Haťská elektrárna

POZOR! 1. KĚTNA 2016 BYLY ZMĚNĚNY SOUŘADNICE FINÁLKY. Pokud ale již máte vyluštěno a z dřívějška, nové umístění není od původních souřadnic vůbec daleko, jen použijte HINT, podle kterého nemáte šanci minout cíl :-) 

Opět jsem tady s novou keškou, která vám ukáže další zajímavost, jež se tady v Hati pyšníme.

Úvodní souřadnice vás zavedou rovnou k hlavní zajímavosti - k větrné elektrárně, se kterou bych vás rád nyní seznámil.

Základní informace

• větrná elektrárna byla postavena koncem listopadu 2012
• zkolaudována byla v prosinci 2012
• investorem elektrárny je společnost SWPOW s.r.o.
• elektrárna by dle plánů měla do sítě dodávat 2 MW
• celková výška je 145 metrů
• průměr listů rotoru je 92 metrů
• betonový základ má 8 x 8 x 1,5 metru

Historie větrné energie

Na území ČR se větrná energie využívala v minulosti ve větrných mlýnech. Historicky je postavení prvního větrného mlýna na území Čech, Moravy a Slezska doloženo již v roce 1277 v zahradě Strahovského kláštera v Praze.

Jak vzniká vítr

Vítr vzniká v atmosféře na základě rozdílu atmosférických tlaků jako důsledku nerovnoměrného ohřívání zemského povrchu. Teplý vzduch stoupá vzhůru, na jeho místo se tlačí vzduch studený. Zemská rotace způsobuje stáčení větrných proudů, jejich další ovlivnění způsobují morfologie krajiny, rostlinný pokryv, vodní plochy.

Princip větrné elektrárny

Působením aerodynamických sil na listy rotoru převádí větrná turbína umístěná na stožáru energii větru na rotační energii mechanickou. Ta je poté prostřednictvím generátoru zdrojem elektrické energie. Podél rotorových listů vznikají aerodynamické síly; listy proto musejí mít speciálně tvarovaný profil, velmi podobný profilu křídel letadla. Se vzrůstající rychlostí vzdušného proudu rostou vztlakové síly s druhou mocninou rychlosti větru a energie vyprodukovaná generátorem s třetí mocninou. Je proto třeba zajistit efektivní a rychle pracující regulaci výkonu rotoru tak, aby se zabránilo mechanickému a elektrickému přetížení věrné elektrárny.

Popis větrné elektrárny

Klasická větrná elektrárna se skládá z těchto částí (viz obrázek):

• rotor s rotorovou hlavicí (1) převádí kinetickou energii větru na kinetickou energii hřídele rotoru
• brzda rotoru (2), planetová převodovka (3) a spojka (4) přizpůsobují rychlost větru jmenovitým otáčkám generátoru
• generátor (5) převádí kinetickou energii hřídele rotoru na elektrickou energii
• systém řízení strojovny umožňující její natáčení ve směru větru zahrnuje servopohon natáčení (6), brzdu točny strojovny (7), ložisko točny strojovny (8) a čidla rychlosti a směru větru (9)
• několikadílná věž elektrárny (10) a betonový armovaný základ elektrárny (11) tvoří její nosnou konstrukci
• elektrorozvaděče silnoproudého a řídicího obvodu (12) a elektrická přípojka (13) zajišťují připojení elektrárny k rozvodné síti

Budoucnost větrných elektráren

Zatímco na konci roku 2004 pracovaly větrné elektrárny v ČR s celkovým instalovaným výkonem o něco málo vyšším než 15 MW (vyrobily necelých 10 GWh elektrické energie), v roce 2012 dosáhly instalovaného výkonu 263 MW. Nepravidelnost, nahodilost a nepřesnost předpovědí síly i směru větru způsobují, že zařízení určená k využívání jeho energie jsou schopna pracovat pouze po 10 až 20 % roční doby. Až na výjimky leží vhodné lokality v horských pohraničních pásmech Krušných hor a Jeseníků, popř. v oblasti Českomoravské vrchoviny. Podle předběžných odhadů by bylo možné v Krušných horách postavit 320 až 340 větrných elektráren o jednotkovém výkonu 1,2 až 2 MW. Při racionálním využití větrného potenciálu, který je v České republice k dispozici, by se zde mohlo vyrábět 6 TWh ročně, což je spotřeba více než 4 milionů lidí.

Vliv na životní prostředí

Vůči životnímu prostředí je větrná energetika maximálně šetrná. Neprodukuje tuhé či plynné emise a odpadní teplo, nezatěžuje okolí odpady, ke svému provozu nepotřebuje vodu. Jednotlivá větrná elektrárna nepředstavuje významný zábor zemědělské půdy a nároky na plochu staveniště jsou minimální, pro získání většího výkonu je však třeba stavět větrné farmy o obrovských rozlohách (např. 1000 MW větrná farma zabere rozlohu 35 000 km², uhelná nebo jaderná elektrárna o stejném výkonu pouhých několik km², ve srovnání s nimi však vyrobí asi 8x méně elektřiny). V mnoha případech bývá ochránci přírody nadhodnocován negativní vliv akustických emisí na okolí. Jde přitom o hluk, jehož zdrojem je strojovna elektrárny (množství hluku závisí na kvalitě výroby jednotlivých technologických částí a na uložení a kapotáži soustrojí), popř. o hluk aerodynamický vznikající interakcí proudícího vzduchu s povrchem listů rotoru a uvolňováním vzduchových vírů za hranou listů. Tento hluk je snižován modernější konstrukcí listů vrtule, popř. variantností typů rotorů (za cenu snížení hlukové emise se snižuje i výkon generátoru).

Použité zdroje

- stránky společnosti ČEZ
- elektrotechnika pro odborníky

A teď k samotnému lovu

Úvodní souřadnice vás zavedou k elektrárně, kde máte za úkol zjistit číslo umístěné přímo na "těle" (nade dveřmi) elektrárny ve tvaru "V ABCDEF". Finální souřadnice jsou:

N 49°(D+A)(D+E+F).(E+A)(D+E+F)', E 18°(F)(E).(D*E)(D+F)(D+A)'

V keši není tužka, takže si nezapomeňte vzít svou :-).

Jak se dostanete k elektrárně?

Autem: Doporučuji zaparkovat na waypointu "parkoviště", potom pokračovat po polní cestě, elektrárnu potkáte za cca 1 km. Za/po dešti doporučuji vhodnou obuv, cesta může být zablácená.
Na kole: V případě suchého počasí můžete dojet až na místo.

Přeji příjemný lov!

Dalším lovem doporučuji pokračovat zde: Haťská promenáda