technickým komisařem pro filmový materiál, filmovou a fotografickou techniku. V roce 1960 se připojil k výpravě H+Z v indickém Kašmíru, kde společně natočili celovečerní širokoúhlý dokumentární film Je-li kde na světě ráj. V současné době, od roku 2002, jsou v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně pro badatelské studijní účely k dispozici písemné archivní materiály z pozůstalosti Jaroslava Novotného, včetně korespondence s cestovateli Hanzelkou a Zikmundem, kterou si vyměňovali během obou cest kolem světa.
http://www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/114457-jaroslav-novotny.html
Zikmundova vila
autor: Zdeněk Plesník
rok dokončení: 1953
Volně stojící obytná vila 30. let, adaptovaná pro stejný účel v 50. letech. Dům cestovatele Ing. Miroslava Zikmunda tvoří spolu se sousedním domem Ing. Jiřího Hanzelky a domem skladatele Zdeňka Lišky (Kudlov) unikátní soubor tří poválečných vil. Spojuje je jak osoba autora, tak osoby stavebníků. Zdeněk Liška byl tvůrcem hudby k filmům H+Z. Vily jsou u nás ojedinělým příkladem poválečného vývoje noblesní prvorepublikové vily ve vilu 2. poloviny 20. století. Jinde nevídaná je přitom jejich stylová originalita, která neformálně rozvíjí architekturu baťovského Zlína. Dům Miroslava Zikmunda nebyl na rozdíl od dalších dvou novostavbou, ale adaptací starší vily.
Hanzelkova vila
autor: Zdeněk Plesník
rok dokončení (projekt): 1955 (1953 - 54)
Vila Jiřího Hanzelky stojí ve svahu o něco výše než Zikmundova vila a má pyramidální kompozici (završenou dříve ještě z dálky viditelnou americkou vysílačkou Collins na střeše domu). Značně se liší od organizovaného pojetí Zikmundova domu a symbolicky dominuje zástavbě Niv. Zjevná nadsazenost měřítka i velikost Hanzelkovy vily je dána dimenzováním prostoru na zvuk varhan, které byly pro dům zapůjčeny od profesora Reinbergera z Prahy. V roce 1958 daroval Jiří Hanzelka dům městu s podmínkou využití pro mateřskou školu s celodenním provozem.
Samotnou kešku jistě nenajdete v lokaci uvedených souřadnic, zde však na místě spatříte bydliště, resp. vilu jednoho z dvojice cestovatelů.
Důležité však jsou dva cihlové sloupy svírající bránu vjezdu, které vám poskytnou patřičné informace pro vyluštění souřadnic umístěné finálky.
Finálka je zde: N 49° 14.ABC E 017° 40.DEF
Informace na sloupech jsou zdrojem k vyluštění zbývajících čísel souřadnic umístěné finálky. Pokud máte ratolesti, přenechte jim vyluštění .. Není to složité..
(Mimoto potřebujete znát značku a model vozidla, kterým Hanzelka se Zikmundem procestovali svět.)
ABC - na pravém cihlovém sloupu je cedule s informací označující název objektu.
ABC = počet písmen prvního slova názvu objektu vynásobte počtem písmen druhého slova názvu objektu. Od výsledku odečtěte počet písmen slova, které označuje název vozidla, kterým Hanzelka se Zikmundem procestovali celý svět.
DEF - na levém cihlovém sloupu jsou umístěny dvě cedule s čísly:
DEF = číslo na červené ceduli vydělte číslem na žluté ceduli. Výsledek si zapište jako X. Nyní proveďte další početní operaci. Vzpomeňte si na typ vozidla, ve kterém Hanzelka se Zikmundem procestovali svět: sestává z písmene (které nyní nebudete potřebovat) a dvou čísel. Za tato dvě čísla přidejte číslo ze žluté cedule. Vznikne tak trojciferné číslo. Toto trojciferné číslo odečtěte od X. Výsledkem je DEF.
(jednodušeji to už nejde..)
Pro ověření souřadnic :
Zkontrolujte Vaše řešení
Umístění vlastní kešky je nedaleko místa, které Vás obohatí o pohled na zajímavou architekturu vily jednoho z uvedených cestovatelů.
Přeji Vám štastný geo-lov.