Národní přírodní rezervace (NPR) Žebračka byla zřízena 4. června 1949 k ochraně pozůstatku lužního lesa v povodí Bečvy. Nachází se v těsném sousedství severního předměstí města Přerova. Lokalita, která zahrnuje unikátní zbytek původně rozsáhlých lužních lesů údolní nivy řeky Bečvy. Rokem vyhlášení patří mezi nejstarší rezervace v regionu. Její rozloha činí 227,6 ha a tvoří ji lesní komplex přibližně obdélníkového tvaru mezi Bečvou, městem Přerov a železniční tratí Přerov-Hranice.
Flóra: Dřevinná skladba se v některých částech lesa blíží přirozené skladbě, která by se vyvinula bez zásahu člověka. Bylinné patro tvoří typická květena lužního lesa. Území rezervace bezprostředně sousedí s katastrem území města Přerova a tak slouží současně jako příměstský les pro jeho obyvatele.
Mezi významné dřeviny zde patří dub zimní (Quercus petraea) a dub letní (Quercus robur)
Dub zimní (Quercus petraea) dosahuje výšky 20 až 40 metrů a má vejčitou štíhlou korunu, která je méně rozvětvená než koruna dubu letního. Letorosty lysé, tmavě olivově zelené, lenticely řídké, drobné. Pupeny vejcovité, až 8 mm dlouhé. Listy zřetelně řapíkaté; čepel většinou široce obvejčitá, nejširší v horní polovině, až 16 cm dlouhá a 10 cm široká, na bázi klínovitá, řidčeji zaokrouhlená, nahoře široce zaokrouhlená, peřenolaločná až peřenodílná s 5–8 (–10) páry laloků, v horní části čepele s laloky mnohem mělčími, tuhá, poměrně tenká, na líci lysá a slabě lesklá, na rubu světlejší, drobnými 2–3 ramennými chlupy pýřitá; bočních žilek 6–9 (–11) párů, žilky třetího řádu jen slabě patrné; řapík lysý, 12–30 mm dlouhý. Plody v paždí listů po (1–) 3 (–5), zpravidla přisedlé, zřídka na stopkách do 1,5 cm dlouhých, číška tenkostěnná, 6–12 cm vysoká, 8–14 široká, šupiny drobné, vejčitě kopinaté, hustě pýřité, ploché nebo jen slabě vyklenuté, nikdy hrbatě ztlustlé; žaludy podlouhlé vejcovité, 14–25 mm dlouhé, 8–14 mm v průměru, často klíčí už na stromě (Koblížek 1990). Žaludy jsou přisedlé k větvím. Jeho lidový název je drňák.
Dub letní (Quercus robur) Koruna je mohutná, nepravidelně a mohutně rozložitá, protáhlá směrem nahoru. Borka tmavošedá, hrubě rozpukaná. Listy obvejčité, nepravidelně peřenolaločnaté, na bázi srdčitě ouškaté. Občas trpí padlím. Křemelák kvete v dubnu až květnu. Květy jsou jednopohlavné, samčí květenství má charakter jehněd na loňských větévkách, samičí jehnědy rostou na letorostech. Plodem je žalud (jednosemenná nažka) sedící v číšce. Stopka je 3-7 cm dlouhá. Dub letní dorůstá výšky až 45 metrů. Roste v téměř jakémkoli typu půdy včetně písčité, daří se mu i na vlhkých hlinitých půdách. Má hluboké kořeny, které mohou tvořit spojení se spodní vodou, proto bývá častěji zasažen bleskem než jiné stromy. Je mimořádně odolný proti větru. Lépe snáší střídání podnebí než dub zimní. Křemelák roste velmi pomalu, zralého věku dosahuje až ve 100 letech, zato je ale dlouhověký, může se dožít i 2000 let. Za nejstarší žijící dub České republiky je považovaný Žižkův dub v Náměšti, jehož věk dendrochronologická metoda určila na více než 1000 let. S obvodem kmene 1010 cm je zároveň i našim nejmohutnějším žijícím dubem letním. Z odumřelých stromů ho o 30 cm překonává Goethův dub, který stojí v Krásném Dvoře. Maximální zaznamenané výšky v Čechách - 57 metrů - dosáhl dub u Mostu poražený roku 1905. Tato výška je ale značně netypická, obvyklé je rozpětí 30-35 metrů.
Fauna: Rezervace má také značný ornitologický význam, a to jednak jako důležitá evropská křižovatka ptačích tahů jednak jako hnízdiště a místo pobytu řady druhů, kterých zde během posledních 20 let bylo pozorováno přes 139. [Zdroj: www.wikipedia.cz]
