Pro pilotní informace o této sérii přejděte sem. Je to nutné!
Braunerův mlýn - únor 2013
Mlýn zvaný malý panský mlýn (herrschaftliche kleine Muhle) nebo také mlýn vesní, máme prvně písemně doložený k roku 1713 a vlastnil ho tehdy mlynář Václav Vlček. Měl ho v podstatě pouze pronajatý, nebot musel vrchnosti platit 75 zl. činže a 2 zlaté 1 krejcar duchovnímu. Mlynář byl povinen zdarma mlít panské obilí. Předpokládá se, že tento mlýn, výhodně položený v kraji vod, od rána do večera ozářený sluncem mezi lesnatými stráněmi, při ústí Únětického potoka do Vltavy, zde stál již mnohem dříve. Např. již před zmiňovaným rokem 1713 má mlýn přiděleno č. p. 18.
Seznam zjištěných majitelů:
1713 Václav Vlček - 18 korců, 1 složení mlýnské
1759 Tomáš Vlček za 17.350 zl
1785 Václav Nejtek, Anna Budmanová, Matěj Nejtek
1802 Václav a M. Muttich, Chlumecký, V. Lofler, Jan Bieger
1826 p. Lohner za 9266 zl., Fr. Šebor
1827 Václav Kuba
1828 Fr. Adamec
1833 J. Panocha
1838 Jan a Barbora Lábler za 6000 zl. Tento Jan Lábler (mlynář) byl v roce 1851 jmenován prvním starostou Roztok. Od tohoto J. Láblera zakoupil mlýn v roce 1861 František Brauner s chotí Augustou. Ve mlýně se ještě po jejich zákupu určitou dobu mlelo. Dalšími vlastníky bývalého mlýna byli synové: PhDr. Bohuslav (zemřel 1912), JUDr. Vladimír, Anna Bourges, Zdeňka Pellée.
Z mlýna platilo se 75 zl. činže, rybníček měřil 384 sáhů. Ke mlýnu patřily tři zahrady: první za stodolou měřila 144 sáhů, druhá na hruškách 350 sáhů, třetí hořejší 655 sáhů. Roku 1824 byla zřízena nová nádržka.
Tento mlýn je zřejmé nejznámnějším mlýnem na Únětickém potoce. Nyní používané jméno Braunerův mlýn získal po významném staročeském politikovi JUDr. Františku Augustu Braunerovi, který Malý mlýn zakoupený mezi roky 1852-1856 přestavěl v patrové stavení určené především pro letní pobyt své rodiny. F. A. Brauner se narodil r. 1810 v Litomyšli a zemřel r. 1880 v Roztokách u Prahy. Stal se ve Vídni r. 1836 doktorem práv, věnoval se advokacii a později hlavně politice. Jako první formuloval české národní požadavky pro schůzi ve Svatováclavských lázních 1. března 1848. V Říšské radě zastával se opětovně zájmů národa českého. 3. února 1880 pronesl svou poslední řeč u příležitosti okupace Bosny a Hercegoviny. Dne 24. června byl slavnostně pohřben za velké účasti všech vrstev národa na vyšehradském Slavíně. Na pomníku je vyryto jeho heslo "Kdo chceš vlasti vděk si získat, přízeň doby nehledej."
V přestavěném mlýně se rád zdržoval jeho syn, vynikající český chemik a fyzik, jeden z navrhovatelů Nobelovy ceny PhDr. Bohuslav Brauner (1855-1935).
Nejslavnější a nejznámější obyvatelkou mlýna se stala dcera F. A. Braunera, malířka Zdena Braunerová (1858-1934). Tato nevšední žena měla odvahu stát se umělkyní v době, kdy toto povolání bylo v měštanských rodinách pro ženu nežádoucí. Základy malířského umění si osvojila pod vedením Ant. Chittussiho, který ji učil malovat přírodu okolí Roztok a Suchdola. Malířství studovala dále v Paříži. Za svého dlouholetého pobytu ve Francii se nepřiklonila k velkým zjevům francouzského impresionistického malířství, ale zůstala vědomě stranou jako pokračovatelka velké tradice českého krajinářství. Velkou část svého úsilí věnovala Braunerová také knižní úpravě, v níž se stala skutečnou průkopnicí. V letech 1903-1904 si malířka na dvoře mlýna postavila atelier, něco mezi českou chalupou a anglickou "cottage", kde žila a pracovala. Kromě obrazů se věnovala i malbě na sklo.
Za členy rodiny a za malířkou do Roztok přijížděli významné osobnosti a umělci té doby. Např. František Palacký, Z. Rieger, Jan Neruda, A. Jirásek, Josef Hlávka, Eliška Krásnohorská, F. X. Šalda, Max Švabinský, Julius Zeyer, Mendělejev, August Rodin a mnozí a mnozí další. Pro případné zájemce o hlubší poznání života jednotlivých členů Braunerovy rodiny existuje dostatek odborné literatury. Vlastní mlýn byl v r. 1981 zrenovován a upraven pro potřeby Středočeského muzea. Atelier v roce 1959 prodali dědicové Heleně Trnkové a ta jej v roce 1974 prodala Středočeskému muzeu. Od roku 2005 je v atelieru na dvoře mlýna expozice o Z. Braunerové.
Jak na keš?
Dostavte se na výchozí souřadnice před mlýn a spočítejte plaňky na brance vlevo (jednociferné sudé číslo je X).
Keš najdete zde: N 50° 09.(X-2)(0)(X-1) E 014° 23.(X+2)(X-3)(0)
ano, jsou tam 2 nuly :-)
Ke kešce přistupujte z uvedeného waypointu proti proudu potoka. Pod mostkem se držte vpravo. Keš není nikde pod mostkem!!! A holinky či jiné vodní boty (sandále) jsou ideální obuví, bez nich je to špaténka.
Postup u kešky: rozmontujte tu ŠIRŠÍ část, ne tu užčí, tj. jakoby držadlo. Chovejte se mile, kešule je křehule :-) Díky.
PŘEJI KVALITNÍ ZÁŽITEK A DOBRÝ LOV. DĚKUJI UCTIVĚ ZA NÁVŠTĚVU.