GCS - Mesic

Měsíc je jediná oběžnice Země. Roku 1969 přistáli Neil Armstrong a Edwin Aldrin v rámci programu Apollo jako první lidé na Měsíci, a tím se stali i prvními lidmi, kteří stanuli na povrchu jiného vesmírného tělesa než Země. Celkem Měsíc zatím navštívilo dvanáct lidí.

Rotace

Měsíc je v synchronní rotaci se Zemí, takže jedna část je neustále obrácená k Zemi. Většina odvrácené strany byla do doby před kosmickými sondami naprosto neznámá. Na rozdíl od přívrácené strany nemá odvrácená těměř žádné "moře". Tedy oblasti s nízkým albedem.

Oběh

Měsíc vykoná kompletní oběh kolem Země jednou za 29,5 dne. Gravitační přitažlivost, kterou Měsíc ovlivňuje Zemi, je příčinou slapových jevů, které jsou nejlépe pozorovatelné na střídání mořského přílivu a odlivu. Vyjma mořského přílivu dochází také ke vzedmutí a poklesu litosfériských desek. Následkem toho je část zemského rotačního momentu pozvolna přeměňována do oběhového momentu Měsíce, takže se měsíc pomalu vzdaluje od Země rychlostí asi 38 mm za rok.

Původ

Původ Měsíce je předmětem mnoha vědeckých debat.

Teorie odrtržení předpokládala, že Měsíc se odtrhl ze zemské kůry vlivem odstředivé síly, zanechávaje za sebou dnešní oceánské dno jako jizvu. Tento koncept však není reálný z důvodů vysoké počáteční rotace Země.

Teorie zachycení také není možná z důvodů velikosti Země a jejích možností zachytit takto veliké těleso. Země má příliš malou gravitaci.

Teorie společné akreace, vznik obou těles společně, neumí vysvětlit nedostatek železa na Měsíci.

Teorie velikého impaktu je v současné době nejvíce přijímána. Měsíc podle ní pochází z vyvrženého materiálu po kolizi formující se žhnoucí Země s planetesimálou velikosti Marsu. Planetesimála jsou malá kamenná nebo ledová tělesa o velikosti jednotek km, o nichž se předpokládá, že dala vznik sluneční soustavě.

Složení

Průzkum je zejména prováděn na základě spektrální čáry, kterou mají všechny prvky různou. Tato čára vzniká působením kosmického záření na jednotlivé prvky. Kompletní globální zmapování Měsíce dosud nebylo provedeno. Kromě nedostatku železa je složení podobné Zemi.

Povrch

Povrch je pokryt desítkami tisíc kráterů o průměru větším než 1 km. Většina je stovky milionu nebo miliardy let stará. Nepřítomnost atmosféry, počasí, a geologický procesů zajišťuje, že většina z nich zůstane navždy zachována. Nejviditelnější ze Země jsou "moře". Jsou to rozlehlé prastaré čedičové proudy lávy, které vyplnily pánve velkých impaktních kráterů.

Průzkum Měsíce

Prvním člověkem vyrobený předmět, který dosáhl měsíce byla automatická sovětská sonda Luna 2 4.září 1959. Odvrácená strana byla poprvé vyfotografována 7.října 1959. První obrázky přinesla 3.2.1966 Luna 9. Lidí přistáli poprvé 20.7.1969. Prvním mužem byl Neil Armstrong, velitel americké mise Apollo 11. Více na wikipedii, listing by příliš nabobtnal.

Zajímavosti: Dřív si vědci myslleli, že Měsíc je uvnitř zcela chladný. Ale experimenty na teplo prokázaly, že hlubší měsíční vrstvy musejí být rozžhavené, protože teplo proudí zevnitř ven. Podle nových poznatků je vnitřní jádro pevné, bohaté na železo. Osvětlení měsíčním úplňkem má hodnoty asi 0,25 luxu (jasný sluneční den má hodnotu asi 70 000 luxu).

Jak na keš: