VELELIBY, ZDONÍN
Veleliby patří mezi nejstarší osady na Nymbursku. Byly zde učiněny archeologické nálezy spadající stářím až do pravěku.
V 16. století byly Veleliby nazývány Dvory Velelibské (Velrybské). Ve 14. století patřila ves poděbradskému panství. Po husitských válkách získalo do svého držení část Velelib město Nymburk. Ve vsi byl postaven kostel sv. Václava, který se připomíná již v polovině 14. století. Chrám byl několikráte zbořen a vždy znovu postaven (husitské války, třicetiletá válka'). Nynější stavba pochází z konce 19. století.
Nymburská část vsi byla městu roku 1547 zkonfiskována pro odboj proti císaři Ferdinandovi I. a přičleněna k poděbradskému panství. Roku 1558 postoupil císař ves Veleliby spolu s dalšími Jindřichovi z Donína, směnou za některé pozemky na lyseckém panství. Potomci hraběte z Donína roku 1620 prodali ves královské komoře, která ji připojila k benátskému panství.
Hrabě z Donína
Pověsti o hraběti Z Donína viz Stará Lysá a Lysá nad Labem, Kamenné Zboží aj.
O založení Velelib (podle Václava Hájka z Libočan)
Rok 779
„Při toho města zakládání (Vícemílova-Nymburka) byl jest nějaký Velelib, služebník Vìcemiluov nejvzácnější; ten sobě tu také dvůr krásný postavil a dal jemu jméno Velelib. Na tom místě Studnice přeušlechtilé vody nalezena byla, kteráž hojný pramen z sebe vydávala a obyvatelům těm všem za chutný nápoj byla, kteráž Velelibka slula “.
Pověst o Libušině prstenu
Podle staré pověsti bájná kněžna Libuše kdysi lovila se svou družinou v okolí Nymburka divokou zvěř. Po úspěšném lovu se kněžna chtěla občerstvit pramenitou vodou u studánky, ze které prýštil stříbrný potůček. Na ruce měla krásný zlatý prsten, ten ji však sklouzl Z prstu a zapadl do hlubokých vod studánky. Marně jej hledali všichni lovci, čeledínové i družičky. Prsten Libušin schovala vodní víla, která obývala temné vody studánky. Chtěla jím odměnit nejstatečnějšího Čecha. Víla ukryla a střežila prsten v leknínové
skříňce spolu s hadem, jenž měl zlatou korunku na hlavě. Nikdo neví, jestli již víla někoho prstenem podarovala. Hada ve Studánce však již dlouho nikdo nespatřil.
Kostel
Ke kostelu sv. svatého Václava se dostaneme cestou z Nymburka směrem na Mladou Boleslav. Díky vysoké věži je kostel dobře viditelný již z velké dálky. Okolí kostela slouží jako hřbitov. Kostel je architektonicky různorodý a zajímavý. V okolí jsou také zajímavé sochy.
Původní kostel sv. Jiljí ve Velelibech byl zbořen kolem roku 1874. Na jeho místě byl v letech 1876-78 postaven pseudorománský kostel sv. Václava.staviteli M. a J. Červenými z Nymburka. Jednolodní kostel obdélného půdorysu je zakončen půlkruhovým presbytářem, v západním průčelí stojí vysoká hranolová věž. Zařízení pochází převážně z doby stavby, nástěnné malby B. Číly jsou z r. 1911.
Na výchozích souřadnicích uvidíte kostel, jeho okolí a indicie potřebné k nalezení kešky.
Před Vámi je vstupní brána na hřbitov, spočítejte kolik je na bráně špičatých ozdob svislých tyčí. Jejich počet je Vaše AB
Pokud zvednete hlavu o kousek výš, uvidíte nápis ve kterém jsou dva letopočty.
První letopočet je CDEF
Druhý letopočet je GHIJ
Keš se nachází nedaleko od kostela, odkud je na něj pěkně vidět.
N 50°12.(A+E) (B+C-1) (D-F+2)
E 15°00.(G+H) (J+G) (H-I)
Na závěr bych ráda poděkovala TomKTM, který mi s keškou pomáhal a dal si práci s výrobou kešky. Moc se mu povedla, což ostatně můžete sami zhodnotit :-) Doufáme, že se Vám naše společná bude líbit a přejeme úspěch při odlovu.