Ves Zahrádky se připomíná poprvé r. 1376 jako majetek Mnichovce ze Zahrádek. Není vyloučeno, že větev Mnichovců, vladyků z blízkého Mnichova, si v poslední čtvrtině 14. století postavila v Zahrádkách tvrz, na níž pak sídlila. Po r. 1547 vybudoval Jan z Vartemberka na místě tvrze mohutný renesanční zámek. Zakladatel zámku zemřel r. 1595 a nepříliš dlouho poté Vartemberkové o Zahrádky přišli. Jan Jiří z Vartemberka se totiž v letech 1618 – 1620 aktivně zúčastnil českého stavovského povstání, za což byl r. 1622 odsouzen ke ztrátě majetku a musel odejít ze země.
Zahrádecké, jinak též novozámecké panství koupil r. 1623 Albrecht z Valdštejna a připojil je ke svému frýdlantskému vévodství. Zámek v Zahrádkách nechal Albrecht z Valdštejna upravit barokně a zřídit u něj park. Albrecht z Valdštejna byl r. 1634 zavražděn v Chebu, ale jeho manželka Isabella Kateřina, rozená z Harrachu udržela novozámecké panství i přes hrozbu konfiskace až do své smrti. R. 1654 zdědila panství její dcera Marie Alžběta, provdaná za nejvyššího lovčího Rudolfa Kounice. Tím přešly Zahrádky do rukou Kouniců, v nichž zůstaly až do vymření rodu po meči r. 1897.
Rodokmen Kouniců je velmi rozsáhlý, proto uvedu jen hlavní osoby děje. Například Marie Alžběta porodila 7 dětí. Dědí Arnošt František Karel (+1680), pojmenovaný po strýci kardinálovi. Arnošt v závěti odkázal majetek Karlu Ferdinandovi z Valdštejna, svému synovci, majiteli panství mnichovohradišského. Nastaly spory mezi ním a bratry Arnošta Františka. R.1696 došlo k dohodě a k finančnímu vyrovnání, a tím se stal majitelem Jan Vilém Kounic (+1721), vlastně nejmladší vnuk Valdštejna. Ten nechal např. postavit sochu sv. Starosty u Mnichovské průrvy. Se svojí ženou Marií Annou Klárou ze Šternberka měl 2 syny a 3 dcery. Po něm dědil nejprve první syn Jan Josef Vilém (+1759) - bezdětný, žena Marie Johanna von Vlasching. Pro dluhy přešel majetek na mladšího bratra Jana Adolfa. Jan Adolf (+1771) měl za ženu Marii Terezii Annu O´Gilvy, dceru pražského vojenského velitele. Měli 5 dcer a 4 syny. V dědictví pak následoval jeho syn Michael Karel Josef, (+1820), žena Marie Christina, hraběnka zu Salm-Reifferscheidt-Hainspach měli spolu 9 synů a 4 dcery. Za Michaela byl postaven v Jestřebí dnešní kostel. V další generaci Vincenc Karel Josef (+1829), který měl za ženu Pavlínu Julii Lonqueval-Buquoy (Pavlína Buquoyová) - 5 synů a 5 dcer. Jejich syn Michael Karel (+1852), měl za ženu hraběnku Voračickou z Paběnic.
V době okolo r. 1820 došlo k barokním úpravám zámku i zámecké zahrady. Po smrti posledního Kounice – Albrechta Vincence (1829 – 1897) vlastnily do r. 1936 zámek příslušnice rodiny, poté jej nakrátko – do zestátnění r. 1945 – drželi Lichtenštejnové. Ve druhé polovině 20. století sloužil objekt jako domov mládeže ministerstva zahraničního obchodu a středisko jazykové a odborné přípravy zahraničních studentů. Na přelomu 20. a 21. století byl svým současným majitelem - Univerzitou Karlovou - důkladně rekonstruován, vzápětí však přišla náhlá a nečekaná katastrofa.
30. ledna 2003 zachvátil Nový zámek v Zahrádkách dravý požár, který jej prakticky úplně zničil.
Použité zdroje: www.castles.cz, Mgr. Bohumil Daniel - Zahrádky u České Lípy v dobách minulých
Jak na keš:
Výchozí souřadnice Vás přivedou k mohyle Christiny Kounic. Zde najdete vytesaný nápis (ten si pečlivě opište). Poté sejděte do poustevny, která se nachází pod památníkem (nezapomeňte na svítilnu) a řádně si jí prohlédněte. Pokud máte UV světlo může se hodit, ale není bezpodmínečně nutné. Hlavně nikde nic nehrabejte, stačí se jen pozorně dívat. K luštění vám bude stačit papír a tužka, nic jiného nepotřebujete.
Pak už zbývá jen hurá pro krabku !!!
Děkuji Hlavatici za provedení Betatestu.
