Vítejte v malém lázeňském městečku, jehož dějiny sahají do 2. poloviny 14. století. Za je­ho zakladatele se považuje Beneš I. z Kravař (1383 - 1398), který povýšil původní tvrz na město a udělil mu městský znak a městská práva. V 15. st. získala na čas panství opav­ská knížata a od r. 1451 rytířský rod z Bítova. Výrazněji se do historie Klimkovic zapsal ry­tířský rod Bzenců (1572 - 1600), především Ondřej Bzenec, který dal postavit zámek a kostel. Od r. 1600 se stali držitelé panství Vlčkové (později Wilczkové), z nich největších poct a politických hodností u vídeňského dvora dosáhl hrabě Jin­dřich Vilém Wilezek (1685 - 1739).
V letech 1848 a 1854 postihly město dva zničující požáry při nichž vzala za své značná část středu města včetně kostela sv.Kateřiny a zámku. Dalšími kulturními památkami města je kostel sv. Trojice, podloubí na náměstí a památníky I. a II. světové války.

Klimkovický zámek

Zámek je postavený v letech 1578 až 1579 v renesančním slohu, je dnes dvoupatrovou zděnou čtyřkřídlou budovou čtvercového půdorysu s uzavřeným nádvořím. Až do roku 1854, kdy byl zámek postižen ničivým požárem, měl daleko okázalejší vzhled. Byl o jedno poschodí vyšší a honosil se 4 věžemi a uměleckou fasádou. Celá budova měla 67 místností. Podruhé zámek zcela vyhořel během osvobozovacích bojů 1. května 1945. Tak z celé té nádhery se zachovalo jen monumentální kamenné schodiště v románském slohu s toskánskými sloupy a kamenným kuželovým zábradlím. V prvním poschodí se dochovaly dva kamenné portály s bohatou výzdobou. Zajímavostí je nadzemní chodba, kterou vrchnost chodívala na kostelní kůr. Další zajímavostí je pak jezdecká lavička z pískovce, která je umístěna v průjezdu do dvora zámku. Ta sloužila šlechtičnám k nasedání na koně. V podzemí zámku se nachází chodba snad 900 m dlouhá, která patrně sloužila jako úniková cesta v době ohrožení.

Kostel sv. Kateřiny

Byl postaven spolu se zámkem v letech 1578 až 1579. Původně byl stavěn v gotickém slohu, což dosvědčuje vnitřní architektura chrámu. Dnešní zděný kostel stojí na místě dřevěného kostela, který tu stál patrně již v 13. století. Usuzuje se tak podle nápisu na zvonech, které zničil požár v roce 1854. V západní stěně kostela stojí věž s renezančním portálem. Po zmíněném požáru nebyla věž, stejně jako zámek, uvedena do původního stavu, ale byla náhle zakončena nízkou stříškou. Zajímavostí je naklonění věže od kolmého směru o 40 až 50 cm směrem na západ.
Pozoruhodná je vnitřní architektura kostela. Žebrová křížová klenba je zaklenuta do bočnicích figurálních konzol presbytáře a nad trojlodím chrámu do čtyř pilířů. Hlavní oltář má umělecky ztvárněné sloupoví z uměleckého mramoru se čtyřmi sochami z druhé poloviny 18. století a s velkým obrazem patronky kostela sv. Kateřiny.
Pod kostelem mezi kazatelnou a hlavním oltážem je hrobka rodu Bzenců - zakladatelů kostela. V presbytáři na epištolní straně jsou v pískovci vytesány jejich postavy v životní velikosti a s rodnými štíty.

Park Petra Bezruče

Park vznikl z dřívější zámecké zahrady v letech 1946 až 1954. Je osázen cennými cizokrajnými dřevinami a spojen se zámeckými rybníky. V roce 1991 prošel rekonstrukcí, kdy dostal dnešní podobu. V roce 2012 byl park omlazen a revitalizován. Dnes slouží k oddechu, odpočinku i k letním slavnostem.

O kešce