Kdo dnes vi, nebo si dokonce vzpomene na nejvetsi tragedii v nasem meste, ke ktere doslo v utery 8. Kvetna 1945. Skutecne jen par hodin pred tim, nez vstoupila v platnost bezpodminecna kapitulace nemeckych vojsk na evropskem kontinente, podepsana o den drive 7. Kvetna v hlavním stanu generala Eisenhovera, nachazejicim se u francouzske Remese. K te na zaklade podpisu nemeckych zastupcu admirala Friedeburga a generala Jodla doslo 8. Kvetna 1945, presne ve 23.01 hodin.
To jiz od 5. Kvetna probihalo prazske povstani, ve mestech a obcich protektoratu Cechy a Morava lidé v silne vypjate situaci zacali odstranovat nemecke napisy, dochazelo k pokusum vyvesit ceskoslovenske vlajky, v plnem proudu byly pripravy na prevzeti moci po ocekavanem padu okupacni moci. Ta ale do poslednich okamziku vzdorovala a dokonce v nasem meste jeste 7. Kvetna vyhlasila stanne pravo. Do ulic vysly hlidky plne ozbrojenych prislusniku SS. Mely zajistit odstraneni jiz vyvesenych ceskoslovenskych praporu a volny prujezd techniky i pesich utvaru prchajici nemecke armady.
Ani noc neprinesla zadny klid, protoze zejmena od Lanskrouna prijizdejici kolony projizdely mestem nepretrzite smerem na zapad. Velkou prekazkou pro ne predstavovaly prasne serpentiny strmeho kopce Hradek. Tam take skoncilo mnozstvi vyzbroje i nepojizdne techniky.
Slozita situace nastala na Novem nadrazi, kde od 3. Kvetna prerusena trat u Brandysa nad Orlicí, Ceske Trebove a v Hnatnici, zpusobila naprosty kolaps zeleznicni dopravy. Na prazske i kysperske strane staly nehnute transporty s vojaky i technikou a take transporty s civilnim obyvatelstvem.
Deni v tomto prostoru lakala mnohe obcany, kteri nepocitali s krutou moznosti, ze jejich vychazky zde mohou skoncit tragicky. 6. Kvetna - na svoji nedelni prochazku na nadrazi - doplatili hned tri ustecti obcane. Neprezili nesmyslnou strelbu z vojenskeho transportu stojiciho na kysperske strane.
8. kvetna 1945 nazrala situace natolik, ze spravu nad mestem Usti nad Orlici prevzal Revolucni narodni výbor. Od jeho clenu to byla nesmirna odvaha, protoze zde stale pusobil nemecky vojensky velitel a mestem i nadale nepretrzite projizdely ustupujici kolony nemecke armady i civilnich uprchliku.
Toho dne odpoledne, skupinka nerozlucnych kamaradu - Miroslav Jappel, Jaroslav Panek, Zdenek Havlicek a bratri Milan a Milous Perinove - se sesli u hotelu Avion. Protoze jim nevysel zamer vyvesit na rozhledne na Andrlove Chlumu ceskoslovenskou vlajku, rozhodli se zajit na Mendrik pro sveho kamarada Vladimira Markla a jit spolecne do Kerhartic. Dosli pouze pod zeleznicni nadjezd. Tam jim sel naproti Vladimir. Spolecne pak pokracovali znamou cestou Pod Javory.
Krome spontalniho povidani nic po ceste neprohlizeli, nesbirali. Pouze behem cesty se Panek pochlubil starym bubinkovym revolverem. Dosli az k malému betonovemu bunkru stojicimu pobliz prechodu pres reku. Tam stalo nekolik chlapcu z Kerhatic, se kterymi vytvorili skupinu a spolecne si povidali.
Nikdo z nich nemel ani tuseni, ze vysoko nad nimi, na tzv, Janderove vyhlidce bylo pet chlapcu z Retove. Dalekohledem pozorovali deni kolem transportu stojicich na kolejich. Nerozvazni, nezkuseni mladenci ale vubec nepostrehli, ze stale ostraziti nemecti strazni u vlaku je sledovali a z obavy pred moznym odstrelovanim okamzite prikrocili k odvetnym krokum. Nejprve smerem k vyhlidce vystrelili, a pak narychlo sestavene komando vyrazilo z nadrazi ke strani.
V tu chvili kolem retovskych mladencu prosel jejich andel strazny. V podobe usteckeho hodinare Julia Andrese. Ten je z nebezpecneho mista dosti nevybiravymi slovy vyhnal.
Ceta vojaku probehla kolem tovarny Saidl a spol. (pozdeji Perla 03), presla po drevene lavce reku, a mela pred sebou skupinu chlapcu, stojicich u bunkru. Ti, nic zleho netuse, vojakum z pocatku ani zadnou pozornost nevenovali. Az do chvile, kdy je Nemci obklopili v domneni, ze maji pred sebou chlapce totozne s temi, ktere zahledli nahore na vyhlidce.
