GCS - Mesice Pluta
Kolem Pluto obíhá podle současných (2013) znalostí pět měsíců. Největší z nich je Charon, za ním následují Nix a Hydra, Styx a poslední nejmenší Kerberos.Kvůli jejich velikosti se často pochybuje, zda je označení měsíc vůbec na místě, měsíce jsou totiž v poměru k Plutu poměrně velké, společné těžiště této soustavy se nachází mimo Pluto (na rozdíl např. od soustavy Země–Měsíc, jejíž společné těžiště je uvnitř Země).
Charon (1978): V mytologii je převozníkem, který převáží mrtvé přes řeku Acheron. Průměr měsíce je 1212 km a kolem Pluta obíhá s periodou 6,3 dní ve vzdálenosti 19 500 km.
Styx (2012): Mytologická řeka obtékající říši mrtvých. Podle odhadů má průměr 10 až 25 km. Kolem trpasličí planety obíhá ve vzdálenosti 42 000 km s periodou 20 dní.
Nix (2005): V řecké mytologii je bohyní tmy a noci, která je matkou Charona. V případě Pluta ale spíše jeho sestra může dosahovat průměru až 90 km. Kolem Pluta oběhne jednou za 24 dní ve vzdálenosti necelých 49 tisíc km.
Kerberos (2011): Je v mytologii trojhlavým psem, který hlídá vstup do podsvětí. Průměr tohoto měsíce se podle odhadů pohybuje kolem 13 až 35 km. Kolem Pluta oběhne za 32 dní ve vzdálenosti zhruba 59 tisíc km.
Hydra (2005): V řecké mytologii je na půl ženou a na půl hadem a je sestrou Kerberose. Měsíc má průměr přes 110 km a kolem Pluta oběhne za 38 dní ve vzdálenosti 65 tisíc km.
Píše se 19. leden 2006 a z Mysu Canaveral startuje kosmická sonda New Horizons k tehdy ještě planetě Pluto. Dnes se sonda nachází asi 5,9 AU od svého cíle a přes 25 AU od Země. Signál ze sondy k nám tak letí více než 3,5 hodiny. V srpnu příštího roku New Horizons pokoří oběžnou dráhu Neptunu. V květnu 2015 pak bude dostatečně blízko od svého hlavního cíle, aby nám přinesla lepší fotografie než ty, které známe z Hubblova kosmického dalekohledu. Pozorování Pluta a jeho měsíců však započnou už v únoru 2015. Den „D“ nastane podle současného jízdního řádu 14. července 2015 ve 13:47 našeho času, kdy sonda mine Pluto ve vzdálenosti necelých 14 000 km. Průlet kolem Pluta bude pro vědce na Zemi adrenalinovým zážitkem. Nejen že uvidíme konečně detailní snímky tohoto tajuplného světa, ale především budeme rádi, když sonda vše přežije bez následků. Je totiž otázkou, kolik menších těles se kolem Pluta pohybuje a zda se sonda s některým z nich nesrazí. Pravděpodobnost, že by narazila do nějakého dosud neznámého „měsíce“ o průměru v řádu kilometrů nebo stovek metrů je zanedbatelná. Vědci mají spíše obavy z možných prachových částic. Nesmíme zapomínat, že sonda letí rychlostí 48 000 km/h, takže i malý zásah znamená konečnou.Dosavadní dlouhodobé studie však počítají s relativně malou pravděpodobností srážky. V NASA přesto zvažují změny trajektorie v závislosti na objevech, které New Horizons učiní na jaře 2015. Dráhu průletu by mělo jít změnit 50 až 10 dní před 14. červencem 2015.