KRUMSÍN NA DLANI
Obec Krumsín leží 11 km západně od Prostějova, na úpatí Drahanské vrchoviny. Žije zde přes
600 obyvatel. Název obce pravděpodobně pochází ze staročeského „krmsa“ (od slovesa krmiti)
- což jest živitel, krmitel. Postupem času se jméno ustálilo na dnešním Krumsín.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, kdy Mech z Krumsína koupil od Ješka z Boskovic poplužní dvůr. Potom byla obec v držení několika dalších vrchností. Jan z Lešan, který se začal psát Jan Krumsína a z Lešan, zde patrně postavil tvrz, a to někdy v letech 1437 až 1466. Po jeho smrti ji i s obcí v roce 1466 získali bratři Jakub a Oneš ze Šarova.
Šarovcové vlastnili obec až do roku 1527, kdy prodali "Krumsín s tvrzí i dvorem, jakož i obec Domamyslice, Prostějovičky, Kobylničky a také nějaký majetek v Ohrozimi, Žešově a Otaslavicích panu Janu z Pernštejna, pánu na Plumlově". Krumsín byl poté spojen s osudy plumlovského panství
a krumsínská tvrz před koncem 16. století zanikla.
Za třicetileté války roku 1620 zanikla v Krumsíně i fara, která se připomíná již roku 1349. Další držitelé Plumlova, knížata z Lichtenštejna, sice později v obci opět zřídili nejprve exposituru
a poté i kuracii, ale obnovení fary se Krumsín dočkal teprve roku 1843.
V obci stál dřevěný kostel. Kdy byl postavený se neví, ale zbořený byl v roce 1865 v úterý po pondělí Velikonočním. Byl dlouhý 24 sáhů, 2 střevíce a 6 coulů. Je známo, že oprava kostela byla provedena v roce 1571. Okolo kostela byl hřbitov. V letech 1866 - 1867 pak byl postaven nový, nynější kostel, který je zasvěcen sv. Bartoloměji.
K pamětihodnostem obce patří i kříž před kostelem, který je zapsán na seznamu kulturních památek. Zajímavostí je i to, že v této takřka podhorské obci, stával kdysi cukrovar.
V roce 1999, v rámci oslav 650. výročí obce, obec získala své symboly – znak a prapor. Znak obce charakterizuje modrá krokev ve stříbrném štítě, provázená dvěma červenými půlměsíci rohy vzhůru
a černou zubří hlavou s červeným jazykem a zlatou houžví v nozdrách. Půlměsíc měli v erbu první vladykové, kteří v Krumsíně hospodařili od roku 1349. Šarovcové ze Šarova měli v erbu krokev a pánové z Pernštejna, kteří Krumsín připojili ke svému plumlovskému panství, měli v erbu zubří hlavu.
Zdroj:
http://www.krumsin.cz ( / O obci / Historie obce )
Ke kešce
Pokud jste pozorně četli, jistě vám neuniklo, že v minulosti stál v obci dřevěný kostel, který byl postavený někdy v 16. století. Dle historických pramenů byl dlouhý 24 sáhů, 2 střevíce a 6 coulů. Oprava na tomto kostele byla dle provedena v roce 1571 a prý se při ní vypilo 24 věder, 36 mázů
a 3 žejdlíky piva.
Pokud se zahloubáte do starých měrných jednotek používaných v Česku, zjistíte, že je v nich docela pěkný zmatek. My jsme vycházeli z údajů uvedených na:
http://www.geneze.info/pojmy/subdir/stare_ceske_jednotky.htm
Z hlediska matematiky by ale měl být v jednotkách pořádek, násobky jednotlivých jednotek musí sedět mezi sebou vzájemně i odpovídat hodnotám uvedeným na doporučeném odkazu. Pro výpočet jsme tedy stanovili (a to i za cenu, že např. palec bude jiné země než sáh), že platí:
| 1 coul |
= 1 palec |
| 1 střevíc |
= 12 palců |
| 1 sáh |
= 6 střevíců |
| ... |
|
| 1 máz |
= 4 žejdlíky |
| 1 vědro |
= 40 mázů |
| ... |
|
| Jakou délku v metrech měl kostel z 16. století? |
= Y |
| Kolik piva v litrech se vypilo při opravě kostela? |
= X |
E 017°00. (Y*10 + 211).... N 49°27. (X/10 - 35)
25. 7. 2014 - V okolí krabičky se objevil nějaký bzučivý neřád. Prosím dejte pozor a raději mi pošlete jen fotku objektu, než abyste dostali žihadlo!