Mladence obestoupili a zacali u nich provadet osobni prohlidku. Zbeznou. Protoze nic nenasli, nektere chlapce propustili. U zbylych osmi, usteckou sestici totiz doplnili Milan Matyasek a Oldrich Chaloupka z Kerhatic, zacali s novou dukladnejsi kontrolu. Ta byla osudna. Nejprve u Pánka nasli jiz zmineny revolver. U dalsich dalekohled, fotoaparat a trojbarevne pasky na rukav.
Chlapci obklopeni vojaky byli odvedeni ke skladisti na nadrazi, kde zustali stat na tzv. uhelném place. Zde doslo k dalsi prohlidce a vyslechum. Dustojnik ktery vysetrovani ridil, nechal Matyaskovi a Chaloupkovi zabavit jizdni kola a pokynem ruky je poslal pryc. Toto gesto si vylozil jako pokyn i pro sebe Vladimir Markl. Bez problemu prosel davem zvedavcu, ktery mezitim skupinu obklopil. Okamzite smeroval k mestu podat zpravu o zadrzeni kamaradu. Kdyz prechazel dreveny most pres reku, projel kolem neho nákladni automobil s lidmi, ktery smeroval na nadrazi. V dobre vire, ze je vse v poradku a lide z radnice jedou vyjednavat, odesel domu.
Zbyvajici petice byla narychlo sestavenym ctyrclennym soudcem ve smyslu stanneho prava odsouzena k trestu smrti. Nic nepomohla intervence z radnice ani otce bratru Perinovych, pripojili se i nekteri zamestnanci stanice. V kancelari vypravciho jim pouze ukazaly na stole rozlozene veci, ktere rozhodly.
Kolem 20. hodiny byli chlapci prevedeni pres koleje na kysperskou stranu, na cesticku, vedouci nad trati do mista, kteremu se dodnes rika Korejtka. V ohybu cesty udelal zoufaly pokus o zachranu jeden z Perinovych chlapcu. Seskocil na prikrou stran a po ni rychle sjizdel dolu ke koleji, na ktere stal nakladni vlak. Zrejme doufal, ze proti obsazenym vagonum nebude nikdo strilet. Jenze smula stala na jeho strane. Vojak ze svahu strilel a presne. Zasazeny chlapec se zhroutil tesne u vagonu, kde skonal. Ostatni jeste usli asi sto metru, kde je vojaci, tehdy na otevrenem svahu zastrelili.
Do tri hodin rano zde Nemci hlidali, pak s transportem odjeli dal. Teprve rano si pro jejich tela prijelo nakladni auto od Janderu, ktere je prevezlo do marnice na usteckem hrbitove. Tam jejich ohledani a sepsani umrtnich protokolu provedl MUDr. Neklan Velebil.
Spolecny pohreb vsech peti chlapcu zajistoval pohrebni ustav Josefa Saldy. Probehl v nedeli 13. Kvetna 1945 na usteckem mestskem hrbitove.
Na miste exekuce byl kratce po tragicke udalosti s iniciativy postizenych rodin instalovan pomnicek. Je zhotoven ze zuloveho kamene. Krome jmen obeti je zde uveden i duvod a datum jejich smrti.
* * * * *
* * * * *
Mapa pristupu k pomnicku.
* * * * *
Jak na finalku?
Peclive si prohlednete pomnicek a odpovezte na tri jednoduche otazky.
A = celkovy pocet pismene R na pametni desce
(pismeno Ř nepocitame!)
B = soucet veku vsech zastrelenych obcanu
C = celkovy pocet radku textu na pametni desce
Dale pokracujte cca 90 metru vlevo po ceste do kopce.
Stojite u studanky, kterou tu v roce 1952 vybudoval spolek turistu.
Naproti studance vidite "chatu" zdejsiho myslivce.
Ta ma
D oken.
(Okenko na dverich nepocitame!)
* * * * *
Nyni nastal cas na osfset, kdy k vychozí
N souradnici pricti
X a podobne u
E souradnice odecti
Y.
X = (A + C) + (B - D * C - A)
Y = (B) - (A + D)
* * * * *
> > > > > DULEZITE UPOZORNENI < < < < <
Pokud ti nepujde otevrit vlastni cache, radeji zaloguj mimo finalni "schranku". Provedeni finalky mam pouze v jednom kuse tohoto exemplare. Rad bych, aby finalka vydrzela co nejdele! Dekuji.
> > > > > DULEZITE UPOZORNENI < < < < <
Pokud pujdete podchodem od nadrazi muzete cestou ke kesi videt dobove schodech, ktere jsou postaveny ze starych zeleznicich prazcu.
