PŮVOD NÁZVU SMEČNO/ MUNCIFAJ
Slovo „smečka“ či „smyčka“ dle výkladu prof. Profouse ukazují, že Smečen a Smečno souvisí se základem „smyk“. Jméno Smečen nebo Smečný zanamenalo dvůr a Smečno nebo Smečné označovalo místo, kde býval na příkré cestě obávaný smyk na srázu.
Dalším výkladem je možný staročeský základ „smejčiti“, tedy kácet les.
Zhruba tři století se používal i podivný název Muncifaj, který se datuje k roku 1510, kdy povýšil Vladislav Jagellonský ves na městečko. Název byl snad odvozen z latinského Mons fagi – Buková hora. Někteří však vykládájí tento název jako „město se všemi právy. Pojmenování Muncifaj se nevžilo i když bylo používáno až do 19.století.
Pokud přijedete autem, můžete zaparkovat na doporučeném parkingu, ze kterého již spatříte (na druhé straně silnice) sloup z 18.století, na němž je znázorněna veleznámá scéna souboje legendárního drakobijce. Prohlédneme si ho a všimneme si domu, který se nachází za sloupem se sousoším. Zde vás čeká první z úkolů. Na domě je cosi výrazné, dominantní.
Pokud je to reliéf ZVONU pak A=1.
Jestliže jsou to HODINY dosadíme za A=5.
Spatříme-li na domě za sloupem
NÁPIS Smečenský krámek dosadíme za A=8
KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE
Z původně gotické stavby ze 14 století se dochoval presbytář. Zbytek je výsledkem renesanční přestavby, dokončené roku 1587. Z téhož roku pochází i varhany, které jsou vůbec nejstaršími dochovanými ve střední Evropě a které kromě mší můžeme „v akci“ slyšet i při občasných varhanních koncertech…je to skutečně nepopsatelný zážitek. Hlavní oltář je barokní dílo Ignáce Platzera, obraz Nejsvětější Trojice je z dílny pražského malíře Antonína Towara. Pod kostelem je neuspořádaná, středně velká kostnice, též z období baroka. Kostnice je vyjímečně přístupná například při akci Noc kostelů. Také vás zde čeká druhý úkol. Nacházíte se před bokem kostela, za zády hlavní silnici. Spatříte-li na prostředním reliéfu:
LEBKU pak dosadte za B= 4
MAPU SMECNA pak dosadte za B= 2
DRAKA pak dosadte za B= 9
ZÁMEK
Počátkem 15.století, kdy Martinicové zakoupili Smečno, byla v mísetch dnešního zámku menší tvrz. Z této tvrze se dochovala jen studna (nachází se v jižní části zámku uprostřed chodby poblíž vstupních dveří a je překryta deskou). O přestavbě tvrze na hrad v polovině 15.století se nedochovali žádné plány. Z nejrůznějších zdrojů se však dá odhadnout, že zámek měl již příkop, jako má dodnes a tři věže. Historici vznik rozlehlé stavby v r. 1460, zpochybňují a to vzhledem k finančním možnostem Bořity z Martinic a Anny Dražické z Kunvaldu. Na pohodlné rodové sídlo nechává objekt přestavět Jiří Bořita Martinic na konci 16. Století. O půl druhého století později, za hraběte Fr. Michala z Martinic dochází k další přestavbě zámku. Tentokráte v renesančním hávu. Po 28. říjnu 1918 došlo v založené ČSR ke zrušení šlechtictví a konfiskacím některých majetků.
Zámek Smečno patřil v té době u nás k nejhezčím a zachovalým. Česká vláda uvažovala o jeho koupi a adaptaci na letní sídlo prezidenta republiky. Nás bude zajímat reliéf Kunvaldského baziliška na zdi zámku. Kunvaldský dvounohý dráček či bazilišek má cosi na hlavě.
Pokud je to KORUNKA tak C=3.
Pokud se však bazilišek pyšní ROHY platí C= 7.
Jestli hlavu dráčka zdobí vavřínový věnec dosaďte C= 9.
FINÁLE HLEDEJTE NA N50° 11.(C+1)(2B)(A+B) E 014° 02.(B-C)BA
DOPORUČENÍ:
KE KEŠI VEDE POHODLNÁ CESTA...
PROTOŽE 10 REFERENČNÍCH BODŮ NA RELATIVNĚ MALÉM PROSTORU DĚLALO MAPU V GPSce DOST NEPŘEHLEDNOU. ROZHODL JSEM SE, ŽE WAYPOINTY Z LISTINGU SMAŽU A ZPROSTŘEDKUJI POTENCIONÁLNÍM ZÁJEMCŮM O NÁVŠTĚVU RP ALESPOŇ SCREENY.
Literatura a zdroje:
Jankovec, J.: Dávné děje Smečna – Muncifaje. Praha 2002
Poche, E.: Umělecké památky Čech 3. (P - Š), Academia. Praha 1980
http://depositum.cz/knihovny/pamatky/tiskclanek.php?id=c_6576
http://toulavakamera.ceskatelevize.cz/article.asp?id=1668
http://www.meuslany.cz/cs/o-meste-slanem-a-okoli/historie/povesti-a-legendy/o-smecenskemdraku/
http://www.militaria.cz/cz/clanky/miscellanea/o-smecenske-sani.html
Wikipedie