Projížďková A.02 a 1/3 - křéžek
Je to první keš mezi druhou a třetí v sérii A Projížďková. Vznikla pro zaplnění velké mezery právě mezi kešemi Projizdkova A.02 a Projizdkova A.03. Keš je tu proto, aby upozornila na drobnou sakrální památku, v krajině ne zcela typický kříž sv. Jana Nepomuckého. K odlovu samotnému netřeba žádného speciálního nářadí či důmyslného zařízení, holé ruce postačí. Přeji příjemný lov.
Svatý Jan Nepomucký
V roce 1393 vyvrcholil spor mezi králem Václavem IV. a arcibiskupem Janem z Jenštejna. Tito dva muži si byli kdysi velice blízcí, Jenštejn byl jeho kancléř a i díky Václavově přímluvě byl zvolen i arcibiskupem. Ovšem události roku 1380 je nenávratně rozdělily. V Čechách propukl mor a mladý král, bojící se o svůj život, uprchl do říše. Arcibiskup ale zůstal a těžce onemocněl. Pohled do tváře smrti jej změnil, začal se více věnovat svému úřadu a úplně se odvrátil od světské části života. Přestal být druhem při divokých pitkách a honech, které Václav pořádal mnohem radši než sněmy, a jal se nerozumnému králi promlouvat do duše. To si arogantní a popudlivý mladík nenechal líbit a sesadil arcibiskupa z funkce svého kancléře. Dokonce zašel tak daleko, že jej i zajal a věznil na Karlštejně. Jeho místo měli zaujmout přihlouplí pochlebovační zemánci, se kterými král tak rád trávil volné chvíle.
Po nekonečných tahanicích o majetek, vysilujících obě strany se měl Jenštejn s králem sejít v Praze, aby byl dohodnut mír. Arcibiskup prchlivému králi nedůvěřoval, ale na radu Nepomuckého nakonec přijel. Místo dohody byl však i se svým doprovodem nečestně zajmut a odveden k výslechu. Při cestě na Starou rychtu se ale arcibiskupovi podařilo uniknout a potupně utéct z Prahy. Ne tak už jeho služebníkům, kteří se výslechu od podezíravého Václava nevyhnuli. Měli prozradit, s kým se Jenštejn proti němu spolčuje. Kněží samozřejmě nic nevěděli, tedy alespoň nic nevyzradili. To krále rozlítilo natolik, že přikázal použít mučidla. Mezi třemi nešťastníky byl i nebohý Johánek.
Zlí jazykové tvrdí, že při trýznění asistoval i sám král. Jeho činy lze částečně vysvětlit tím, že byl opilý, jako ostatně téměř pořád, to jej však neomlouvá, spíš ještě víc očerňuje. Václav si s postupným vystřízlivěním uvědomoval následky svých činů a výslech k ničemu nevedl, a tak nechal vězně propustit. Ještě předtím však museli podepsat listinu, ve které stálo, že s nimi bylo slušně zacházeno. Johánek už ale podepsat nemohl, mlčky skonal na mučidlech. Jeho smrt měla zůstat v tajnosti, a tak byl v noci zašit do pytle a vhozen z Karlova mostu do Vltavy. Psal se 20. březen 1393 a Jan Nepomucký nastoupil svou závratnou posmrtnou dráhu.
Svatý Jan Nepomucký je zobrazován s pěti hvězdami, biretem na hlavě a křížem v ruce, někdy i s jazykem, zámkem nebo rybou jako důkazem mlčenlivosti, ale také s perem, což je odznak jeho funkce-vikář (úředník, tedy i písař) či s palmovou ratolestí.